Jak skutečně vypadá zemědělství v Evropské unii?

Odpověď na tuto otázku přinášejí zajímavé výsledky statistického průzkumu Eurostatu pro oblast zemědělství, které byly zveřejněny minulý měsíc. Statistický úřad Evropské unie předložil detailní údaje strukturálního zemědělského šetření za kalendářní rok 2016. Tento průzkum pomáhá lépe porozumět skladbě evropských zemědělských podniků, celkové situaci v zemědělství a statistické údaje jsou rovněž důležité pro Evropskou komisi v dalším směřování Společné zemědělské politiky. Jednotlivé státy pak mají jedinečnou možnost srovnání stavu vlastního zemědělského prostředí s ostatními členskými zeměmi Evropské unie.

Z výzkumu jasně vyplývá, že zemědělské podnikatelské subjekty malé a střední velikosti jsou v celé Evropské unii základem zemědělství. Právě proto je dotační politika Evropské komise po roce 2020 zaměřena právě na podporu těchto zemědělců, a proto je počítáno s povinným zastropováním a degresivitou přímých plateb. Cílem je, aby dotace směřovaly k rozvoji hospodaření skutečných malých a středních zemědělců, a ne obřích agrárních holdingů.

Asociace soukromého zemědělství dlouhodobě upozorňuje na nevyváženou a nezdravou strukturu zemědělství České republiky. Letošní sucho jen zvýraznilo, jak negativní dopad má hospodaření na velkých monokulturních lánech nejen na zadržování vody v půdě a krajině. Oproti zbytku Evropy jsme v situaci, kdy velké agrární koncerny využívají většinu zemědělské půdy. Realita v okolních státech je však diametrálně odlišná od té naší - vyjma Slovenska jasně převládají malé a střední zemědělské podniky. 

Páteří zemědělství EU jsou malé farmy 

Celkem je v Evropské unii 10,3 milionů zemědělských podniků a z toho dvě třetiny mají plochu menší než 5 ha – což dokládá, jaké jsou skutečné rozlohy farem na území EU a jaký model zemědělského podnikání je přirozený a funkční. 

V Evropské unii je pro zemědělskou produkci využíváno celkově 171 milionů hektarů půdy - to je asi 40 % celkové rozlohy EU. Oproti tomu je v ostrém kontrastu fakt, že pouhá 3 % zemědělských podniků Evropské unie hospodaří na 100 a více hektarech zemědělské půdy, která celkově tvoří přibližně polovinu využívané zemědělské plochy EU. 

Rumunsko, Polsko, Itálie, Francie, Španělsko, Bulharsko a Německo – v těchto členských zemích je soustředěno na 70 % lidí z celé EU, kteří jsou profesí zemědělci. 

Rozdělení farem a zemědělské půdy v EU podle velikosti  

Zemědělství v EU je obecně charakterizováno třemi odlišnými skupinami producentů potravin:

1. samozásobitelské zemědělství, které se zaměřuje na pokrytí vlastních potravinových potřeb zemědělců a jejich rodin

2. malé a střední podniky, které jsou obecně definovány jako rodinné podniky

3.  velké zemědělské podniky

Celá jedna třetina farem v Evropské unii se nachází v Rumunsku (33 %), ale jsou velmi malé rozlohou. Na druhém místě, co do počtu samostatných farem, je Polsko (14 %), dále Itálie (10 %) a Španělsko (9 %).

Ačkoliv celkový počet farem je vysoký, 65 % podniků v Unii má rozlohu menší než 5 ha. Oproti tomu pouze 7 % farem, které mají rozlohu nad 50 ha, celkově obdělává půdu představující 2/3 zemědělské půdy EU. Takže ačkoli průměrná velikost zemědělského podniku v EU byla v roce 2016 vyjádřena číslem 16,6 ha, medián byl méně než 5 ha. (Pozn.: Medián je hodnota, která se nachází přesně uprostřed všech hodnot seřazených do neklesající posloupnosti. Řečeno jinak všechny hodnoty x seřadíme podle velikosti a vybereme hodnotu, která se nachází přesně uprostřed).

