Poslanci Evropského parlamentu tento týden schválili úpravu společné zemědělské politiky (SZP) a zmírnění některých environmentálních opatření ve prospěch farmářů. Ekologové rozhodnutí kritizují.
Úpravu pravidel navrhla Evropská komise v reakci na vlnu zemědělských protestů, která zasáhla celou Evropu. Zemědělci si totiž stěžovali mimo jiné na náročné podmínky a přebujelou byrokracii. Kromě toho musejí řešit celou řadu krizí, které mají dopad právě na agrární sektor.
„Konkrétně poslední roky se vyznačovaly velkým počtem extrémních meteorologických jevů, včetně sucha a záplav, které se vyskytly v různých částech Unie,“ uznal Evropský parlament ve svém středečním (24. dubna) stanovisku.
„K další nejistotě a tlaku na zemědělce vedly vysoké ceny energií a vstupů a nejistota vyplývající z útočné války Ruska proti Ukrajině, životní náklady, inflace, pokles hodnoty produkce obilovin v roce 2023 a změna mezinárodních obchodních toků,“ píše se ve schváleném dokumentu.
Úprava se týká standardů DZES
Již v úterý (23. dubna) schválilo plénum Evropského parlamentu úpravu dobrého zemědělského a environmentální stav půdy s číslem jedna (DZES 1). Členské státy tak budou mít větší flexibilitu při určování podmínek ohledně trvalých travních porostů. Zatímco dosud DZES 1 zajišťoval, že poměr travních porostů neklesne o více než 5 % oproti roku 2018, země nyní budou moci referenční poměr upravit.
Další hlasování se odehrálo ve středu (24. dubna), kdy europoslanci schválili úpravu DZES 6, 7 a 8. Společným jmenovatelem změn je přitom udělení větší volnosti členským státům.
Standard DZES 6 stanovuje povinný půdní pokryv během citlivých období. Členské země nyní budou moci při definici povolených postupů a citlivých období brát v potaz například aktuální klimatické podmínky a další faktory.
Další úprava je zaměřená na DZES 7, tedy střídání plodin na polích. Země si budou moci tento standard upravit a umožnit zemědělcům vybrat si, jak budou střídat plodiny v závislosti na podmínkách, kterým čelí – budou tak moci při sázení zohlednit například suché období či přívalové deště.
Souhlas získala i revize DZES 8, která se týká neproduktivních prvků. Zemědělci sice budou muset na své půdě zachovat stávající krajinné prvky, jako jsou třeba remízky, nebudou ale muset nechat část orné půdy v neproduktivním režimu. Pokud tak ale učiní, měli by mít nárok na dodatečnou finanční podporu.
Speciální úlevy se dočkají také malé farmy s rozlohou do 10 hektarů, které budou osvobozeny od kontrol i sankcí za případné nedodržování pravidel zemědělské politiky.
Zemědělská organizace označuje hlasování za pozitivní signál
Hlasování Evropského parlamentu uvítala přední evropská zemědělská organizace COPA-COGECA, podle níž instituce konečně vzaly v úvahu náročné podmínky, ve kterých zemědělci hospodaří. Europoslanci schválili úpravy SZP ve zrychlené proceduře, do původních návrhů Evropské komise tak v podstatě nezasahovali.
Podle COPA-COGECA je hlasování „pozitivním signálem“. Uvedla to ve svém vyjádření na sociální síti X.
Hlasování si pochvaloval i předseda zemědělského výboru Evropského parlamentu Norber Lins (EPP).
„Vzhledem k tomu, že zemědělci již nebudou muset vyčleňovat minimální část své orné půdy na neprodukční plochy, výsledek uleví ekonomické zátěži zemědělských podniků a také zlepší naši evropskou produkci,“ prohlásil po schválení úpravy Lins s tím, že se jedná o „vítězství pro evropské zemědělce“.
Rozhodnutí se ale neobešlo bez kritiky. Ta zazněla například z řad frakce Zelených/EFA.
„Tímto hlasováním se Parlament dopouští chyby, která má vážné důsledky pro přežití zemědělců a naši potravinovou bezpečnost,“ prohlásil europoslanec Bas Eickhout (Zelení/EFA), který je zároveň místopředsedou výboru Evropského parlamentu pro životní prostředí. Úpravy podle něj oslabují standardy, které pomáhají zemědělcům přizpůsobit se změně klimatu a snížit závislost na pesticidech či hnojivech.
Podobné stanovisko mají i ekologické organizace, například Greenpeace. Podle ekologů by EU neměla polevovat ze svých ekologických ambic, neboť právě dodržování environmentálních postupů může zemědělskou produkci uchránit před dopadem klimatických změn.
Úpravy ještě musí formálně potvrdit Rada EU složená z ministrů členských zemí. Poté bude moci okamžitě vstoupit v platnost, revidované podmínky se tak budou moci začít uplatňovat ještě letos.
