Miroslav Hruška: Místo polí sklady? Děkuji, nechci
Článek začíná podtitulkem Skladů je nedostatek a na povolení stavby nových se čeká roky. Nájmy stoupají.
Nevím jak kdo, ale já považuji tento titulek za šíření poplašné zprávy. Je skutečně možné, že se budou stavět další a další sklady. Montovny, průmyslové zóny, dálnice a další? Je skutečně možné, že naše vláda a zákonodárný sbor povolí likvidaci tisíců hektarů dobré zemědělské půdy a její zakrytí betonem v době, kdy nám hrozí a nebo už se jedná o kritický nedostatek spodních vod a tedy pitné vody? To snad ne!
Už nyní padlo na tyto stavby tisíce hektarů zemědělské půdy a podle odborníků přicházíme denně o 15-17 hektarů půdy, která je určena především pro zemědělskou výrobu a obživu obyvatel republiky. Naší republiky!
Co se dočteme dále. Podle Asociace pro elektronickou komerci dosáhly české e-shopy loni celkového obratu 135 miliard korun, což znamená meziroční růst o 17 %.
Opět překvapení. Jsou to skutečně české e-shopy? A těch 135 miliard korun zůstává u nás.? Velice pochybuji.
Česko má dnes nejvíc skladů na hlavu ve střední Evropě. Přesto poptávka po skladech stále roste, zejména ze strany německých společností, které využívají Českou republiku k distribuci pro zbytek Evropy. Patrně i proto máme stále nedostatek dálnic a silnic pro kamiony, které toto zboží rozvážejí. A čím více skladů bude, tím více bude i kamionů a i dále bude málo dálnic a silnic a v konečné fázi budeme učit obilí a brambory růst na betonu.
Další perličkou je, že developeři již kalkulují s poptávkou a v současné době spekulativně staví asi 37 % z celkového množství projektů.
Určitou možností, jak vyrovnat poptávku po těchto prostorech, by bylo stavět vícepodlažní sklady, to však nevyhovuje zákazníkům, protože je zde provoz nejen náročnější, ale i dražší a oni k nám jdou hlavně kvůli zisku. Proto se takové sklady nestaví.
Každý další metr čtvereční je fatální ranou do našeho zemědělství, vodohospodářství a životního prostředí. Na betonu obilí prostě neporoste, krávy se nenapasou, ptáci se nenazobou. A pokud se bude dále zakrývat zemědělská půda betonem, spodní voda se ztratí a jak lidé, tak i rostliny a zvířata se nenapijí. A to bude konec.
Proč máme svou budoucnost likvidovat cizími sklady, podniky, průmyslovými zónami, na které ještě naše vláda poskytuje investiční pobídky. Česká republika má rozlohu 78 866 km2, Německo má rozlohu 357 021 km2. Ať si tedy své sklady budují doma, stejně jako další Amazony, Alzy a další.
Ať už skončí u našich národohospodářů honba za penězi a začněme bránit své životní prostředí. Už dnes to vypadá tak, že kdybychom u nás měli Saharu, tak ji tito odborníci na svém místě prošustrují a za dva či tři roky budeme dovážet písek z Ameriky nebo odjinud.
reklama
Online diskuse
Všechny komentáře (62)
Václav Kain
16.1.2019 06:24Pokud tu situaci někdo chce napravit, samozřejmě má možnost. Může založit vysoce ziskovou technologickou firmu, které bude stačit malá továrnička na místě nějakého brownfieldu nebo dokonce jenom samotné kancelářské prostory. Firma díky své ziskovosti přeplatí a stáhne množství zaměstnanců z okolí a sklady tak přirozeně zaniknou, protože přestanou být s ohledem na vysoké mzdy v místě konkurenceschopné. (to je samozřejmě zjednodušené, ale v principu to tak funguje)
Lukáš Kašpárek
16.1.2019 09:26 Reaguje naNěmecko je stejně průmyslové jako my, ale oni mají aspoň něco v hlavě a proto ví, že nejlepší je nechat si maximum komponent výrobků dodávat a neničit si tak vlastní zemi. A dělá to tak mnoho zemí světa. Jen slízávají smetanu, kterou pro ně jiné země dělají s tím, že ty si ničí vlastní pole a lesy a toky, atd....
