Ústup lahváčů? Piva v plechovce ukrojila skoro desetinu trhu

Český pivař v posledních letech nejspíše zlenivěl. Chodí méně do hospody, zřejmě se mu nechce vracet prázdné lahve a naopak čím dál častěji kupuje pivo v plechovém obalu. Trend, který započal zhruba před pěti lety, ještě více zesílil loni. Potvrzují to první předběžná data za rok 2017.

Zatímco v roce 2016 plechovky činily necelých šest procent spotřeby piva v ČR (podle obalu), loni už to bylo devět procent celého trhu.

„Meziroční nárůst prodeje plechovkového piva byl loni 43 procent,“ uvedla na dotaz Deníku výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová.

V ÉŘE HLINÍKU

Přestože detailní data bude mít svaz k dispozici až na konci dubna, vzestup hliníkových obalů je podle ní zřejmý. „Růst plechovek je dlouhodobější jev,“ konstatuje Ferencová.

Dílem je to na úkor skla, částečně i na úkor točeného piva v hospodách, ve kterých se teď konzumuje méně než 40 procent piva. Přitom ještě v roce 2010 se v restauracích vypila polovina pěnivého moku.

Pivovarníci teď napjatě čekají na výsledky zimní sezony, definitivně se totiž ukážou dopady loni zavedeného zákazu kouření, který postihl hlavně vesnické hospody.

Nic to ale nemění na faktu, že nastává doba hliníková. Mezi roky 2015 a 2016 meziročně plechovkové pivo rostlo „jen“ o 12 procent. Mezitím ale pivovary mohutně investovaly do nových stáčecích linek na plechovky a zvýšily kapacitu. Třeba největší tuzemský producent, Plzeňský Prazdroj, loni utratil za novou linku 340 milionů korun. Více než sto milionů korun utratily pivovar Svijany, pivovary Lobkowicz a velkou investici letos plánuje i Budějovický Budvar. 

Z čeho pijeme pivo: 42 % lahve, 37 % sudové, 12 % PET lahve, 6% plechovky (loni 9 %), 3 % tanky (poslední data za 2016) Zdroj: https://www.denik.cz/ekonomika/ustup-lahvacu-piva-v-plechovce-ukrojila-skoro-desetinu-trhu-20180215.html

VYCHLADIT, ZMAČKAT

Oslovené pivovary se shodují na tom, že zájem zákazníků roste. „Zvyšující se obliba plechovkového piva souvisí se změnou životního stylu obyvatel, který se více zaměřuje na aktivní trávení volného času. Plechovka je pro spotřebitele praktické balení, které umožňuje rychlé vychlazení a samozřejmě nižší váhu a jednoduchou manipulaci,“ říká mluvčí Prazdroje Jitka Němečková s tím, že data za loňský rok se ještě finalizují, už předloni se však v plechu prodalo 14 procent veškeré produkce Plzeňského Prazdroje.

Oblibu hliníku potvrzují i střední a menší producenti. Podle šéfa Pivovaru Litovel Lumíra Hynečka se prodej plechovek v jejich případě loni zvýšil o 16 procent. „Popularita jednotlivých typů piva, ať už v cestovním balení, nebo třeba ve skle, obecně souvisí se sezonou,“ podotýká Hyneček.  Plechovky, včetně různých pivních mixů, hrají prim hlavně v létě. V zimě lidé akceptují silnější piva a sklo.

TO SAMÉ

Pivovary se přitom dušují, že v přípravě piva pro lahve, sud či plechovky kvalitativní rozdíly nedělají. „Produkt se neliší dle typu obalu, je vždy stejný. I trvanlivost piva v plechovce a lahvi je stejně dlouhá. Plechovka chrání pivo lépe před světlem a lahev zase lépe chrání obsah před případnými  teplotními výkyvy okolí,“ popisuje mluvčí Prazdroje Němečková.

Mimochodem plzeňský pivovar byl jedním z prvních, kdo u nás začal budovat stáčecí linku na plechovky. Bylo to v roce 1991 a tehdejší piva v hliníkovém obalu putovala téměř výhradně na export, doma šlo spíše o raritu.

LIDÉ, TŘIĎTE!

V Evropě se dnes v plechu prodá v průměru 25 procent piva, podíl v Česku tak zřejmě ještě dále poroste. S tím však souvisí i vyšší důraz na recyklaci. „Hliník je surovinou, která je obchodovatelná na světových trzích. Ke stabilizaci cen plechovek mohou přispět výrazným podílem samotní konzumenti, když budou správně recyklovat samotné plechovky,“ podotýká Hyneček. 

Náklady na obal – plechovku a sklo – jsou pro výrobce téměř stejné, kolem tří korun za kus.

Láhev lze samozřejmě použít opakovaně, nicméně i plechovka je recyklovatelná. Tedy za předpokladu, že ji lidé nevyhodí do směsného odpadu, ale vytřídí do speciálního kontejneru, pytle, či odnesou do sběrného dvora.

Povinnost nabídnout občanům separované třídění kovů, včetně plechovek, mají česká města od roku 2015. Podle posledních dat společnosti EKO-KOM (za rok 2016) každý Čech ročně průměrně vytřídí 44,8 kilogramu různých druhů odpadů, přibližně pět procent z toho jsou kovy (včetně plechovek). K dispozici  jsou čtyři tisíce „kovových“ kontejnerů.  

Autor: Jan Klička