https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kolektiv-autoru-spolecne-prohlaseni-odborniku-k-peci-o-pudu-a-vodni-zdroje
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

kolektiv autorů: Společné prohlášení odborníků k péči o půdu a vodní zdroje

18.1.2019
Po 14 letech čerpání dotací vidíme, že při srovnatelných ekonomických podmínkách je celková péče o půdu v ČR horší než v okolních státech.  Ilustrační snímek.
Po 14 letech čerpání dotací vidíme, že při srovnatelných ekonomických podmínkách je celková péče o půdu v ČR horší než v okolních státech. Ilustrační snímek.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | Jing / Pixabay
Po 14 letech čerpání dotací vidíme, že při srovnatelných ekonomických podmínkách je celková péče o půdu v ČR horší než v okolních státech. I když jsou zemědělci při čerpání dotací povinni dodržovat zásady správné zemědělské praxe a pobírají dotace na ekologická opatření (ozelenění, tzv. greening), plní dotace svou ekologickou funkci jen v omezeném rozsahu.
 

Česká vláda, která podmínky pro čerpání dotací nastavuje, tak nechrání zájmy obyvatel České republiky. V půdě jsou jedovatou chemií hubeny mikroorganismy nutné pro tvorbu humusu, budování půdní struktury a zadržování vody v půdě. Opatření proti erozi půdy jsou nedostatečná, málo se využívají přírodní organická hnojiva. Voda pak z půdy odtéká do povrchových a podzemních vod společně se zbytky průmyslových hnojiv a jedy k hubení plevelů (herbicidy), houbových chorob (fungicidy) a hmyzu (insekticidy).

Důsledkem je zhoršená pestrost a kvalita životního prostředí, mizení živočišných druhů, nedostatek vody a ohrožení zdraví obyvatel kontaminovanou pitnou vodou.

Chceme, aby dotace plnily svůj společenský účel, pro který jsou poskytovány, a aby zemědělci využívali peníze nás, daňových poplatníků ku prospěchu krajiny i nás občanů.

Chceme, aby diskuse o nastavení dotační politiky – kdo a za jakých podmínek může získat finanční podporu z našich daní – byla transparentní, aby byly vypořádány všechny odborné požadavky a výsledkem tak byla nejlepší možná praxe.

Jedná se zejména o následující výčet požadavků:

• Podporovat výrobu a využívání kompostů, pěstování zeleného hnojení a aplikaci statkových hnojiv na úkor průmyslových hnojiv.

• Podporovat systémy integrované produkce a ochrany rostlin, které přirozeným způsobem chrání rostliny a snižují spotřebu postřiků na ochranu rostlin (pesticidů).

• Podporovat práci s půdou a investice do půdy (meziplodiny, podsevy, bilanční hnojení, střídání a množství plodin) prostřednictvím systému hodnocení (bonifikace / bodový systém) na podporu “zdraví půdy” s cílem zachovat život v půdě, podpořit rozvoj mikroorganismů a stabilitu půdní struktury, včetně sledování množství a poměrů živin na zemědělských pozemcích.

• Nastavit pravidla pro omezení velikosti půdních bloků pro pěstování jedné plodiny podle místních podmínek na 20 – 40 ha.

• Podporovat tvorbu a údržbu malých vodních ploch a údržbu vodotečí.

• Podporovat tvorbu krajinných prvků a rozvoj agrolesnictví

. • Při nastavování ekonomických nástrojů a hodnocení přínosů a dopadů započítávat všechny externality.

• Zavést systematickou podporu vzdělávání na všech úrovních a výměnu zkušeností se špičkovými pracovišti ve světě pro vzdělávání expertů.

