Cukrovinkáři mají problém. Plán Světové zdravotnické organizace může prodražit výrobu polev

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Profimedia

Potravináři budou zřejmě muset nahradit transtuky v polevách, náplních oplatků a dalších výrobcích zdravějšími položkami. Může je to ale přijít draho. Do letitého boje proti průmyslově vyráběným transmastným kyselinám (TFA) neboli transtukům, které se přidávají do tukových polev, se Světová zdravotnická organizace teď pustila pořádně.

 

V polovině května představila svůj akční plán. S jeho pomocí chce v letech 2019 až 2023 "tlačit" na vlády, aby přijaly opatření vedoucí k nahrazení transtuků v potravinách zdravějšími tuky a oleji. "Plán pomůže dosáhnout eliminace transtuků a uspět v boji proti kardiovaskulárním nemocem," uvedl generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.

Nápomocná by mohla být Evropská unie, které jsou transtuky také trnem v oku. Již v prosinci 2015 vydala zprávu, v níž se přiklání ke stanovení limitů pro používání TFA v potravinách.

“Poté bylo zahájeno komplexní posouzení dopadů, které stále probíhá. Na základě jeho analýzy rozhodne Evropská komise o dalších krocích,” uvedla tisková mluvčí zastoupení Evropské komise v Česku Magdaléna Frouzová. Z webu Evropské komise vyplývá, že ve hře je omezení používání transtuků nebo spoléhání na samoregulaci.

Kde se transtuky nacházejí
Transmastné kyseliny se přirozeně vyskytují pouze v mléčných výrobcích a mase přežvýkavců. Dají se také průmyslově vyrábět procesem zvaným hydrogenace a regulace by se podle EU měla týkat právě tohoto typu. Ten se podle profesora Rudolfa Poledneho z Institutu klinické a experimentální medicíny vyskytuje především v náplni oplatek a různých polev. Jídelníček bohatý na transtuky zvyšuje podle WHO riziko srdečních obtíží o 21 procent.

Několik států totiž otázku vyřešilo zavedením limitů samo. Jedná se o Dánsko, Rakousko, Maďarsko a Litvu, které omezily množství TFA na maximálně dva gramy ve 100 gramech výrobku. 

České republiky se to netýká a o zastoupení transtuků se zákazník ze složení výrobku nedozví. “V sadě nutričních údajů, které uvádí nařízení EU o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, TFA nejsou. Tudíž je není možné uvádět,” vysvětlilo tiskové oddělení ministerstva zemědělství. Ministerstvo zdravotnictví zase tvrdí, že se o věc sice zajímá, ale její řešení je podle mluvčí rezortu Gabriely Štěpanyové na výrobcích potravin. 

Někteří již svůj přístup k transtukům změnili. Jde například o slovenského producenta cukrovinek I.D.C Holding, pod kterého spadají sušenky Sedita. Od roku 2009 nahradil TFA v příslušných polevách tropickými tuky. Na snížení množství TFA ve svých produktech pracuje i česká pobočka koncernu Mondelez International, která vyrábí Tatranky nebo oplatky Kolonáda.

“Před několika lety jsme se zavázali, že do konce roku 2018 snížíme obsah TFA na hodnotu maximálně jednoho gramu na 100 gramů výrobku,” uvedla manažerka společnosti Gabriela Bechynská. Ke zdražení výrobků tím podle ní nedošlo, ale zda opatření prodražilo samotnou výrobu Mondelez, Bechynská neuvedla.

“Podle informací od některých výrobců by se ale mohlo stát, že by případná náhrada byla ekonomicky nákladnější,” uvedla vedoucí legislativního oddělení Potravinářské komory ČR Markéta Chýlková.

V případě zmiňované I.D.C Holding však došlo k prodražení výroby. “Cenový nárůst byl od dvaceti procent při použití palmového tuku až po sto procent při použití máslovníkového tuku,” uvedla manažerka komunikace společnosti Gabriela Smerigová.