Kliknutím zvětšíteCelková plocha vinic v České republice po tři roky stagnuje. Podle údajů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského loni přibylo necelých dvacet hektarů. „Vinohradníci vysadili o 115 hektarů nových vinic více než v předešlém roce, ubylo však pěstitelů,“ vysvětlila mluvčí ústavu Ivana Kršková.
Nejčastěji vysazovanou odrůdou révy vinné v uplynulém roce se stala Pálava (62,6 hektarů). Dostala se tím do první desítky nejvíc pěstovaných odrůd. Dále Tramín červený (52,8 hektarů) a Veltlínské zelené (23,7 hektarů). U pěstitelů trvá fenomén PIWI odrůd odolnějších vůči chorobám, nejvíce vysazovali Hibernal (17,5 hektarů).
Naopak snížení plochy statistiky vykázaly u tradiční rané odrůdy Müller Thurgau. Také modré odrůdy pro červená vína jsou převážně na ústupu. Nejvic přibylo vinic staronové odrůdy Merlot (10,6 hektarů) původem z Francie. Při posledním vinobraní si pěstitelé stěžovali na nízké výkupní ceny u odrůd nedosahujících vysoké cukernatosti. I to může ovlivnit vinařskou mozaiku v následujících letech.
Bublinky? Dekáda nárůstu
Na nedávném historicky prvním Celostátním vinařském kongresu vinaři probírali nové trendy i ročník 2022. „Byl pro vinaře komplikovaný. Ve výsledku se ale můžeme těšit na velmi dobrá vína,“ konstatoval prezident Svazu vinařů Martin Chlad. Na ta nejkvalitnější, která ještě zrají, si zájemci musejí počkat. Mohou již ale ochutnat sto nejlepších moravských a českých vín z kolekce Salonu vín České republiky 2023. Expozice na zámku v jihomoravských Valticích se otevřela první únorový pátek. Šampionem soutěže se stal Ryzlink vlašský, řada Flower Line, pozdní sběr, 2021, z vinařství Mikrosvín Mikulov.
V kategorii sektů zvítězil Bohemia Sekt Prestige 36 brut, jakostní šumivé víno ročníku 2015 (cuvée z odrůd Chardonnay a Rulandské modré). Vinaři se shodují, že do Česka naplno dorazila vlna zájmu o bublinky. „Šumivá vína jsou světovým trendem. Zvlášť díky oblíbenému italskému proseccu celý tento segment raketově stoupá. I v tuzemsku se podařilo zákazníka přesvědčit, že šumivé víno se nepije pouze při výjimečných či slavnostních příležitostech,“ řekla národní sommelierka Klára Kollárová.
Prodeje šumivých vín v českém maloobchodě za deset let narostly. Potvrzují to údaje celní správy, podle nichž bylo v roce 2021 dodáno na český trh rekordních 27,7 milionu lahví šumivých vín, téměř dvojnásobek oproti roku 2011. To je v průměru kolem 2,5 lahve na obyvatele. Data za loňský rok úřad ještě nezveřejnil.
Moravské místo Champagne
Největším hráčem na tuzemském trhu šumivých vín je společnost Bohemia Sekt. V roce 2022 dodala na český trh téměř dvacet milionů lahví šumivých vín a nápojů. „I v náročném loňském roce se celkový maloobchodní trh se sekty vyvíjel pozitivně a dle údajů maloobchodního auditu agentury Nielsen narostl v hodnotě o více než pět procent. V segmentu gastronomie je situace od pandemie složitější, ale i zde je zájem o šumivá vína rostoucí. Jak budoucí tržby a zájem spotřebitelů ovlivní inflace a nutné zdražování i v naší kategorii, kdy jsme také museli růst cen vstupů a energií promítnout do našich prodejních cen, na to si musíme ještě počkat,“ sdělil marketingový ředitel společnosti Martin Fousek.
Podle něj je pro společnost Bohemia Sekt nadále zásadní domácí trh. Zároveň ale navyšují vývoz. Nově exportují produkty dokonce do muslimského Jordánska. K dostání jsou v tamních specializovaných obchodech s alkoholem a v hotelech.
Pro výrobu sektů kvašených v lahvi využívají moravská vína zejména odrůd Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené, ale také Chardonnay, Rulandské bílé, Rulandské modré. U rozšířenější metody charmat, tedy kvašení a zrání sektu ve velkých ocelových tancích, pak vhodná vína pro druhotné kvašení (vína s vyšší kyselinkou) i z jiných evropských vinohradnických regionů. Mimo jiné ze severní Itálie či Rakouska.
Podle národní sommelierky Kollárové se moravským a českým vinařům více otevírá i evropský trh. „Tradiční konzumenti hledají alternativu k vínům z oblastí Burgundska nebo Champagne, která pro ně vždy byla modlou. Ceny tamních vín totiž výrazně rostou a pro většinu zákazníků se stávají nedostupnými. Vzniká tím obrovský prostor na trhu. Vína ze zmíněných oblastí navíc pocházejí z chladnějšího klima, podobného našim podmínkám. Moravští vinaři tak mají nyní větší příležitost prosadit se svými svěžími bílými a červenými víny – odrůdami jako rulandské (pinot), ryzlinky, vlašáky, frankovkou.
19
10
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
