Nejstarší vanilku v Evropě našli vědci na Pražském hradě

3 minuty
Události: Nejstarší vanilkový lusk v Evropě
Zdroj: ČT24

Pražský hrad byl v době Rudolfa II. centrem evropské kultury, obchodu i umění. Dokládá to i nový objev přímo ve Vladislavském sále. Archeologové tam našli vůbec nejstarší důkaz o použití vanilky v Evropě.

Když archeologové zkoumali roku 2011 Vladislavský sál, našli tam kromě poztrácených šperků, hracích karet a mnoha dalších drobností v zavážce ze 17. století také spoustu rostlinného materiálu. Všechno to byly malé kousky, které propadly dírami mezi prkny a trámy podlahy a zůstaly tam ležet celé stovky let. Pro kohokoliv jiného by to byl odpad – pro archeology se však jednalo o poklad.

Hrací karty nalezené ve Vladislavském sále
Zdroj: ARUP

Vladislavský sál totiž za Habsburků v této době sloužil nejen jako slavnostní místo pro bujaré hostiny a dokonce i rytířské jízdní turnaje, nýbrž i jako tržnice (existuje o tom dokonce i dobový důkaz ve formě obrazu), kde se potkávalo zboží určené pro císařský dvůr z celého světa. A rostlinný materiál je unikátním důkazem, co všechno ho tvořilo.

Teď se sice píše už rok 2025, ale analýza stále ještě není dokončená. Podle archeologa Pražského hradu Jana Frolíka se materiálu našlo několik velkých pytlů. „Je to několik tisíc fragmentů, všechno není ještě zpracované,“ uvedl.

Rostlinný materiál starý stovky let se navíc často jen špatně určuje, takže výsledky přicházejí postupně. Novou analýzu vedli experti z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích ve spolupráci s pražskými archeology – a přinesla opravdové překvapení. Zejména v podobě vanilky.

Vanilka a císař

Že se vanilka využívala v Americe, se ví dobře – původní obyvatelé jí ochucovali kakaové nápoje. Jak si ji ale užívali na dvoře císaře Rudolfa II., do jehož doby nález archeologové datují, není zcela jisté. Našel se totiž jen lusk, se kterým se toho dalo dělat dost. V nálezech z Vladislavského sálu se kakao nenašlo, ale to není pro vědce překvapením, tento materiál v prášku staletí ani vydržet nemohl. Podle Jana Frolíka se vanilka využívala zejména jako koření, přičemž se přidávala do nejrůznějších pokrmů – včetně takových, kde by ji dnešní člověk nečekal, například v kombinaci s pepřem.

Zobrazení Vladislavského sálu v 17. století jako tržiště
Zdroj: ARUP

Je ale jasné, že nalezený lusk pocházel právě z přelomu 17. století. Prokázala to analýza pomocí radiokarbonové metody. Pomohlo i to, že díky podmínkám ve Vladislavském sále se vanilka zachovala ve skvělém stavu. „Poznali jsme to velice snadno, protože ten stav je krásně zachovaný. Protože díky podmínkám ve Vladislavském sále se ten materiál zachoval díky suchu,“ uvedla pro ČT archeobotanička Jitka Irmišová z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, která je hlavní autorkou studie.

Mlsání na císařském dvoře

Podle Frolíka obsahují nálezy spoustu archeologických důkazů o tom, že dvůr císaře Rudolfa byl opravdu přesně tak kosmopolitní, jak ho zobrazují historické prameny. Císař lačný poznání a prestiže si do svého sídelního města zval vzdělance a vědce (ale i vychytralé podvodníky), se kterými ale do habsburské Prahy mířil i mezinárodní obchod.

