Území bobrů, vstup zakázán. V Berouně zjišťují počet hlodavců na ostrově

Jeden? Dva? Samec? Samice? Na otázky, které se rojí poslední dny v Berouně, poté co městští policisté zapáskovali přístup na špici ostrova kvůli několika vzrostlým topolům nahlodaným bobrem, budou znát ochránci odpovědi už ve středu nebo ve čtvrtek.

9 fotografií

„Budeme vybírat fotopast umístěnou poblíž vznikajícího bobřího hradu (kupovitá stavba z větví – pozn. red.),“ říká vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Křivoklátsko František Pojer, který výskyt bobrů dlouhodobě sleduje.

S kolegy se domnívá, že v Berouně je zatím bobr jen jeden. „Nejsme si jisti, jestli hospodaří na celém toku Litavky až na Velkém sídlišti naproti bývalé cementce, kde jsou u lávky také pokácené stromy. Bobří hrad zde ale není,“ konstatuje Pojer.

Hrad si hlodavec buduje na konci ostrova u soutoku Litavky a Berounky. Prozatím je zřejmě sám. Na jaře, až přijde doba páření, se k němu může přidat samička. „Třeba tady budou i bobří mláďata a budeme se muset s bobry v centru Berouna naučit žít,“ podotýká šéf CHKO Křivoklátsko.

Bobří dálnice

Bobr evropský je chráněný jedinec. Jeho přesun je tedy administrativně velmi náročný. Navíc pokud ho radní nechají přestěhovat, je velká pravděpodobnost, že jeho současné teritorium v Berouně brzy obsadí jiný jedinec.

Bobrům se na Vysočině začíná čím dál víc dařit, ale ne každého to těší

„Berounka je totiž taková bobří dálnice. Bobři po ní migrují až do Prahy. Jsou například až ve Stromovce,“ připomíná František Pojer.

K Berounu nejblíž je další bobří hrad u lomu Alcazar. V minulosti pozorovali ochranáři bobra rovněž u Zdic. Na berounském ostrově ohryzal tři nebo čtyři vzrostlé topoly.

Ochránci doporučili je nechat tak, jak jsou. Aby se hlodavec nezaměřil na další zdravé stromy v okolí. „Také nám poradili, abychom zbylé stromy na ostrově oplotili, aby se bobr nepustil i do nich,“ řekla mluvčí berounské radnice Jitka Soukupová.

Pracovníci technických služeb navezli bobrovi rovněž příkrm – pokácené vrby a topoly z prořezávky městské zeleně. Bobr je ale vybíravý. Dál okusuje topoly na ostrově.

„Snaží se je porazit, aby se dostal k větvičkám z vrcholku koruny. Těmi se živí přes zimu. Od jara do podzimu dává přednost bylinám,“ vysvětluje František Pojer.

Bobři nejčastěji kácejí kmeny o průměru 5 až 8 centimetrů, ale poradí si i s kmenem o průměru 70 centimetrů. Stromy okusují spodními zuby, horní používají jako páku. Celkem jich mají dvacet. Typicky oranžové zabarvení jejich zubů způsobují sloučeniny železa, které se ukládají ve sklovině.

Zásoby v ocase

Přes den bobry při práci málokdo zpozoruje, protože jsou aktivní především v noci. Jsou činorodí po celý rok. Neukládají se k zimnímu spánku. Zimu s mrazivými dny a menším množstvím potravy jim pomáhá přečkat jejich mohutný plochý ocas, který obsahuje tuky, potřebné k přežití nejchladnějšího období v roce. Při plavání ho využívá jako kormidlo a veslo. Používá ho i pro varování - když s ním plácne do vody, vydá daleko slyšitelný varovný signál.

Bobr je přísně chráněným živočichem a v přírodě nemá přirozeného nepřítele. Do Berouna se dostal zřejmě korytem Litavky z Červeného potoka od Zdic.

„Zatím to vypadá, že si buduje zázemí a bude se snažit přilákat partnerku,“ dodává na adresu hlodavce z berounského ostrova František Pojer.

Fakta Bobr evropský Je druhým největším hlodavcem na světě. Váží až 30 kilogramů a bývá dlouhý jeden metr. V českých zemích byl na přelomu 18. a 19. století zcela vyhuben. Znovu se u nás objevil v druhé polovině 80. let 20. století – první jedinci přimigrovali z Rakouska. Nyní se vyskytuje v povodí Labe, Moravy, Odry a Dyje. Na Šumavě, kam se rozšířil z Bavorska před více než 15 lety, jsou bobří kolonie například na Křemelné a Řezné. Aktuálně na našem území žije více než 6 tisíc bobrů. Jsou přísně chránění a nemají přirozeného predátora.