Na sestavení prohlášení se v průběhu listopadu a prosince 2018 doposud podíleli:

Ing. Michaela Budňáková, ministerstvo zemědělství, ministerský rada
Prof. Dr. Ing. Luboš Borůvka, vedoucí katedry pedologie a ochrany půdy České zemědělské univerzity
Petr Havel, Agrární analytik, šéfredaktor portálu Naše voda
Ing. Vratislava Janovská Ph.D., krajinná ekoložka
Ing. Radim Kotrba, Ph.D., fakulta tropického zemědělství, Česká zemědělská univerzita
Mgr. Pavel Šremer, místopředseda Společnosti za trvale udržitelný život
Alena Malíková, Bioinstitut, o.p.s., Institutu pro ekologické zemědělství a udržitelný rozvoj krajiny v Olomouci
Ing. Tibor Schwarz, Dis., poradce pro Zelený Dům Chrudim
Jan Valeška, PRO-BIO LIGA, Asociace místních ekologických iniciativ, Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství
Doc. RNDr. Ladislav Miko, Ph.D., Ředitelství ochrany přírodních zdrojů při Evropské komisi, bývalý ministr životního prostředí
Ing. arch. Martin Říha
Arne Springorum, MBA, hydrogeolog, environmentální konzultant ve společnosti HE Consulting s.r.o.
Ondřej Holubík, půdní chemik, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy
Ing. Jakub Neužil, zemědělec, jednatel společnosti AGROLA-EKO s.r.o,
Ing Jakub Neužil, zemědělec, jednatel společnosti AGROLA-EKO s.r.o,
Ing. Kateřina Koubová, manažer projektu Kompostuj.cz
Tomáš Hodek, předseda spolku Ekodomov


reklama

 
kolektiv autorů

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (16)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Katka Pazderů

Katka Pazderů

18.1.2019 06:41
Krásné ráno.
Jak ale pěstovat více pícnin, když to nemáme komu krmit.
Jak ale pěstovat více okopanin, hnojených organicky, když nemáme ten hnůj a ani kompost a brambory jíme spíše německé.
Jak ale chovat více hospodářských zvířat, když planeta by měla směřovat k vegetariánství.
Jedno je ale jasné, zemědělské dotace nejsou z větší části primárně určené k rozvoji ekologických funkcí krajiny.
A jasné je i druhé: Už současná CAP klade na příjemce zemědělských dotací opravdu silné závazky.
Odpovědět
MM

Milan Milan

18.1.2019 09:06
Paráda,konečně něco rozumného. Pod to se musí podepsat každý kdo něco o přírodě a procesech koloběhu přírody něco opravdu ví a komu na ní skutečně záleží.... Právě zmiňované dotace jsou největším neštěstím, navíc podmínky a účel čerpání jsou nastaveny v rozporu se skutečnou ochranou krajiny... Podporuje se hlavně pěstování plodin pro výrobu biopaliv, nebo biomasy a do toho se podporují zdroje tepla na biomasu a kolečko se uzavírá. Pak se pěstitelé vrhnou na dobře dotované kšefty a po uplynutí nějaké setrvačné doby je krajina zplundrovaná, přepráškovaná, téměř mrtvá bez "humoidů" a bez vysoké schopnosti zádrže vody a jede se dál. Na polích chybí nejen chlévský hnůj, ale i ta "smradlavá" močůvka, bez níž třeba již pořádně neroste ani výborná houbička-špička travní. Bohužel vláda, MŽP a MZ jsou jako hluché a slepé a vymýšlí pouze regulace,zákazy,kontroly, poplatky a pokuty. A taky to tak vypadá. Ovzduší se nelepší, vody je v krajině čím dál míň, v řekách plavou zbytky z čističek a dobře utěsněných kanalizací, lesy plundrují škůdci a nemoce, kvalitní půda se zabetonovává, velkochovy se nevyplácí, drobné chovatelství především na vesnicích šmahem mizí,...., ale hlavně že dotací i státních peněz se na různé nápady vyčerpalo na desítky mld., a výsledek??? Tristní. Je moc dobře, že se najdou lidé, kteří nahlas řeknou "dost" diletanství v nakládání s budoucností naší přírody.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

18.1.2019 09:08
Myslím, že předložit pouze seznam požadavků, aniž by byl dodán návod k jejich efektivní realizaci, může být docela kontraproduktivní. Úředníci jsou schopni vymyslet strašný systém podpor a ochotně budou vykazovat, kolik peněz utratili bez zpětné vazby na výsledek.
Odpovědět
MM