Kusy vanilky objevené ve Vladislavském sále
Zdroj: ARUP

Z povahy nálezů to skoro může vypadat, jako by se večerní mlsání na Rudolfově dvoře zase tolik nelišilo od toho, jak tráví večery současná česká rodina. Mezi plody se totiž našlo velké množství podzemnice olejné – neboli oblíbených arašídů (nejstarší nález v Evropě). Ale to nejsou jediné oříšky, které Habsburkové a jejich podřízení převalovali po jazyce i patře. Vědci totiž na podlaze Vladislavského sálu našli i pistácie, fíky, melouny, ale také olivy, kávové zrno a dokonce i muškátový oříšek, jedlé kaštany a několik druhů pepře.

Hlavní rozdíl je v tom, že v 21. století si může tyto pochoutky dovolit v Česku alespoň občas téměř kdokoliv, v 17. století šlo o exkluzivní a velmi drahé zboží, které mohli ochutnat jen ti nejmajetnější – a i pro ně to byla zřejmě jen výjimečná zkušenost. Jak vysoká byla v té době cena vanilky, není známo. „Nevybavuji si, že bych narazil na nějaké záznamy o tom, jaké byly ceníky tohoto zboží,“ doplňuje Frolík. Už z povahy objevu je ale jasné, že si ji mohla dovolit jen elita mezi elitou.

Podle vědců byl Pražský hrad důležitým centrem obchodu s Novým světem. Hlavní vliv v tom měly vazby Habsburků na Ameriku skrze Španělsko, které tehdy ovládali.

„Všechny tyto novinky se na Pražský hrad mohly dostat ze Španělska a jeho držav a hrad tak mohl být prvním místem, kde se s nimi tehdejší společnost mohla setkat. Platí to i pro další exotické novinky – tulipány v Královské zahradě, kasuára, dronte mauricijského a psy z Číny,“ popisují experti ve sborníku Mediaevelia Historica Bohemica z roku 2016.

Dronte mauricijský byl velký nelétavý pták, který je lépe známý pod jinými jmény: dodo nebo také blboun nejapný. Do Prahy se dostal neznámou cestou kolem let 1605–⁠⁠⁠⁠⁠⁠1608, zřejmě živý. Roku 1609 ho už jako mrtvého zapsali do katalogu Rudolfových vycpanin.

První evropské informace o něm přitom pocházejí teprve z roku 1595, musel být tedy naprostou novinkou a je dost pravděpodobné, že Praha byla úplně prvním místem, kde tohoto tvora mohli obyvatelé Starého světa spatřit. A současně bohužel i jedním z posledních: už roku 1662 ho totiž evropští námořníci vyhubili.

Zdroj: Jiří Mlíkovský, Zoologický exkurs: Dodo císaře Rudolfa II., in: Roelandt Savery. Malíř ve službách císaře Rudolfa II., s. 326.

„Tyto novinky se z Hradu mohly šířit nejprve do blízkého okolí císařského dvora a odtud dále do Čech a dalších zemí Koruny České,“ doplňují autoři této studie, přičemž upozorňují na zajímavý důkaz o tomto šíření exotických tvorů z Hradu, kterým jsou kosti krocana na Hradčanech.

Co se týká právě vanilky, tak podle Frolíka se šířila po Evropě až během sedmnáctého a osmnáctého století.

První historické zobrazení vanilky pochází z roku 1552, je v knize Libellus Medicinalibus Indorum Herbis
Zdroj: ARUP

Další analýza

Zkoumání toho, co všechno prošlo Vladislavským sálem, není ani zdaleka dokončené. Ani rostlinné vzorky ještě nejsou všechny analyzované, takže je možné, že i v nich se možná ještě ukrývá nejedno tajemství, které poodhalí pozadí habsburských kuchyní.

