Potravinářskou aféru nazvanou žertovně „buttergate“ podle anglického označení pro máslo jako první rozvířili na sociálních sítích profesionální kuchaři a gastronomičtí blogeři.
„S naším máslem se něco děje a já tomu přijdu na kloub. Všimli jste si, že už při pokojové teplotě neměkne? Je vodové? Gumové?,“ napsala na twitteru začátkem února kanadská autorka kuchařek Julie Van Rosendaalová.
Ta pak přišla i s prvním vysvětlením. Podle ní za změnou kvality másla stojí změněné složení krmiva, které začali farmáři používat kvůli zvýšení produkce mléka. V Kanadě totiž loni kvůli dlouhé karanténě a lidem, kteří se při ní věnovali pečení, stoupla poptávka po másle o 12 procent.
Doplňky na bázi palmového tuku se přidávají do krmiv už léta, zvyšují produkci mléka a také jeho tučnost. Loni v létě se ale tyto doplňky začaly používat ve vyšší míře. Podle dosavadních zjištění může mít máslo vyrobené z mléka krav krmených hojně palmovým tukem vyšší teplotu tání, což by vysvětlovalo jeho větší tuhost.
Šéf potravinářské laboratoře na univerzitě Dalhousie Sylvain Charlebois ve svém komentáři napsal, že palmový tuk v krmivech je povolený, ale nikoli zcela neškodný, zejména s ohledem na životní prostředí. Praxe je proto podle něj „eticky sporná“.
Farmáři ale nesouhlasí, podle nich je palmový tuk spolehlivým prostředkem jak kravám dodat energii a žádné škodlivé dopady na kvalitu mléka nejsou známé.