Mezi členskými státy je tento nejmarkantnější rozdíl v Rumunsku; devět z každých deseti farem (92 % neboli 3,1 milionu farem) bylo menších než 5 ha, ale jen 0,5 % farem z celkového počtu hospodaří na 50 ha a více hektarech plochy a zároveň obhospodařují 51 % zemědělské půdy v zemi.

Větší farmy (nejméně 50 hektarů a více) byly mnohem četnější v Lucembursku (52 % zemědělských hospodářství), Francii (41 %), Velké Británii (39 %) a Dánsku (35 %). 

Ekonomika zemědělských podniků

Polovina celkového obratu v zemědělství Evropské unie pochází ze zemědělské produkce Francie, Německa, Itálie a Španělska. 

Rozdíly ve velikosti farem se promítají i do jejich ekonomické výkonnosti. Evropská unie má na svém území 10,3 milionů farem, z toho mají 4 miliony standardní ekonomický výstup pod 2 000 EUR a jsou zodpovědné za pouhé 1 % celkové zemědělské hospodářské produkce EU za rok 2016. 

Oproti tomu 296 000 hospodářství (neboli pouhá 3 % všech podniků) v EU, produkují, každé jednotlivě, standardní ekonomický výstup nejméně 250 000 EUR a více a jsou zodpovědní za většinu (55 %) celkové evropské zemědělské hospodářské produkce v roce 2016. 

Zhruba jednou polovinou (54 %) ze standardního ekonomického výstupu generovaného zemědělstvím v EU přispívaly v roce 2016 farmy ve Francii (17 %), Německu (13 %), Itálii (12 % v roce 2013) a Španělsku (11 %). Ačkoliv na Rumunsko připadá asi jedna třetina z farem EU, představovaly pouze 3,4 % EU standardního ekonomického výstupu. 

Francie, Španělsko, Velká Británie a Německo dohromady hospodaří s polovinou zemědělské půdy EU.Francie používá pro zemědělské účely v roce 2016 největší plochu zemědělské půdy ze všech členských států a to 27,8 milionů hektarů (16 % v rámci EU). Další 23,2 milionů hektarů bylo využíváno ve Španělsku (14 %), 16,7 milionů hektarů ve Velké Británii (10 %), 15,2 milionu hektarů v Německu (9 %) a 14,4 milionů hektarů v Polsku (8 %). 

Zemědělská krajina dominuje na území některých členských států; tvoří více než dvě třetiny území Velká Británie (69 %) a Irska (72 %), rovněž má velký podíl má na krajině v Dánsku (62 %). To je v ostrém kontrastu s Finskem (8 %) a Švédskem (7 %) kde naopak převládá lesní krajina, stejně jako na Kypru (12 %). 

Zemědělství je doménou mužů, stálým problémem je nízký počet mladých zemědělců

Celkově pracuje v zemědělství EU přibližně 22 milionu lidí, ale jen 9,2 milionů zemědělců je na farmách na plný úvazek – právě Česká republika má nejvyšší počet lidí zaměstnaných v zemědělství na hlavní pracovní poměr v přepočtu na množství obyvatel. Na druhém místě je Francie, dále Litva, Polsko, Rakousko a Estonsko.

Počet lidí, kteří pracují v řídících pozicích v zemědělské produkci Evropské unie je 10,3 milionů. Celá jedna třetina (32 %) je však starší 65 let. Pouze 11 % zemědělských manažerů v EU byli v roce 2016 mladí zemědělci ve věku do 40 let. Zajímavý je i fakt, že 70 % farmářů pracuje jen na základě vlastní, či rodinné zkušenosti, bez toho, aby praxi zahájili po předchozím zemědělském vzdělání.

