Vývoz českých potravin do Ruska i přes embargo roste, říká česká agrární diplomatka Nikola Hrušková

Česká agrární diplomatka v Rusku Nikola Hrušková

Česká agrární diplomatka v Rusku Nikola Hrušková Zdroj: Ministerstvo zemědělství

Dorogomilovský trh v Moskvě. České pivo vpravo nahoře.
Rusové mají zájem o české pivo. Jedním z velkých vývozců je rakovnický Pivovar Bakalář se značkou Pražačka.
Dorogomilovský trh v Moskvě
Dorogomilovský trh v Moskvě
5
Fotogalerie

Český agrární export do Ruska roste už několik let za sebou, loni stoupl meziročně o čtrnáct procent. Vývoz ani dovoz potravin a zemědělských komodit se země kvůli šíření nákazy koronavirem zatím více než dosud omezit nechystá, říká česká agrární diplomatka v Rusku Nikola Hrušková. Zároveň vyvrací spekulace z posledních dnů, podle kterých mělo být po téměř šesti letech zrušeno embargo na dovoz masa, mléka a masných a mléčných výrobků.

Jakou pověst mají české výrobky v Rusku?

Rusové si pamatují české výrobky ještě z období Československa, nejen potravinářské, ale i strojírenské a další. Vnímají je jako záruku kvality za dobrou cenu.

Co je pro ně „top“ české, s čímž si nás spojují?

Když se řekne Česká republika, první odpověď je určitě české pivo. Pivo je zároveň dlouhodobě v exportu na předních místech spolu s krmivy pro zvířata a násadovými vejci. V roce 2018 se vývoz piva zvýšil meziročně o více než padesát procent a loni se držel na podobné úrovni. 

Proč tedy vznikají napodobeniny jako Žatecký Gus?

České pivo je podle Rusů skvělé a někteří se proto snaží využít pro reklamu nebo dobrého jména. Někdy ho vaří bez českých ingrediencí a technologií, řekněme „po svém“, a i tak ho nazývají jako české pivo. Někteří ale používají české technologie a suroviny a spolupracují s českými sládky.

Lákají Rusové české sládky, aby jim zprovoznili pivovary?

Ano, prakticky v každém regionu Ruska se najde nějaký pivovar, který postavili Češi nebo do něj dodali zařízení. Mají zájem i o české sládky, aby jim předali zkušenosti.

Co proti těm nečeským „českým pivům“ děláte, je to vůbec možné?

Pořádáme akce jako například pivní festival Pěnivé Česko, abychom zákazníkům ukázali, že pravé české pivo se vaří jen v České republice. Uskutečnily se už dva ročníky festivalu, kdy v restauracích a barech v Moskvě měli rozšířenou nabídku českých značek piv. 

Po zavedení ruského embarga na dovoz mléčných a masných výrobků z EU se na internetu objevily fotky jejich ruských kopií. Týkalo se to i českých značek?

Výpadek dodavatelských sítí samozřejmě způsobil, že některé věci nebyly k dispozici, než ruští obchodníci našli nové partnery, od kterých mohli odebírat. Co se týká těch napodobenin, nevím o tom, že by v Rusku byly nějaké falzifikáty českého zboží.

Na Dorogomilovském trhu v Moskvě ale mají ve výkladních skříních výrobky jako sýry President nebo nápoje Actimel.

Některé evropské firmy se přizpůsobily situaci a přesunuly výrobu na území Ruska. Produkty, které doposud exportovaly, začaly vyrábět na místě. President i Actimel se v Rusku vyrábějí.

Na trhu jsem ale zaslechla, že zákaz lze obejít tím, že se změní kódy.

Myslím si, že to není možné u mléčných výrobků, u kterých platí zákaz na všechno s obsahem mléka. Museli by mléčné produkty prodávat jako něco úplně jiného, což nevím.

A je to možné?

U mléčných produktů si to nedokážu představit. Byla by možná cesta, že bochník sýra dovezou do jiné země, kde ho rozkrájejí a zabalí do jiného obalu. Co se týče masných výrobků, pod sankcemi nejsou úplně všechny položky. Embargo se nevztahuje třeba na masové konzervy.

Měly evropské sankce a ruské embargo dopad na obchodování mezi Českem a Ruskem?

V roce 2014, kdy byly zavedeny sankce, se to ještě neprojevilo. Efekt sankcí nastal později v podobě devalvace rublu, kdy se u zboží z dovozu zdvojnásobila cena. Znamenalo to asi třicetiprocentní propad českého agrárního exportu do Ruska.

Embargo zasáhlo hlavně mlékárenský sektor. Nicméně vzhledem k tomu, že Česká republika dlouhodobě vyváží do Ruska položky, které se pod sankce ani embargo nedostaly, opatření proto další přímý efekt neměla. To měla spíše hodnota rublu, která se snížila na polovinu.

Jak to vypadá s českým agrárním exportem do Ruska teď?