My jsme tu prostě jen hodně hloupý a dobrovolně si tu ničíme vlastní zemi a peníze, které z toho plynou necháváme odtéct do zahraničí.... po revoluci jsme najednou stáli nazí před globálním trhem, který nás sežral aj s botama.....
Říká se to pořád dokola (je otázka kolik se toho reálně dělá), musíme inovovat, optimalizovat a hlavně změnit svoje myšlení a jen čerpat z našich finančních/produkčních aktivit po světě... stejně jako to dělá, Německo, Anglie, Amerika, Francie, ....... a mým malým snem by pak bylo, aby naše aktivity byli nejen více ziskové, ale i udržitelné a ohleduplné k planetě... ne, abychom se jen dostali na úroveň Německa, ale aby jsme byli lepší.... nadaných lidí je v této zemi mnoho, takže potenciál na to z tohoto pohledu podle mě máme...
Jen si sami sebe ani svojí vlastní země zatím vůbec nevážíme, a proto to tady tak vypadá.......
Lukáš Kašpárek
17.1.2019 10:44 Reaguje naSouhlasím s Vámi i v tom, že se pomalu stáváme pokročilejší ekonomikou, která začíná využívat svůj potenciál nicméně zatím nám většina možných peněz stále odtéká do zahraničí a my z daného businessu nemáme (a tím myslím většinovou společnost, nejen ty řekněme "přizpůsobivé" a vychcané) zdaleka tolik kolik bychom mohli.
Lukáš Kašpárek
16.1.2019 09:04Globální trh a jeho základní zhoubná myšlenka (maximalizace zisku) stojí za většinou devastace krajin a jejich obyvatel na celém světě.. od Papui po ČR.....
Ale komické a zároveň tragické na tom je, že politici dané země jsou voleni jejími obyvateli, kteří si první nechají od politiků něco nalhat, třeba, že ekologové jsou špatní a škodliví (a to lžou samozřejmě zcela účelově) a potom se všichni hrozně diví proč tu například vznikají všude sklady a zabírá se zemědělská půda se všemi negativy co to přináší.....
Za všechno si tak můžeme sami... respektive minimálně ti, co volí politiky, kteří tuto zhoubu přinášejí......
Lukáš Kašpárek
18.1.2019 13:16 Reaguje naJiří Novotný
16.1.2019 12:14 Reaguje naJan Šimůnek
16.1.2019 16:07 Reaguje na Jiří NovotnýDaleko efektivnější než EET jsou daňové paušály a jiné podobné prostředky pro ty, co podnikají v malém, případně dokonce vedle zaměstnání. A řada takových lidí s EET skončila, prostě proto, že se jim nevyplatily šílené náklady s touto číčovinou spojené. Vím, že některé e-shopy to řešily i odchodem do ciziny (takže stát přišel o to, co do té doby platily).
Druhá věc je, že srovnáváte nesrovnatelné, protože zaměstnanec se o to, aby bylo z čeho mu zaplatit, v podstatě nijak nemusí starat, to vše je na podnikateli.
Jan Šimůnek
17.1.2019 18:54 Reaguje naLukáš Kašpárek
17.1.2019 10:53 Reaguje naJiří Svoboda
16.1.2019 11:34 Reaguje na Lukáš KašpárekLukáš Kašpárek
17.1.2019 11:04 Reaguje na Jiří SvobodaALE... samozřejmě, že i mezi ekology jsou ti opravdu špatní. Konkrétně ti, co nehájí zájmy své odbornosti a jsou prodejní. Stylem za úplatu napíšu jakékoliv hodnocení dopadu na ŽP a jiné prasárny..
Většinová společnosti pak nedokáže rozlišit kde je pravda a co se vlastně ve skutečnosti děje. A vlastně se ani nedivím... dokud jsem se nezačal aktivně ŽP zabývat, tak jsem minimálně některým kauzám taky nerozumněl.... a nedá se čekat, že se bude většinová společnost ŽP nějak hlouběji zabývat...
Na druhou stranu každý tu možnost má... to je jedna z výhod demokracie...