Milan Milan

18.1.2019 09:58 Reaguje na Jiří Svoboda
Právě, úředníci a jejich poradci, případně některé tzv. neziskovky lovící v těchto vodách vymyslí a mají od večera do rána spoustu nápadů, zpravidla drahých a nesprávných. Co chybí je nejen zpětná vazba, ale i osobní odpovědnost za svěřenou oblast. Jestli MŽP vyplácalo na ochranu ovzduší několik mld. korun v různých dotačních programech, neváhalo se dostat na hranu ústavnosti s prolomením soukromí občanů, uložilo občanům další placené povinnosti k domácím topeništim, nově míní zatížit uhlí další daní....a výsledek je po několika letech těchto "nápadů" v kvalitě ovzduší NULOVÝ,resp. stav ovduší se nezměnil, tak za to měl by přeci někdo nést odpovědnost, případně být "rozpuštěn a vypuštěn", protože utratil hromady peněz, které kdyby byly na základě odborných analýz a ne populistických, nebo politických rozhodnutí použity na eliminaci a modernizaci skutečných zdrojů znečišťování ovzduší mohli již přinést kýžený výsledek.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

18.1.2019 11:39 Reaguje na Milan Milan
To v podstatě rozvíjíte i můj názor. Mělo by se zavést pravidlo: když něco požaduji, musím navrhnout minimálně jeden smysluplný návod, jak splnění požadavku efektivně docílím. Jinak se staneme jen národem křiklounů, které nebude vrchnost vůbec poslouchat.
Odpovědět
mr

19.1.2019 23:26 Reaguje na Milan Milan
S tou zodpovědností jste si snad už dovolil moc, nemyslíte? Takhle nám veřejně kritizovat politiky, úředníky a neziskovky. A ještě si dovolíte veřejně upozorňovat na dotace a placené povinnosti občanů. Správný občan má držet ústa a s pochopením platit vše, nač si vrchnost vzpomene. Až to tu někteří přečtou, tak se těšte. Ti vás pěkně zchladí.
Odpovědět

Jan Škrdla

18.1.2019 23:26 Reaguje na Jiří Svoboda
Seznam požadavků je prvním krokem. Předpokládám, že návod k jejich efektivní realizaci navrhnou odborníci podobně jako autoři prohlášení (např. lidé z provozu, výzkumu, v případě úředníků, ti odborně znalí).

Pro inspiraci posílám odkaz na petici, která má podobný cíl:
https://www.birdlife.cz/petice-za-krajinu/
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

18.1.2019 10:46
Krásný článek. Jako zahrádkář, rybář, myslivec a autorizovaný vodostavitel, se pod něj mohu jen podepsat. Bohužel je v příkrém rozporu s naší ekologistickou poptávkou a legislativou. U nás je podporováno OZE. Takže je nutné zcelovat a velkoplošně pěstovat plodiny na výrobu OZE. ( řepka, kukuřice, pšenice) Pokud třeba nějaká sláma náhodou zbyde, jsou vypláceny dotace na její spalování v bioteplárnách. Žádná organická hmota nesmí přijít na pole! Chov skotu je nutno zrušit! Maso je nezdravé a hlavně je neekologistické! Skot navíc produkuje skleníkový metan. O stájových hnojivech se už desetiletí píše jako o hlavním znečišťovateli spodních vod. Jsem přesvědčen, že tato vláda ANOfertu toto nedopustí. Každopádně má na své straně i vlivné lobbingové agentury( DUHA) které se postarají o náležitou mediální kampaň.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

18.1.2019 13:12 Reaguje na Michal Ukropec
Na jednu stranu píšete, že to co je uvedeno výše plně podporujete a na druhou stranu říkáte, že Hnutí DUHA (která vyžaduje +- to stejné co toto prohlášení) je lobbingová agentura pro Agrofert (což je mimochodem těžce perverzní tvrzení typu "Hitler byl ochránce všech židů"....).

Máte v tom dobrý rozpor... Je vidět, že dáte spíš na "keci oblblého lidu" než že by jste si sám zjistil co vlastně Hnutí DUHA dělá a o co usiluje....

