„Co by to bylo za Norsko bez fjordů, hor a lososů,“ ptá se Ann-Britt Bogenová, které za oknem domu protéká divoká řeka Gaula. Ta dlouhodobě láká rybáře z celého světa právě i díky obrovské populaci lososů. V letošním roce se ale hlavně větší a středně velké ryby do této řeky z oceánu nevrátily a mezi odborníky tak vyvstala otázka, co bude dál, píše portál The Guardian.
I řeka Gaula je pro rybáře momentálně zapovězená. Zatím jen do 31. srpna, kdy končí hlavní část aktuální rybářské sezony. Vědci se zatím snaží zjistit, proč se obsádka lososů v severním Atlantiku každým rokem snižuje a z jakého důvodů byl loňský propad tak výrazný. Z dat totiž mimo jiné plyne, že ještě na počátku 80. let byl v norských vodách více než 1 milionů lososů. Podle aktuálních statistik je to však už jen asi polovina.
Podzim přál lososům, do Labe a Kamenice se jich vrátily už desítky |
„Pro Norsko je losos něco jako symbol země. Je nepřijatelné, abychom jako národ dovolili, aby se z divokého lososa stal muzejní exponát,“ komentuje situaci i ichtyolog Vegard Heggem. Podle něj je třeba změny provést především v případě lososových farem.
Lososů v Norsku nebylo nikdy méně
Mezi příčiny historicky rekordně nízkého stavu lososa obecného v Atlantiku se podle odborníků obecně řadí i dramatický nárůst výskytu takzvaných mořských vší, tedy parazita, se kterým si lososi často neumí poradit. I proto by volně žijící lososi mohli být v příštích letech dokonce vyhynout a nahradit by je mohli geneticky upravení lososi ze speciálních norských farem. Vědci ale i v tomto případě varují před riziky.
Lososi se vrací do českých řek. Pomáhá jim inkubační schránka i adopce |
„V každé z více než 450 norských řek žijí lososi, jimž se během uplynulých let podařilo přizpůsobit specifickým podmínkám. Pokud je nahradíme křížencem divokého lososa s lososem z místních farem, ztratíme něco velmi důležitého,“ komentuje situaci norský výzkumný pracovník Torbjørn Forseth z Ústavu pro výzkum přírody v Norsku.
Musí převládat metoda „chyť a pusť“
Lososi se v Norsku vyskytují tisíce let. Náhlé uzavření 33 řek pár dnů před vypuknutím letošní sezony však bylo pro mnohé rybáře šokem. Odborníci ale říkají, že je to scénář, který bude pro další léta stále obvyklejší. Forseth doplňuje, že má o budoucnost obavy, neboť se současným kolapsem rybí populace od jihovýchodu Norska až po Trondheim se během své pětadvacetileté kariéry dosud nesetkal.
Lososi bývali běžnou součástí českých řek. Zastavilo je jediné zdymadlo |
„Propad populace lososů je zřejmý už léta. Nyní se to ale děje i velmi rychle. Potrvá léta, než se nám tento trend podaří zvrátit. Pokud nezačneme, nepovede se to nikdy,“ potvrzuje i Ann-Britt Bogenová a domnívá se, že Norsko se mimo jiné nevyhne nutné změně pravidel pro chytání ryb. Mnohem více se podle ní musí propagovat sportovní rybaření, se kterým souvisí mimo jiné i pouštění ryb zpět do řek, uzavírá The Guardian.