A s tím zapouzřováním. Asi to tak nebude u všeho (svět není černobílý), ale myslím si, že často to vypadá, že ekolog nechce vyjednávat.. je to ale často původu jako "planeta je kulatá.." a protistrana "jak to můžete vědět"......
Jiří Svoboda
17.1.2019 16:54 Reaguje na Lukáš KašpárekLukáš Kašpárek
18.1.2019 08:39 Reaguje na Jiří SvobodaNemyslím to zle, ale je vidět, že vůbec nevíte co je to ekologie. Protože právě ekologie se zabývá prostředím do hloubky jako žádný jiný "obor".
Vy možná ale narážíte spíš na to, že ekolog nemůže ideálně posoudit zda jeho návrh na řešení odpovídá např. aktuálním ekonomickým modelům.
1. proč by měli být ekonomické modely neměnné?
2. samozřejmě, že "ekolog" má při vymýšlení řešení spolupracovat s odborníky ze všech dotčených oborů, tak jak se to ve většině případů normálně děje, a to tak, aby bylo řešení co nejvíce "vychytané ze všech úhlů".
Pokud nechcete být jen zatvrzelý ve svém názoru a chcete vědět jak to reálně chodí, pak Vám doporučuji si vybrat nějakou konkrétní kauzu co se nyní řeší a dohledejte si k tomu "veškeré" informace.
Tam pak uvidíte všechny aspekty, o kterých jsem psal..
Jiří Svoboda
18.1.2019 09:22 Reaguje na Lukáš KašpárekVezměme si třeba vysoce neodborný přístup ekologů k řešení problému klimatické změny, konkrétně jejich zbožňování OZE a zarytý odpor proti JE. Jejich přístup je ryze ideologický postrádající jakýkoliv racionální přístup. Na odborné dotazy nejsou schopni odpovědět, na věcné argumenty kriticky reagovat.
Lukáš Kašpárek
18.1.2019 13:20 Reaguje na Jiří SvobodaNavíc je celá situace kolem energetického mixu mnohem složitější a jiná než jí tu zjednodušeně prezentujete...
Jiří Svoboda
18.1.2019 14:25 Reaguje na Lukáš KašpárekAno, celá situace kolem energetického mixu je mnohem složitější, než jak si ji představují "ekologové", jejichž přístup jsem prezentoval.
Jan Šimůnek
18.1.2019 16:45 Reaguje na Lukáš KašpárekJan Šimůnek
18.1.2019 16:49 Reaguje na Lukáš KašpárekJan Šimůnek
16.1.2019 16:01 Reaguje na Lukáš KašpárekJan Šimůnek
17.1.2019 18:55 Reaguje naRobert Jirman
16.1.2019 15:11Prostě to vybetonujeme a bude líp
Jan Šimůnek
16.1.2019 16:09 Reaguje na Robert JirmanKatka Pazderů
16.1.2019 18:06 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Škrdla
16.1.2019 19:44 Reaguje naPřipadne mi to jako dost černý humor, něco ve smyslu vypálíme na ně pár atomovek a ve světě zavládne mír.
To už raději ty dotace pro naše zemědělce (samozřejmě vhodně nastavené) a cla pro Brazílii.
Jan Škrdla
16.1.2019 22:54 Reaguje naKdyž jste u toho bydlení, kde se podle vás žije třeba jihoamerickým indiánům lépe: v pralese nebo ve slumu na okraji velkoměsta?
Na závěr jeden příklad z našich končin. Je v něm vidět, kdo má prospěch z betonování zemědělské půdy:
https://www.extra.cz/drsna-pravda-o-amazonu-v-dobrovizi-skvele-placena-prace-zapomente
Jan Škrdla
16.1.2019 23:23 Reaguje naPředstava, že pěstování sóji v jižní Americe dá místním práci je trochu naivní. Při průmyslovém způsobu, který se tam uplatňuje, jich moc není potřeba.
Byste se divil, v čem a v jakých děsných podmínkách musí dneska lidi kolikrát dělat, jelikož jim nic nezbývá. To jsem neviděl ani před 30 lety, jelikož by si to souzi tehdy nedovolili. A když nebudou lidi, tak je dovezou agentury třeba z Indie. A to ihned. Opět potvrzujete, že žijete někde v jiném světě.
