Vážné ekonomické problémy přiznává například maloobchodní síť Jednota. Spotřební družstvo z Uherského Ostrohu provozuje obchody s potravinami na celé Moravě, jen ve Zlínském kraji jí patří zhruba padesát provozoven.
„V malých obcích jen počítáme ztráty. Vyloženě krachy nikde neočekáváme, ale jsou místa, kde k nim skutečně není daleko,“ popsal provozní ředitel Ladislav Peprna. Jednota přitom od většiny obcí vybírá příspěvky na roční provoz ve výši několika desítek tisíc korun.
Na seznam prodejen s nejistou budoucností patří například obchůdek Jednoty v Rudicích. Malá obec poblíž Luhačovic přispívá družstvu částkou 30 tisíc korun ročně.
„Někomu by se to možná mohlo zdát málo, ale opak je pravdou. Žije u nás jen něco málo přes 400 obyvatel a nepodporujeme jen obchod. Dotujeme třeba cesty předškoláků do mateřinky v Nezdenicích, peněz v pokladně není nazbyt,“ uvedla starostka Miroslava Chupíková.
Prodejna potravin je přitom vzhledem k vysokému počtu starších obyvatel naprosto nezbytná. „Obchod potřebujeme a nejsem sama, kdo by si bez něj nedokázal představit obecní život. Každý nemá možnost jezdit do města a odnést si odtud těžký nákup,“ poznamenala starostka.
Na venkově nyní upínají pozornost k výzvě Ministerstva průmyslu a obchodu nazvanou Obchůdek 2021+, jež se chystá nejohroženější maloobchody podpořit částkou 50 až 100 tisíc korun ročně.
Tři miliony pro kraj zřejmě stačit nebudou
O dotaci bylo možné požádat na krajském úřadě ve Zlíně nejdříve 15. října a příjem žádostí potrvá pouze týden. Už dnes je ale jisté, že zájem převýší finanční možnosti a obce vyčerpají příspěvek okamžitě.
Ministerstvo vyčlenilo pro každý z regionů tři miliony korun, což v případě Zlínského kraje nejspíš nebude stačit.
„Je otázkou, kolik obcí na dotaci dosáhne a jak dlouho jim vydrží. Peněz na rozdělení není mnoho a zájemců o dotaci bude jistě velká spousta,“ odhaduje Peprna. Mezi žadatele o finanční příspěvek se zařadí i Jednota. „Požádáme o maximální částku, tedy o 100 tisíc korun,“ potvrdil.
Náměstek hejtmana Lubomír Traub, který má na starosti strategický rozvoj kraje, považuje pomoc pro obchody na vesnicích za nutnou. „Na jejich existenci jsou mnozí obyvatelé závislí a my chceme zachovat základní služby v obcích. Venkovské prodejny podporu potřebují, “ říká Traub.
Hejtmanství finanční podporu neplánuje
Na druhou stranu Zlínský kraj nemá v plánu, na rozdíl od Olomouckého, doplnit státní příspěvek i dotací z vlastního rozpočtu. Opírá se přitom o výsledky dotazníkového šetření v rámci Programu na podporu obyvatel venkova, v němž si obce samy vybírají podporované aktivity na období tří let.
„Podpora venkovských prodejen nikdy nebyla preferovanou aktivitou, proto ji Zlínský kraj v minulosti nepodporoval,“ vysvětlila mluvčí hejtmanství Soňa Ličková.
V zatím posledním dotazníku z první poloviny letošního roku se možnost podpory maloobchodního prodeje zařadila u obcí do 500 obyvatel až na desáté z devatenácti možných míst.
„Na šestnáctém místě se pak stejný problém umístil u obcí do tisícovky obyvatel. Obce tak v rámci Programu na podporu obyvatel venkova zjevně preferují realizace finančně náročnějších projektů,“ dodala Ličková.
Jen přerozdělují státní peníze, zlobí se starosta
Ke kritikům dlouhodobé krajské politiky směrem k vesnickým prodejnám patří Petr Maňásek, starosta Lechotic na Kroměřížsku. „Jsem na hejtmanství nazlobený, i nyní nejde o jeho vlastní podporu, ale o přerozdělování státních peněz,“ konstatoval Maňásek.
V Lechoticích vyřešili budoucnost obecní prodejny vytvořením vlastního grantového programu. Obec se nejdříve dohodla s Jednotou na ukončení smlouvy a odkoupení prodejny, kterou pak pronajala soukromníkovi. Na provozní výdaje mu posílá až 50 tisíc ročně.
Zcela v obecním vlastnictví je pak obchod v Košíkách na Uherskohradišťsku. „Z bývalé prodejny Jednoty je nyní sklad a ve vlastním obchodě, který pronajímáme, je otevřeno kromě neděle každý den,“ sdělil starosta Jaroslav Šlechta.
A na základě jakého klíče se budou rozdělovat peníze z nového dotačního programu? „Preferovat se budou projekty, které se ucházejí o dotaci na prodejnu s větší vzdáleností od nejbližší prodejny, projekty s obchodem v menších obcích a provozy, kde se nabízí produkce místních producentů a farmářů,“ uvedla Ličková.
