Podle G7 je Rusko zodpovědné za potravinovou krizi, G7 vyčlení 4,5 miliardy USD
29.06.2022 | ČTK
Rusko kvůli své agresivní válce proti Ukrajině nese obrovskou odpovědnost za enormní růst cen potravin a hnojiv a za dramatické zhoršení potravinové krize ve světě. Dnes to ve společném prohlášení uvedli představitelé skupiny velkých světových ekonomik G7, kteří od neděle jednají v bavorském alpském zámku Elmau. Británie, Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo a USA v prohlášení uvedly, že na boj proti hladu a podvýživě vyčlení dodatečných 4,5 miliardy dolarů (105 miliard korun). Krátce před zveřejněním prohlášení jeden z představitelů americké vlády řekl, že dodatečná pomoc na potravinovou bezpečnost bude činit až pět miliard dolarů a že polovinou přispějí Spojené státy.
"Ruská agresivní válka proti Ukrajině včetně blokování tras pro vývoz ukrajinského obilí dramaticky zhoršuje krizi s hladem," uvedli státníci. "Ceny potravin a hnojiv rostou do bezprecedentních výšin, za což Rusko nese obrovskou odpovědnost," dodali.
Šéfové států a vlád zemí G7 opětovně vyzvali Rusko, aby bezpodmínečně uvolnilo blokádu ukrajinských černomořských přístavů, které jsou pro vývoz obilí klíčové. Chtějí také, aby Rusko skončilo s ničením důležité přístavní a dopravní infrastruktury, s likvidací obilných sil a s nelegálním přivlastňováním ukrajinských zemědělských produktů.
G7 uvítala úsilí mimo jiné Organizace spojených národů (OSN) na otevření bezpečných námořních tras z Ukrajiny, zároveň ujistila, že bude hledat další alternativy, jak obilí z Ukrajiny vyvážet. Západ již nyní pomáhá s transportem zemědělských produktů po železnici, její kapacita je ale oproti námořní dopravě značně omezená.
Skupina rovněž ujistila, že terčem sankcí nebudou humanitární pomoc, potraviny a volný tok zemědělských produktů, a to ani těch ruských. OSN i Západ se obávají, že komplikace v zásobování severní Afriky a Asie ukrajinským obilím mohou v některých chudých zemích vyvolat hladomor.
V prohlášení představitelé G7 uvedli, že vedle akutních potravinových problémů počítají s plněním svého staršího závazku, podle kterého chtějí do roku 2030 zbavit 500 milionů lidí hladu a podvýživy.
Aleš Zápotocký
Copyright (2003) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.
Další články v kategorii Potravinářství
- Nenašla zkrácený úvazek, tak začala péct chléb. Dnes za ní jezdí z celého Česka (18.08.2022)
- Supermarket spouští nákup potravin na splátky. Je to riziko, varují odpůrci (18.08.2022)
- Výsledky kontrol zmrzlin a ledů do nápojů jsou nejhorší za posledních 6 let (18.08.2022)
- Tržby Penamu vzrostly, zatímco zisk se o třetinu propadl (18.08.2022)
- Univerzita Palackého chystá vlastní mikropivovar, využije ho při výuce (18.08.2022)
- Rostoucí náklady likvidují české pekárny (18.08.2022)
- Startuje 1. ročník Anticeny o nejbizarnější obal. Nominovat obaly, mají možnost všichni (17.08.2022)
- Platnost certifikátu biopotravin se prodlouží, zákon podepsal prezident (17.08.2022)
- V červenci pokračoval růst cen výrobců, v průmyslu a zemědělství ale zmírnil (17.08.2022)
- Bistro na zámku. V Rychnově ho otevřela bývalá vládní letuška, peče tu sachr s pepřem (17.08.2022)