V té Amazonii dostanou práci těžaři, jimž je jedno, co zničí, jelikož půjdou ničit pak jinde, třeba i za cenu vražd odpůrců. Je tam obrovská nezaměstnanost, kriminalita a bída (lidé u nás neví, co to slovo skutečně znamená), ale nekontrolované množství děcek mají, samozřejmě i na chlast.
Jan Škrdla
17.1.2019 00:30 Reaguje naKdybyste rozklikl ten odkaz, tak byste viděl přesně to co píšete (v jakých podmínkách tam pracují, že mají zakázané odbory a že zaměstnávají lidi z různých koutů Evropy). Přesně na to jsem poukazoval.
S tou Amazonií máte z části pravdu. Kromě těžařů ale půdu ničí i velkozemědělci.
Ta kriminalita je z velké části dána stěhováním lidí z pralesa a venkova, do velkoměst (koncentrací lidí, kteří jsou zvyklí na jiný způsob života, na malém prostoru).
Že se půda ničí, to už jsem četl mnohokrát. Ale netuším, co s tím. Snad jedině vykácet víc lesů, získat víc zemědělské půdy a hospodařit na ní při stejné produkci s menší intenzitou. Ale to nemůžu navrhnout, to by mě ochránci uštípali :-)
Jan Škrdla
17.1.2019 19:39 Reaguje naCo se týká kácení lesů - to byla v našich končinách středověká praktika (hlavně v 12.-14. století), jak získat zemědělskou půdu (od konce 18. století plocha lesů naopak rostla).
Dnes by bylo místě omezení pěstování biopaliv a zbytečných záborů pro stavební účely.
Jinak v tropických oblastech způsobí likvidace lesů ve velkém začátek velkých problémů.
Jan Škrdla
17.1.2019 19:19 Reaguje naVytahování vět nebo jejich částí z kontextu by v rozumné diskuzi nemělo co pohledávat.
Jan Škrdla
16.1.2019 23:00 Reaguje na Katka PazderůPokud se nepřebuduje na trochu méně velkoformátové než je teď a nezmění se způsob obdělávání půdy, tak hrozí v dohledné době ztráta úrodnosti, z důvodu eroze a absence organické hmoty v půdě.
A vodu asi nepotřebujeme, tu si dovezeme balenou, stejně tak i potraviny ... A stále slyšíme slovo ROZVOJ. Přitom je to leda devastace životního prostředí.
Ležaté paneláky jsou lepší než stojaté, aspoň já dám vlastnímu domu přednost, nikdo mi nedupe nad hlavou a nepřipaluje jednu od druhé na balkóně pode mnou. Jinak řečeno, vlastní dům mi poskytuje víc individuální svobody než vlastní byt. Proto mám dům a za pravdu mi dává 1760000 dalších majitelů RD (MMR, 2016).
A k tomu rozvoji, vyjádřeno třeba těmi domy, když už jste na to narazil. Řádově statisíce rodin (neuvádím přesné číslo, zde se zdroje značně rozcházejí) bydlí v nedůstojných podmínkách a touží po kvalitním bytě či domu. A když jej nějak získají, tak tím vzroste HDP a přesně to je ten rozvoj :-) Nedovolil bych si někomu upřít byt jen proto, že "rozvoj je fuj".
