Sladké nápoje by mohly podražit. Válek je pro speciální daň

„Cukr a slazené nápoje mají řadu negativních dopadů na zdraví obyvatelstva. Slazené nápoje vedou ke zvýšenému riziku kazivosti zubů. To znamená, že za mě má návrh NERV podporu. Pevně věřím, že se nám podaří v nějaké formě takovýto návrh prosadit,“ prohlásil Válek.

Speciální spotřební daň nyní doléhá třeba na alkohol. Vláda zatím u slazené coly, limonád, džusů a dalších nápojů s vysokým obsahem cukru vybírá jen DPH. „Je potřeba si uvědomit, že slazené nápoje často pijí děti, dostávají se k nim ve věku pod patnáct let,“ upozornil Válek.

Členové zdravotnické části NERV navrhli, aby vláda začala vybírat z nápojů s obsahem cukru nad padesát gramů na litr spotřební daň tři koruny a čtyřicet haléřů.

Za každých dalších deset gramů cukru v nápoji by pak stát vybíral daň 35 haléřů. „(Daň) má velmi dobré zdravotní účinky, protože se opravdu ukazuje, že když ji uděláte dobře, tak výrobci snižují obsah cukru a snižuje se spotřeba slazených nápojů,“ říká sociolog PAQ Research a člen NERV Daniel Prokop.

Za litr běžné limonády s osmdesáti gramy cukru na litr by tak lidé platili daň ve výši zhruba čtyři koruny a padesát haléřů. Při započítání 21procentní sazby DPH by litr limonády mohl podražit o pět korun čtyřicet haléřů. O konkrétních parametrech návrhu je Válek ochotný jednat. „Slazené nápoje je potřeba nějakým způsobem regulovat,“ zdůrazňuje nicméně ministr.

Opatření je třeba, zní z koalice

Kromě Válkovy TOP 09 podporují novou daň ze slazených nápojů i Starostové a Piráti. „Cukr škodí. To, co se tady děje s reklamou na přeslazené nápoje, je úplně úděsné, pro děti je to jed,“ konstatoval předseda sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN).

„Asi v polovině států v Evropské unii je zavedená nějaká daň z cukru, aby když vydělávají výrobci těchto slazených nápojů, tak aby i přispívali do veřejných rozpočtů, stejně jako tam přispívají producenti cigaret,“ podotkl předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.

Nutnost chránit veřejné zdraví zmiňují i lidovci. „Daně mohou být jedním z nástrojů. Ale je to složitá problematika. Je otázka, zda pouze slazené nápoje, nebo cukr ve všech potravinách,“ uvedl místopředseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Michael Kohajda.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se nyní nechtěl k Válkovu plánu vyjadřovat. Jeho strana je ale k nové dani spíš skeptická. „Spotřeba cukru není na úroveň neřesti, alkoholu nebo tabáku. Já mám obavu, že by taková věc zase strašně zkomplikovala náš daňový systém,“ říká místopředseda sněmovního rozpočtového výboru ODS Vojtěch Munzar.

Zaplatí to občané, varuje opozice

Opozici se nelíbí, že by slazené nápoje kvůli nové spotřební dani po letošním zvýšení DPH velmi pravděpodobně znovu podražily. „Vzhledem k tomu, že konzumace je v rámci nějakého běžného nákupu potravin stále stejná u občanů, tak kdo na to zase doplatí? Zase na to doplatí občané,“ obává se místopředsedkyně hnutí ANO Alena Schillerová.

Kritika zní i od dalších opozičních stran. „Domnívám, že je to nesmysl, protože vládní koalice zvedla DPH u nápojů o čtyřicet procent od Nového roku,“ připomněl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).

Ze spotřebních daní získává český státní rozpočet každoročně kolem sto padesáti miliard korun. Vloni to bylo 148 miliard. Suma zahrnuje odvody z pohonných hmot, tabáku nebo alkoholu.

Válek věří, že vládní koalice se shodne na nové speciální dani na sladké nápoje už během letošního roku. Nová daň by podle něj mohla platit od poloviny roku 2025.

Plán zavést zvláštní spotřební daň ze slazených nápojů oznámil začátkem letošního dubna také slovenský premiér Robert Fico (Smer–SD). Třeba za litr ochucených slazených nápojů by měli Slováci od příštího ledna platit navíc patnáct centů. Tedy zhruba tři koruny a osmdesát haléřů.