Hašlerky slaví 100. výročí. Dříve se jmenovaly Destinky nebo Caruso

Neuvěřitelných sto let si mohou lidé pochutnávat na Hašlerkách takových, jaké známe i dnes.

Neuvěřitelných sto let si mohou lidé pochutnávat na Hašlerkách takových, jaké známe i dnes. Zdroj: ČTK/Kamaryt Michal

Neuvěřitelných sto let si mohou lidé pochutnávat na Hašlerkách takových, jaké známe i dnes.
Neuvěřitelných sto let si mohou lidé pochutnávat na Hašlerkách takových, jaké známe i dnes.
Neuvěřitelných sto let si mohou lidé pochutnávat na Hašlerkách takových, jaké známe i dnes.
4
Fotogalerie

Oblíbená černá cukrovinka pojmenovaná podle písničkáře Karla Hašlera vznikla právě před sto lety. Na žebříčku prodávanosti bonbonů v Česku ji předstihuje pouze Tic Tac a na Slovensku ještě JOJO Medvídci. Uvedli to zástupci společnosti Nestlé, která značku od roku 1992 vlastní.

Před podpisem smlouvy mezi Hašlerem a výrobcem Františkem Lhotským se bonbony jmenovaly Caruso a také podle zpěvačky Emy Destinové Destinky. V Česku se podle dat agentury Nielsen každoročně prodá cukrovinek a lízátek za 2,9 miliardy korun.

„Neuvěřitelných sto let si mohou lidé pochutnávat na Hašlerkách, tak jak je známe i dnes. Nezměnily jméno ani chuť. V tom jsou naprosto originální,“ uvedl manažer značky Štěpán Zendulka. Bonbony se od roku 1955 vyrábějí v závodě Sfinx Holešov. Ročně to bývá přes tisíc tun, za jednu směnu jich vznikne až 1,5 milionu kusů.

Recepturu získal na konci první světové války Lhotský jako odměnu za pomoc od vídeňské firmy Erich Kirstein, která bonbony již několik let vyráběla a prodávala pod názvem Caruso. Lhotský je začal vyrábět v Belgické ulici na pražských Vinohradech spolu s dalšími cukrovinkami.

Bonbony Caruso ale příliš netáhly. „V dubnu 1919 se Lhotský sešel s Emou Destinovou a požádal ji o souhlas s použitím jejího jména pro tyto anýzové bonbony. Herečka souhlasila a z Caruso se staly Destinky. Ani tento název však nikoho moc nenadchl, Lhotský tak přemýšlel dál,“ dodává společnost.

Úspěch přišel až po podpisu smlouvy s Hašlerem, což se stalo 13. prosince 1920. Písničkář měl původně odvětit: „Nechci, aby si mne každý bral do huby,“ ale nakonec souhlasil, uvedl Zendulka. Následně vznikl i tematický slogan „Hašler kašle, nevadí, hašlerky ho uzdraví“.

V roce 1922 se produkce z Vinohrad přestěhovala do pražské Michle, kde Lhotský koupil a zvětšil rozestavěnou výrobní budovu. O třináct let později tam postavil nové výrobní prostory. V Michli se Hašlerky vyráběly až do znárodnění firmy v roce 1948. Továrna byla zavřena a výroba se přesunula do Modřan. O sedm let později se přesunula do holešovského Sfinxu, kde se vyrábějí dosud.

V posledním roce očekávala firma, že se budou bonbony, které mají zlepšovat vůni dechu, jíst pod rouškami více. Prodeje ale cílů nedosahují, na prodej Hašlerek měl koronavirus negativní dopad.

Za posledních dvanáct měsíců do konce října podle společnosti Nielsen klesly tržby za cukrovinky a lízátka v Česku o čtyři procenta na 2,9 miliardy korun. Spotřeba měla také klesající trend, sdělila mluvčí firmy Mária Hukelová. Objemově klesla celoroční spotřeba o tři procenta na 15 tisíc tun. Nejoblíbenějším segmentem mezi českými spotřebiteli jsou želatinové sladkosti, tržby za ně tvoří 53 procent celku. Na tvrdé bonbony připadá třicet procent prodejů a na lízátka sedm procent.