Mladí zemědělci jsou v členských zemích početně nejméně zastoupeni na Kypru (3,3 % ze všech zemědělských manažerů), v Portugalsku (4,2 %) a ve Velká Británii (5,3 %). Naopak nejvyšší počty jsou v Rakousku (22,2 %), Polsku (20,3 %) a na Slovensku (19,0 %). U mladých farmářů lze vypozorovat trend mít větší farmu z hlediska rozlohy a rovněž větší počty hospodářských zvířat, než jsou průměry u nejstarších zemědělců (nad 65 let věku).

Zemědělské profesi stále jasně dominují muži, asi jen tři z deseti farmářů (29 %) v EU jsou ženy. Také mezi mladými farmáři do 40 let jsou ženy v menšině (23 %). Nejvíce hospodařících farmářek v EU je v Rakousku, dále v Rumunsku, Polsku, Řecku a Slovinsku. Oproti tomu počet žen samostatně podnikajících v zemědělství nepřekračuje 10 % ve Finsku, Německu, Dánsku, Holandsku a na Maltě.

Rodinné farmy jsou páteří evropského zemědělství

Ze statistiky tedy není překvapující fakt, že 75 % pracovních sil v evropském zemědělství pochází z rodinných farem. V celkovém součtu reprezentuje práce rodinných příslušníků 76,5 % celkového objemu práce v zemědělství Evropské unie (44,1 % farem je ve vlastnictví jednotlivých majitelů, 32,4 % je ve společném vlastnictví rodiny farmáře). Zemědělské podnikání je zastoupeno rodinnými farmami ve většině členských států (ale například i v Norsku) a práce rodinných příslušníků představuje 90 % objemu veškeré zemědělské práce například v Polsku, Slovinsku, Chorvatsku a Irsku. Oproti tomu je v České republice a na Slovensku pouze 25 % lidí zapojeno do zemědělství na rodinných farmách.

Pokud se zaměříme na rodinné podnikání, musíme uvést i fakt, že v Evropské unii je pouze malý počet států, kde pracovní síla ve formě rodinného podnikání představuje menšinu na trhu práce. Eurostat sledoval i obecné měřítko: ve kterých státech je pracovní síla soustředěna více jak padesáti procenty mimo rodinné firmy. A také zde je neveselé prvenství našeho státu – v České republice je celkově 74,2 % pracovních sil soustředěno mimo rodinné podnikání, tedy pouze 25,8 % lidí v našem státě je zapojeno do rodinných firem. Hned za námi je Slovensko (72,4 %), Francie (59 %) a Estonsko (53,6 %).

ASZ ČR se intenzivně podílí na jednáních s vládními institucemi a s organizacemi hájícími zájmy podnikatelů, farmářů a živnostníků tak, aby v situaci rodinných firem došlo k zásadnímu obratu, a to především v přístupu ze strany státu, který by měl vytvořit vhodné podmínky pro jejich zakládání a samotný rozvoj. Rok 2018 byl vyhlášen Rokem rodinného podnikání a ve spolupráci s Asociací malých a středních podnikatelů, Vysokou školou ekonomickou v Praze a dalšími zúčastněnými subjekty se ASZ ČR snaží dosáhnout legislativního ukotvení rodinného podnikání v českém právu. Cílem je koncipovat v právním řádu rodinným podnikem buď rodinnou obchodní korporaci, nebo rodinnou živnost.

Z výzkumu Eurostatu jednoznačně vyplývá, že v zemědělství EU jsou rodinné farmy nejobvyklejším modelem rodinného podnikání. Přispívají k zastavení vylidňování venkova a v mnoha případech jsou jediným zdrojem zaměstnání v širokém okolí. Evropský parlament vyzývá členské státy, aby zjednodušily správní postupy a daňové systémy tak, aby přispěly k podpoře malých, středních a rodinných podniků a také zdokonalily právní rámec pro předávání rodinných firem.

Radka Švecová, hlavní kancelář ASZ