Jak to myslíte s poloviční výrobou než za socíku nevím. Vím jen, že po uvolnění trhu v devadesátých letech bylo saldo obchodní bilance záporné, vlastně se nedařilo prodávat skoro nic protože všechno bylo v dezolátním stavu a beznadějně zastaralé, ale posledních skoro 20 let je kladné a stále roste, takže něco se tu vyrábět musí, když to v zahraničí kupují :-)
Vladimír Hošek
21.1.2019 13:04 Reaguje naNevycházím z tisku, ale z toho, co znám a pamatuji: Po koridoru jezdíval každých 6 - 10 min. vlak (myslím v jednom směru). Osobáky jezdily zhruba v dnešních intervalech, snad mezi 5.-6., 14.-15. a 22.-23. hod. byly o nějaký spoj hustější. Poslední jezdil tak mezi půl druhou až druhou, takže účastníci různých zábav s tím museli ráno v sobotu a neděli počítat. Osobní doprava ožívala tak po 4. ráno. Mezi tím snad ojedinělý mezinárodní rychlík. V noci však kralovala nákladní doprava - pamatuji z okolí dosti přejetých a sražených vracejících se ze zábav. Nákladní vlak tažený tehdy většinou Sergejem míval běžně 45 vagonů, vzácností nebylo ani 60 - 70 vagonů a 2 těžké lokomotivy. Nákladová nádraží bývala plná nákladních vlaků čekajících na odvoz. Osobně jsem si skoro nedovolil tehdy koridor překonat, jelikož to bylo příliš nebezpečné. Dnes ta frekvence je nepoměrná, taky množství vagonů za lokomotivou. Dá se to jednoduše charakterizovat - je to skoro mrtvá cesta. A to tehdy dopravu neřídily PC. Kdyby měly kamiony dnes tu tehdejší výrobu někam odvézt, tak by na cestách nezbylo místo pro osobáky. Myslíte si, že když bude mít 10 mil. obyv. státu vlastní RD se zahrádkou, tak tu v ČR zbude ještě nějaká volná plocha třeba pro volnou přírodu, zem. a les. hospodářské plochy? Jste přesvědčen, že se statistického údaje o HDP národ jednou zdravě nají, sníží se riziko závažných civilizač. chorob a přestane se sušit a ohřívat naše území? Uvědomujete si, že ke každému domu musí vést cesta a ta, jež je užívána malým počtem lidí, je vlastně dotována ostatními, jež ji nepotřebují? Když teda bylo to obchodní saldo záporné, jak je možné, že tu lidé žili, dostávali plat, výrobní fy. často plnily zakázky leda papírově (aby byly prémie pro ředitele), s plánem byla výroba často ve skluzu (převědčování, výhružky), jelikož nebyli výrobní dělníci, tak přemnožení úředníci chodili občas do výroby pomáhat. Po 90. roce se výroba (VC) leda rychle přecenila (asi 3x dráž), ale nic více se nezměnilo - vstupy zůstaly ještě pár let socialistické. Obchodní bilance je otázka cen, to s velikostí výroby nesouvisí - představte si skoro stejný sortiment jednoho provozu - okolo roku 88 - denně asi 1400 ks, o 10 let později - denně necelých 500 ks, dneska už to neexistuje. A tak zmizelo z ČR velké množství provozů - stačilo leda pár hloupých keců nezodpovědných politiků a ti zákazníci si to nechávají dělat jinde.
Jinak za ten zábor půdy (vynětí ze zemědělského půdního fondu) se platí docela dost, ale stejně to firmy neodrazuje. Zjevně tu půdu dokážou zhodnotit více než zemědělci i za tuto cenu. Ono zase kdyby se to přehnalo, tak se přidusí průmysl s mnoha různými důsledky, z nichž jeden bude to, že nebudeme mít peníze (mimo mnoha jiného) třeba na vývoj technologií méně zatěžujících životní prostředí. Ono je to hlavně o optimalizaci, když se má udržet naživu přemnožená lidská populace :-)
Roman z Vysočiny
18.1.2019 21:07Někde jsem myslím četl, že v našich podmínkách je to asi 0.1 mm za rok. Hledat to nebudu, protože na tom nezáleží. S ornicí se totiž normálně obchoduje, když se staví "na zelené louce" tak se ornice odveze a prodá. Tudíž ji už mají někde, kde chyběla, nikde se neztratila, nenaházeli ji do popelnice. Až se bude rekultivovat ta hala, tak se ornice zase koupí. Však on se najde někdo, kdo ji za peníze prodá :-) Ono ji někde zase za těch sto let těch deset centimetrů vznikne. Případně, jak bylo řečeno výše, až se začne cena zemědělské půdy blížit nějaké balační hranici, developeři začnou s ornicí zacházet šetrněji, aby se ta budova dala později snáze prodat. Oni nejsou blbí, ale nechtějí na to doplácet z vlastní kapsy. Tohle budou řešit, až (pokud vůbec) to bude výhodné či nadějné.