Od roku 2016 začal zase pozvolna narůstat a v roce 2018 nastal historicky nejlepší výsledek českého agrárního exportu do Ruska, dosáhl 3,1 miliardy korun. Ve srovnání let 2018 a 2019 nastal další nárůst. Kromě krmiv pro zvířata a piva vyvážíme násadová vejce, maková semena, různé potravinové přípravky, pekařské zboží, chmel, cukrovinky a další položky.

Agrární diplomat z Bělehradu Pavel Svoboda mluvil o možnosti exportu zboží pod embargem do Ruska s tím, že výroba bude probíhat v Srbsku. Děje se to?

Cesta přes Srbsko je samozřejmě možná, protože na něj se embargo nevztahuje. Pokud ale firmy cílí přímo na ruský trh, přímější cesta je otevřít si závod přímo v Rusku.

Rusko se navíc v posledních letech snaží přilákat zahraniční investice, především v oborech potravinářství a zemědělství. Řada firem z Itálie, Francie, Španělska nebo z Finska na tyto pobídky slyší a buduje závody v Rusku. 

Jsou signály, že by embargo mohlo skončit, nebo to spíše vypadá na další prodlužování?

Aktuálně embargo platí do konce letošního roku. Mezi potravinářskými sdruženími v Rusku převládá názor, že embargo ruským zemědělcům a potravinářům pomáhá, protože vyřazuje západní konkurenci.

Proto tlačí na to, aby embargo trvalo co nejdéle. Kdyby embargo skončilo a na trhu se objevila konkurence v podobě západních firem, je otázka, jestli by ty ruské obstály. Cenově i kvalitou.

Neznamená to ale nedostatek v některých částech výrobního cyklu?

Neznamená, protože věci, které potřebují, pod embargem nejsou. Třeba genetický materiál, semena nebo technologie se dovážet mohou. Díky tomu se daří zvyšovat soběstačnost v celé produkci, například u vepřového nebo drůbežího masa. Rusko se už naopak poohlíží, kam by mohlo svoji zemědělskou produkci jako olej nebo obilí vyvážet.

V souvislosti s nákazou koronavirem se mluvilo o zrušení embarga, co je na tom pravdy?

Takové spekulace se objevily, ale tato informace se nepotvrdila a prozatím k ní nebyl vydán žádný oficiální dokument.

Byla nyní zavedena nějaká jiná omezení z ruské strany?

Dovoz a vývoz potravin a zemědělských komodit je zatím bez dalších omezení. 20. března byl vyhlášen zákaz vývozu obilovin, který byl o pár dní později zase zrušen.

Nedávno proběhla podnikatelská mise v Rusku, co si od ní slibujete?

Z tatarstánské strany je zájem o spolupráci v živočišné výrobě a rostlinné výrobě, dále o dodávky technologií. Mají zájem také o investory, kteří by v Tatarstánu otevřeli vlastní závody. Někteří podnikatelé z české delegace během předem domluvených schůzek projednávali konkrétní projekty.

První část mise se uskutečnila v listopadu v Moskvě, skončila ale předčasně. Má přesto nějaké výsledky?

Projednávaly se možnosti spolupráce v živočišné výrobě, dodávkách technologií nebo piva. Samozřejmě nic není stoprocentní, dokud není podepsaná smlouva. Začaly se hýbat i některé záležitosti ve veterinární oblasti, konkrétně o certifikaci závodů pro vývoz krmiv pro domácí mazlíčky.

Jak obtížné je pro české firmy prosadit se v Rusku?

Klíčovým faktorem je mít spolehlivého partnera na ruské straně. Je potřeba mít někoho, kdo má kontakty na obchodní řetězce a pomůže se zalistováním různých povolení, certifikátů a podobně. Anebo musí firma vyčlenit někoho, kdo v Rusku bude za její zájmy dlouhodobě bojovat a vše vyřizovat. 

Říká se, že je důležitá přízeň úřadů. Setkala jste se někdy s průtahy?

Nenapadá mě konkrétní příklad, ruská strana bývá otevřena diskuzi a hledání řešení. Když chce podnikatel vyvážet do Ruska nebo realizovat nějaký projekt, obnáší to spoustu papírování, stejně jako kdekoliv jinde.

V čem by naopak ruské firmy mohly spolupracovat s Českem?

Zmiňovala jsem, že se Rusko poohlíží po nových zahraničních trzích, kam by vyváželo. Je ale pro ně jednodušší, ať už logisticky, nebo administrativně, exportovat třeba na Blízký východ nebo do Afriky.

Evropská unie má oproti tomu přísněji nastavená pravidla. Rusko nicméně vyváží do Česka rybí maso, alkoholické nápoje, droždí nebo ječmen.

A jak je to s pelmeněmi a dalšími ruskými potravinami, které se prodávají v obchodech jako ruské speciality po celé Praze?

Co se týká výrobků v těchto obchodech, trvanlivé potraviny se vozí přímo z Ruska. Produkty s omezenou trvanlivostí, jako třeba mléčné výrobky, se dovážejí například z Německa.