Přihlásit
Lovit spárkatou do dvou let věku umožnila vyhláška č. 245/2002 Sb., o době lovu jednotlivých druhů zvěře v letech 2020-2025. Nyní se navrhuje její prodloužení o dalších pět let, do roku 2030. Podle ministerstva zemědělství je to nutné, protože se nepodařilo původní cíle naplnit a stavy spárkaté by se měly zredukovat více. „Početní stavy spárkaté zvěře se i s využitím tohoto nástroje nepodařilo celorepublikově plošně výrazně snížit, ačkoliv je celoroční lov mladé spárkaté zvěře využíván. Pro zastavení trendu růstu početních stavů spárkaté zvěře je nezbytné prodloužit tuto výjimku i pro následující období a umožnit intenzivnější lov i na dalších pět let,“ popsalo v důvodové zprávě.
Upozorňujeme, že fotografie nejsou pro slabé povahy:
Fotogalerie: Březí samice
Střílení mladých kusů se ale nelíbí ochráncům zvířat ani myslivcům. Proti se postavila například Českomoravská myslivecká jednota, největší organizace v Česku zastupující zájmy myslivců. „Celoroční lov zvěře do dvou let věku není žádoucí a z hlediska etiky hospodaření se zvěří jde o neakceptovatelný návrh. Při povolení celoročního odlovu docházelo od roku 2019 k odstřelu vysoce březích samic, popřípadě byly loveny samice vodící čerstvě vykladené potomky,“ uvedl předseda organizace Jiří Janota.
V evidenci odlovených zvířat se březí samice nijak neuvádějí ani nevyznačují.
Proti se postavily také spolky na ochranu zvířat. Třeba iniciativa Stop sečení srnčat. „Většina samic po dovršení dvanácti měsíců života přichází do říje a je před dosažením věku dvou let, březí, jak je uvedeno v odborné literatuře. Odstřelem samice je zabit zároveň i plod, který je v tomto období již zcela vyvinutý. Respektive, po vyvržení ulovené samice je následně vyjmutý živý plod ponechán samovolnému udušení,“ popsala předsedkyně spolku Pavla Benettová. Iniciativa napsala otevřený dopis ministerstvu zemědělství, pod který svůj podpis připojila kromě aktivistů i řada odborníků z univerzitního a vědeckého prostředí, ve kterém žádá přepracování vyhlášky.
Ministerstvo se ale hájí tím, že rozhodnutí o tom, co se bude střílet a kdy, je svobodně vždycky na lovci. "Primárním záměrem MZe pro rozšíření doby lovu bylo umožnit celoročně lovit kolouchy, srnčata a jiné a slabé kusy do dvou let věku nikoliv umožnění březích samic. Takový lov považujeme stejně jako ostatní za neetický a v rozporu s pravidly myslivců," potvrdil Deníku mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.
V praxi to tak zůstává i u Lesů České republiky, kde je lov náplní práce zaměstnanců a musí splnit takzvaný plán lovu. „Bez ohledu na to, zda bude nová vyhláška schválená, nebo ne, musíme plán lovu splnit. Lov si ale můžeme rozvrhnout do celého roku, takže nás nic nenutí lovit březí zvěř,“ uvedla pro Deník mluvčí státního podniku Eva Jouklová.
Lišky poprvé pod ochranou
Novela vyhlášky chce přitom zavést dobu hájení pro šelmu, která ji doposud neměla v žádném období svého života. Českomoravská myslivecká jednota dala podnět na zákaz lovu lišky v době březosti a vyvádění mláďat, což ministerstvo zapracovalo. Podle Janoty to pak ale ukazuje na nelogičnost přístupu k odstřelu matek.
„V případě, že bude stanovena vyhláškou doba hájení lišky v době březosti a odchovu mladých liščat, je nutno se zamyslet nad nesmyslným povolením celoročního odlovu většiny druhů spárkaté zvěře do dvou let věku. Pokud se stanoví hájení lišky v době březosti, nedává logiku, aby nebyla hájená i spárkatá zvěř,“ pozastavil se.
V praxi už velká spousta myslivců lišky v období mláďat neloví. „Končím na konci února a začínám opět až v půlce června. Jednou jsem bohužel ulovil lišku ocucanou a to vědomí, že po ní někde zůstala mláďata, mě bolelo. Po zbytek roku je tlumím dost, vůči drobné zvěři mám svědomí čisté,“ poznamenal myslivec Martin Šnajdr.
Novela vyhláška prošla hladce připomínkovým řízením i posuzováním v pracovních komisích. „Z Ministerstva zemědělství jsme dostali potvrzení, že pan ministr vyhlášku podepsal a teď míří do Sbírky zákonů, včetně doby hájení pro lišky,” potvrdila ve čtvrtek 13.3 Karolína Zapotilová z organizace Svoboda zvířat, která vede kampaň Nora patří lišce.
Jaké zvěře se vyhláška týká a kolik se jí uloví
Jedná se o prodloužení doby lovu daňka skvrnitého, jelena evropského, muflona, siky japonského, siky Dybowského, srnce obecného a kamzíka horského.
Podle dat ministerstva zemědělství přispěla výjimka u umožnění lovu velmi mladých kusů ke zvýšení lovu jelení zvěře o pětinu a spárkaté celkově o 44 procent. V revírech Lesů ČR rozšíření doby lovu přispělo ke zvýšení odlovu o téměř 37 tisíc kusů za období mysliveckého roku 2020 až 05/2024. Lov probíhal celkem ve 935 honitbách.
Jaký byl stav lovu před vydáním vyhlášky a po ní, dokládají také data Českého statistického úřadu. V letech 2017 až 2019 (včetně) se ulovilo 85 tisíc kusů jelení zvěře, 76 tisíc dančí a 309 tisíc kusů srnčí. Od roku 2020 do roku 2022 (včetně) to bylo 94 tisíc kusů jelení, 103 tisíc dančí a 327 tisíc srnčí zvěře.