A že je toto prohlášení v rozporu s jak píšete "ekologistickou poptávkou a legislativou"? Toto prohlášení v článku výše je samo o sobě velice "ekologistické".....

Máte v tom hokej panáčku....

...................................................

Já mám obavu, že ANOfert a Babiš jako takový neuhne. Myslím si, že on bude bránit dál prasečí přístup ke krajině. Má na tom založený business, takže proč by taky uhýbal.....

To raději s Tomanem přijdou s imaginární potřebou technologií a vodohospodářských řešení (přehrady, závlahové systémy,...), na kterých si zase mnoho firem a různých pijavic namaže kapsy a navíc to dá určitým subjektům moc ovládat zdroje vody. Vody, která bude jednou zřejmě opravdu dražší než zlato......

Voda je potřeba přímo v půdě a krajině a ne v přehradách, ze kterých bude složitě čerpaná zpět do krajiny!!!!!!
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

21.1.2019 17:52 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Dobrý den přeji pane Kašpárek. Trefil jste to přesně.
Odpovědět

Jan Šimůnek

26.1.2019 09:50 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Agrofert je v tom do značné míry nevinně.
Pamatuji, že Babiš čekal až do chvíle, než byly ekologické nesmysly typu biopaliv uzákoněny na nátlak ekologů a EU a teprve poté rozjel byznys s biopalivy (což se mu, vzhledem k jeho ekonomické síle, podařilo lépe než jiným).
Že se nyní snaží (a to spíš umírněně) o co nejdelší dostupnost výdělků z tohoto nesmyslného byznysu je jen logický důsledek předchozího.

Nicméně platí, že pokud by nebyli ekologové a pokud bychom nebyli v EU, žádná devastace krajiny výrobou biopaliv by se nekonala.

Další věcí je, že je to celé naprosto nesmyslné, protože na vyprodukování jednoho litru bionafty je třeba projezdit asi 1,1 litru nafty (jakékoli) v cyklu od setí až po zpracování.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

28.1.2019 12:20 Reaguje na Jan Šimůnek
Nejde o EU. V EU platí závazek, že určité procento energie na dopravu musí být z obnovitelných zdrojů. V chudém Rakousku se proto zavázali, že ještě rozšíří podíl energie z vodních elektráren, a tuto energii použijí na pohon vlaků. Takže v Rakousku není ani hektar řepky na MEŘO !
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

18.1.2019 12:26
Dobrý den všem - nevíte náhodou jak jsme daleko s protierozní vyhláškou, roky marně slibovanou ?

Právě tam mělo být ustanovení, které by svazovalo vyplácení dotací se zdravím zemědělské půdy. (což je asi kámen úrazu - nedohoda MZE versus MŽP)

Společné prohlášení je krok správným směrem, plně podporuji.
Odpovědět
MH

Miroslav Hruška

22.1.2019 15:23
Jak jsme mohli pozorovat a sledovat zejména v televizi byl zejména sever a západ republiky postižen přívaly sněhu. Sníh se odklízel zejména z měst-Jablonec, Liberec a dalších, ale i ze silnic. A kam se odklízel? Z aut se vyklápěl přímo do řek či potoků. Proč se nemohl složit na pole a louky, kde by zůstal, roztál a zůstal by v půdě a neodtekl bez užitku pryč?
Odpovědět
mr

23.1.2019 23:21 Reaguje na Miroslav Hruška
Dobrý den, ptáte se sice dobře, ale asi na špatných stránkách - tady se řeší všechno, jenom ne praktičnosti. Sníh se neodváží na pole, louky a do lesů proto, že by to mohlo: 1) stát peníze navíc (ujeté km) - a ty je lépe proinvestovat do něčeho, co se vrátí (někomu do kapes) a 2) chtělo by to na těch rozhodujících postech i občas myslet, a to prý některé zase bolí. Výsledkem možná bude, že si na letošní sněhnadílku vzpomenete v létě, až vám možná omezí vodu.
Odpovědět
JK

Jiří Kavka

23.1.2019 22:54
Možná za tři roky.................
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist