Eurokomisařka Jourová: Nepoctivé výrobce potravin známe, pokud se nezlepší, zveřejníme jejich jména

O potravinách různé kvality prodávaných v zemích Evropské unie diskutovali v pondělí v Praze odborníci i politici. Přivítali zprávu Evropského parlamentu, který se minulý týden shodl, že takzvané potraviny dvojí kvality budou považovány za klamání spotřebitele.

Předběžné testy Společného výzkumného střediska, které zřídila Evropská komise, ukázaly, že z 65 produktů byla více než polovina nedostatečná.

„Teď se dohadujeme, kolik těch produktů už otestují naostro. Můj plán do konce roku je, aby to bylo 30 produktů a potom, až budeme znát výsledky, tak budeme moci začít jednat s těmi, u nichž se to najde, aby odstranili různou recepturu,“ plánuje eurokomisařka Věra Jourová (ANO).

Pokud k odstranění rozdílů nedojde, navrhuje Jourová, aby Komise zveřejnila jména firem, které zboží dvojí kvality vyrábějí. „Samozřejmě se to týká značek, které mají zájem o dobrou reputaci a jsou na ní závislí. Hrozba, že budeme zveřejnovat, které produkty to jsou, je velmi silná a měla by fungovat i bez sankce,“ domnívá se Jourová.

FAKTA

Některé triky výrobců potravin

Podle prodejců je ale problém nadsazený. „Myslím, že je to možná příliš zveličované, protože když si vezmete procento zjištěných nedostatků k celkovému počtu výrobků na trhu, tak je velmi zanedbatelné. Ale určitě je to dobrá snaha, dobrá věc, že diskuse probíhá,“ prohlásil ředitel Komory obchodních řetězců Radek Sazama.

Hlídat kvalitu potravin by podle prodejců měly národní úřady, ne evropské. „Je důležité, aby byly jmenovány národní úřady, které budou výrobky testovat. A aby k tomu měly dostatečné pravomoci. A pak je důležité říkat, který výrobek je ten originální, ten správný,“ navrhl ředitel kvality obchodního řetězce Ahold Pavel Mikloška.

Potřebujeme unijní pravidla, ale přísnější, tvrdí ministerstvo zemědělství

Podle úředníků ale jednotlivé státy potřebují zastání EU, aby se problém vyřešil. Když letos ministerstvo zemědělství upozornilo dvakrát na různou kvalitu potravin, zůstala stížnost bez odezvy. Německo stejně jako Dánsko odpovědělo, že v tom problém nevidí, upozornila náměstkyně ministra zemědělství Viera Šedivá.

„Podle názoru německé strany k porušení práva spotřebitele nedošlo – obsah masa na obalu je správný a spotřebitel není uveden v omyl,“ uvedla Šedivá. „Myšlenka (jednotné evropské metodiky) byla dobrá, ale v praxi nefunguje. Ostatní státy na to nereagují,“ dodala Šedivá. 

Metodiku představila v červnu Evropská komise. Podle europoslankyně Olgy Sehnalové (ČSSD) se na tvorbě jednotné metodiky komise pro zjišťování dvojí kvality potravin ve velké míře odrazily zájmy výrobců potravin. „Nepovažuji za správné, aby pravidla testování určili sami testovaní,“ řekla. Evropský parlament proto minulý týden vybídl komisi k vypracování přísnější legislativy.

Kvalitu potravin zkoumají úřady i v Česku 

Rozdílnou kvalitu některých potravin prokázal i výzkum Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) v Praze. Odborníci tam na žádost ministerstva zemědělství v uplynulých třech letech porovnávali složení 42 produktů z pěti evropských zemí. A to z Německa, Maďarska, Rakouska, Slovenska a i z Česka. Stejných bylo deset. Zbytek se lišil buď složením, nebo třeba množstvím.

Jiné složení měl například lunchmeat. „Ve výrobku, který byl určen pro český trh, bylo jako hlavní složka použité drůbeží strojově oddělené maso, zatímco pro výrobek, který byl určen pro trh v Německu, bylo jako hlavní složka použito vepřové maso,“ uvedl vědecký pracovník Ústavu konzervace potravin VŠCHT. 

Výrobce tvrdil, že obal je sice podobný, ale jde o dva odlišné produkty. Přesto českou verzi s kuřecím masem stáhl. „Dnes je možné koupit Tulip Luncheon Meat v České republice vyrobený z vepřového, a ne z kuřecího masa. Nikdy jsme neměli v úmyslu mást nebo klamat východoevropské spotřebitele a cítili jsme, že jsme zatažení nespravedlivě do tohoto případu kvůli příliš ukvapeným závěrům vyplývajících z designu plechovek,“ napsal ČT mluvčí Tulip Food Company Michael Ravn.

Rozdílný obsah masa měly i rybí prsty. V Česku se prodávaly s 58procentním podílem rybího masa, v Německu měly zhruba o 5 procent masa víc. České balení navíc bylo menší než německé. Výrobce ale na dotaz, zda změnil poměr surovin, neodpověděl. Právě na tento lunchmeat a rybí prsty si ministerstvo zemědělství stěžovalo v Německu a Dánsku – bez odezvy. 

Rozdíly potvrdila laboratoř i u výrobků privátních značek obchodních řetězců. Třeba pizza se v Česku prodávala s náhražkou sýra vyrobeného z rostlinných tuků. V Německu byla s mozzarellou. Teď už ji řetězec neprodává. Stáhl údajně i další výrobky.

„Na základě šetření jsme reagovali a všechny výrobky jsme sami prošli tak, abychom dokázali garantovat jejich stejnou kvalitu jak v Německu, tak v České republice,“ prohlásila mluvčí společnosti Globus Rita Gabrielová.

Výzkum ukázal, že odlišné složení měla i celá řada dalších výrobků, třeba ananasové plátky nebo kečup. Podle vyjádření obchodních řetězců, které je prodávaly pod vlastní obchodní značkou, se ale buď jednalo o rozdílné produkty s rozdílnými kódy, anebo výrobek podle nich splňoval přijatelnou odchylku měření.

 AUTOR kaš

zdroj: ČT24, ČTK