Ještě zajímavější ale může být výzkum, který bude analyzovat zvířecí pozůstatky (hlavně kosti), jež se našly na stejném místě. Jaká exotická zvířata se prodávala na místě, kde dnes čeští prezidenti předávají Řády bílého lva, budou muset vědci teprve popsat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

SledujteIsland zasáhly stovky zemětřesení, vulkán u Grindavíku opět chrlí lávu

Poblíž islandského města Grindavík se otevřela sopečná trhlina a začala se z ní valit láva. Úřady předtím zaznamenaly na poloostrově Reykjanes, kde Grindavík leží, stovky malých zemětřesení a evakuovaly v předstihu čtyřicet domů v Grindavíku i přilehlé geotermální lázně Modrá laguna, informují agentury.
před 2 hhodinami

Goliášové vymírají. Jejich Davidem jsou káva a pytláci

Jedněm z největších brouků na světě – vrubounům goliášům – hrozí v Pobřeží slonoviny vyhynutí, píše deník Le Monde. Může za to odlesňování tamní krajiny, na níž vznikají plantáže na pěstování kakaa a kávy, a používání pesticidů. Tento hmyz přitom sehrává důležitou úlohu v lesním ekosystému. Nebezpečím jsou i pytláci.
před 2 hhodinami

O víkendu hrozí silné mrazy, meteorologové se bojí o ovoce

Do Česka může o víkendu dorazit velmi studený arktický vzduch, v noci bude mrznout. Letošní úroda meruněk, případně dalších už kvetoucích ovocných stromů je tak s velkou pravděpodobností opět v ohrožení. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) uvedl, že kritické by mělo být hlavně nedělní ráno a následující noci na začátku příštího týdne. Jak moc teploty klesnou pod nulu, budou meteorologové ještě v příštích dnech upřesňovat.
před 2 hhodinami

Český výzkum našel nový způsob, jak buňky řeší stres. Může to pomoci v léčbě

Nově objevený mechanismus reakce buňky na stres může pomoct při léčbě vzácných genetických onemocnění. Příkladem může být takzvaná leukodystrofie, což je skupina onemocnění s poškozením v centrálním nervovém systému. Vyplývá to z nové studie vědců z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR, která vyšla ve vědeckém časopise Nature.
před 5 hhodinami

Raketa SpaceX vynesla na polární oběžnou dráhu čtyři astronauty

Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX vynesla na polární oběžnou dráhu čtyři astronauty v rámci několikadenní soukromé mise Fram2. Velitelem posádky je maltský podnikatel v kryptoměnách Chun Wang, informovaly světové agentury. SpaceX se misí zapsala do historie kosmonautiky, neboť jako první vyslala lidskou posádku na polární orbitu, což doposud nikdo jiný neučinil.
08:56Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Ekologie vzkříšení. Vědci po 7000 letech probudili pravěkou rozsivku

Němečtí ekologové dokázali oživit pravěký organismus, který se před sedmi tisíci lety uložil do stavu, ve kterém přečkal věky. Po probuzení dokázala řasa fungovat jako normální zdravý jedinec.
před 23 hhodinami

Tetování může být spojené s rakovinou, naznačuje studie na dvojčatech

Dvojčata, která byla tetovaná, měla větší pravděpodobnost vzniku rakoviny než ta, jež se takto nezdobila, ukázala vědecká studie. Podle vědců to platilo zejména u těch, která měla tetování větší než plocha dlaně. Tetovací barva totiž nezůstává jenom na místech, kam ji tatér dá, a její částečky mohou migrovat do lymfatických uzlin, kde se hromadí.
včera v 14:56

Populace vlků v EU za deset let stoupla o 58 procent

Populace vlků v zemích Evropské unie se za deset let zvýšila o 58 procent – z dvanácti tisíc na přibližně devatenáct tisíc jedinců. V zemích jako Itálie, Německo, Bulharsko, Řecko, Polsko, Španělsko a Rumunsko žije nyní přes tisíc vlků, uvádí studie vedená italskou vědkyní Cecilií Di Bernardiovou. Šelmy ale trápí zemědělce. Škody na hospodářských zvířatech dosahují téměř dvou desítek milionů eur, píše agentura APA
včera v 11:55
Načítání...