Hlavní obsah

Zlatobýl - dlouhověká trvalka, která ovládne celou zahradu

Právo, Adéla Taitlová

Nápadně žlutá květenství zlatobýlu hýří energií v době, kdy většinu ostatních trvalek už síly opouštějí. Ovšem pozor na něj! Je to divoch, a když mu k tomu dáte příležitost, ovládne celou zahradu.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Efektní dvojice. Pérovitá květenství našla v pichlavých strboulech bělotrnu modrého (Echinops ritro) ideálního partnera.

Článek

Zamykat před ním bránu na sedm západů není nutné, zlatobýl, postaru zvaný celík, nejenže je od přírody fešák, ale taky nosí užitek nám i hmyzu. Stačí vědět, jak a kdy mu v nežádoucím šíření zabránit.

Nutno dodat, že náš domácí zlatobýl obecný (Solidago virgaurea), který roste v houští, na pasekách a ve světlých lesích od nížin po hory, je proti severoamerickým druhům zlatobýlu obrovskému (S. gigantea) a zlatobýlu kanadskému (S. canadensis) učiněný beránek.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Vzdušná clona. Zlatobýl protkaný tenkými listy ozdobnice čínské (Miscanthus sinensis) vyhrazuje místo pro koutek ke čtení.

Prodloužené léto

Dlouhověká trvalka kvete od srpna až do října, jako by se nám snažila prodloužit radost z léta. Ačkoli jsou ve jméně patrná slova zlaté býlí, běžnému plevelu se rozhodně nepodobá.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Nová rostlina. Zlatobýl se uchytí téměř všude a kořeny zakotví pevně v zemi už v mladém stadiu. Dobře proto přežívá období sucha.

Velká pérovitá květenství typu hrozen či lata, složená ze stovek drobounkých úborů, se svou krásou mohou poměřovat s ušlechtilými květinami. Do záhonů vnášejí lehkost a nenucenost. To je důvod, proč se do vesnických a polodivokých zahrad hodí lépe než do formálních, pověstných tvarovou střízlivostí a ukázněností.

S kým mu to sluší

Překvapivý výsledek přináší v kombinaci s okrasnou jabloní, vysokými trávami nebo s růžovými krásenkami (Cosmos bipinnatus) a s purpurovým keřem tavolou kalinolistou (Physocarpus opulifolius) Diabolo.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Květy a plody. Dlouho kvetoucí trvalka se stává svědkem barevné proměny okrasných jablíček.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

V sytých barvách. Jásavou žluť se snaží trumfnout krásenka (Cosmos) i vínová tavola (Physocarpus opulifolius) Diabolo.

Dobře se cítí ve žhavé společnosti rudých jiřinek, oranžově plodící mochyně židovské (Physalis alkekengi) a vínových klasů jednoletého laskavce (Amaranthus caudatus).

Jako chladivý vánek na zlatý porost působí bělokvěté sasankovky (Anemone x hybrida) Honorine Jobert, bledě fialové astry, modré oměje (Aconitum car­michaelii) i bělotrny (Echinops ritro). Zlatobýl obstojí i samostatně mezi balvany, jen mu z estetických důvodů musíme otrhat spodní listy, které brzy zasychají.

Léčivý a nektarodárný

Zlatobýl obrovský a kříženec Golden Wings svými květy zastřeší i dospělého člověka, proto vyžadují oporu, aby se po dešti rostliny nezhroutily k zemi. Zlatobýl kanadský dorůstá do 150 cm, o metr nižší je odrůda Golden Fleece, kompaktní hustokvětý Laurin měří okolo 40 cm.

Z podzemních výběžků vyrůstají trsy široké od 40 do 100 cm. Opylovačům však na mírách nezáleží. Motýli, včely, pestřenky, vosy a čmeláci jsou vděční za štědrou snůšku pylu a nektaru, kterou jim blízce příbuzný hvězdnic a slunečnic do konce sezóny nabízí.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Babí léto ve váze. Veselá kombinace s hortenzií a mochyní židovskou vypadá skvostně jak v čerstvé, tak sušené kytici.

V lidovém léčitelství se zlatobýl obecný, kanadský i obrovský cení hlavně pro své močopudné a protizánětlivé účinky. Asi 30cm vrchní kvetoucí natě se sklízejí od srpna do října a suší se ve svazcích zavěšených ve stínu při teplotě do 40 °C.

Při rychlém sušení si dobře uchovává barvu, čehož floristé využívají v podzimních aranžích. Čerstvé květy vydrží ve váze až deset dní.

Zastavte semena!

Přestože jsou již k sehnání méně invazivní kříženci, v zahradách převládají zlatobýl kanadský a obrovský. Snad proto, že se tam objevily náhodou. Zahrádkář si na jejich půvab stěžovat nemohl, a tak už tam zůstaly. Odkud přišly? Nejspíš z volné přírody, kam utekly dalšímu zahrádkáři, který nad nimi ztratil kontrolu.

Volně jako ptáci se krajinou potulují už několik dekád. Přesto je těžké mít jim to za zlé. Divoká změť trav a lučních květin, zhusta pozlacená načechranými latami zlatobýlů, na člověka působí skoro terapeuticky.

Foto: Adéla Taitlová, Právo

Ochmýřené nažky. Plodenství musí z rostliny pryč dřív, než vítr rozfouká semena do všech koutů!

Podobně krásné divoké zahrádky vytváří zlatobýl také na nádražích, v opuštěných továrnách, podél cest či vodních toků. Šíří se snadno a rychle. Buď se s ním utrhne kousek břehu a zakotví o kus dál, nebo se jeho ochmýřené nažky sklouznou po hladině jako plachetnice, ulpí na souši a vyklíčí.

Napište nám

Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?

Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.

Semena se ráda svezou na pneumatice automobilu nebo je s sebou strhne vír z projíždějícího vlaku. Neváží skoro nic, k jejich přemístění na velké dálky stačí lehký vánek. Jediný způsob, jak zlatobýlu v cestování účinně zabránit, je odstřihnout plodenství dřív, než na nich uzrají semena.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám