Hlavní obsah

Jídlo je dražší a dražší. Češi se pídí po slevách

Právo, Jiří Novotný

Potraviny v Česku zdražily v letošním prvním čtvrtletí v průměru o 3,3 procenta. Není tedy divu, že spotřebitelé se stále více pídí po levnějším zboží, nabízeném obchodníky v akcích. Podíl těchto prodejů na celkových tržbách obchodu přitom už loni dosáhl 56 procent a za posledních deset let se bezmála zdvojnásobil.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Ilustrační foto

Článek

„Za slevami jsou Češi ochotni si dojít, pravidelně kvůli tomu navštěvují tři až čtyři obchodní řetězce. Při výběru konkrétní značky zboží si zvolí zpravidla tu, která je právě v akci,“ uvedl na včerejší tiskové konferenci Břetislav Chovítek, manažer výzkumné agentury Nielsen.

Tržby maloobchodu zaznamenaly sice v prvním čtvrtletí meziroční růst o 3,5 procenta, spotřeba zboží však vzrostla pouze o 0,2 procenta. Drtivý podíl na růstu tržeb má tedy právě zdražování.

V žebříčku největších obav lidí se růst cen dostal už na druhou příčku, hned za obavy o zdraví
Břetislav Chovítek z agentury Nielsen

„Spotřebitelé citlivě vnímají zvyšování cen, což se promítá i v jejich obavách z dalšího vývoje. Růst cen se tak podle našeho průzkumu dostal už na druhou příčku v žebříčku největších obav, hned za obavy lidí o své zdraví,“ sdělil Chovítek.

Ke zdražování navíc přispívá i potřeba obchodníků lépe zaplatit své zaměstnance. „Za tři roky se zvedly mzdy v maloobchodu v průměru o 44 procent,“ zdůraznil prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Ve srovnání s jinými státy panuje na tuzemském trhu nebývalá konkurence. Zatímco v ČR působí jedenáct obchodních řetězců, například ve Velké Británii či Německu jen čtyři. To je také jedním z důvodů příliš vysokého podílu zboží prodávaného v akcích.

Ve výši tržeb patří v ČR nadále prvenství právě hypermarketům, jejichž tržní podíl nyní dosahuje 36 procent. „Už delší dobu však pozorujeme postupné oslabování jejich obliby a vzestup zájmu spotřebitelů o supermarkety a diskontní prodejny. Spotřebitelé častěji vyhledávají komfortnější a rychlejší nakupování na menší prodejní ploše s uspokojující šíří sortimentu. Tyto potřeby dokážou uspokojit právě diskonty a supermarkety,“ uvedl Chovítek.

Naopak počet malých obchodů se smíšeným sortimentem se za deset let snížil v ČR o čtrnáct procent.

Snaha o zdravý životní styl

Kromě ceny sehrává podle průzkumu klíčovou roli při výběru místa nákupu právě sortiment. Především nabídka čerstvých potravin, které se na celkovém nákupním koši podílejí 44 procenty.

Častěji se v nákupních koších spotřebitelů objevují také tzv. zdravé potraviny. Souvisí to s vyššími příjmy domácností a popularizací zdravého životního stylu. Není divu, když 58 procent obyvatel ČR trpí nadváhou a meziročně se to zvýšilo o dvě procenta. Hubnout se však snaží jen 46 procent dotázaných.

Tržby řetězců za zdravé potraviny stouply v ČR ve srovnání s rokem 2012 téměř o polovinu, zatímco za ty nezdravé, kam se řadí například alkohol, slazené nápoje a cukrovinky, o 30 procent. Varující ovšem je, že obrat maloobchodu za tvrdý alkohol narostl za šest let téměř o polovinu.

„Spotřebitelé upřednostňují více než dříve české potraviny. Překážkou je ale nízká míra soběstačnosti republiky. Je smutné, že při oblibě vepřa knedla zela nejsme schopni trh dostatečně z tuzemských zdrojů zásobit ani takovou komoditou, jako je vepřové maso, a musí se dovážet z ciziny,“ uzavřel Prouza.

Reklama

Výběr článků

Načítám