Pozměňovací návrhy k zákonu o potravinách a tabákových výrobcích podali poslanci hnutí ANO David Pražák, Jaroslav Faltýnek a Josef Kott. Povinnost se má týkat obchodů s prodejní plochou nad 400 metrů čtverečních. Sněmovna bude zákon ve druhém čtení projednávat v úterý.
Návrh je obdobou tvrdší verze, kterou prosazovali poslanci několika stran včetně Margity Balaštíkové z ANO. Nově je strop stanoven na 65 procent namísto původních 85 procent, a to v roce 2028. Zákon je míří hlavně na velké obchodní řetězce. Ty by musely zajistit, aby bylo v regálech 55 procent lokálních potravin v letech 2022 až 2024, 60 procent v letech 2025 až 2027 a 65 procent od roku 2028.
Stejně jako obdobný návrh předkládaný na jaře, je i tento tendenční, účelový, populistický a svými důsledky výrazně poškodí všechny zákazníky. Ve své podstatě jde o omezení práva svobodné volby každého občana.
Tomáš Prouzašéf Svazu obchodu a cestovního ruchu
Svaz obchodu a cestovního ruchu v čele s Tomášem Prouzou na poslední chvíli lobboval u poslanců, aby návrh odmítli.
Populismus povede k vyšším cenám a nahraje agrobaronům, varuje Tomáš Prouza |
„Stejně jako obdobný návrh předkládaný na jaře, je i tento tendenční, účelový, populistický a svými důsledky výrazně poškodí všechny zákazníky. Ve své podstatě jde o omezení práva svobodné volby každého občana České republiky,“ říká Prouza s tím, že premiér Andrej Babiš na jaře sám s povinnými kvótami nesouhlasil. Svaz také upozornil, že důsledkem regulace by bylo zvýšení cen potravin a omezení nabídky.
Jedním z hlavních beneficientů v případě přijetí zákona podle Prouzy bude bývalý zaměstnanec Agrofertu Jaroslav Faltýnek.
Předkladatelé návrh zdůvodňují zvýšením soběstačnosti České republiky v produkci potravin a také zkrácením dodavatelského řetězce, což je v souladu s cílí unijní strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ (Farm To Fork).
S prosciuttem se počítá
„Povinný podíl se týká pouze potravin stanovených v prováděcím právním předpise tj. potravin v České republice získatelných (pěstovaných rostlin, masa chovaných zvířat, vyráběných potravin apod.),“ stojí v návrhu. To znamená, že zákon by neměl omezovat zahraniční speciality jako je italská šunka prosciutto, francouzská vína apod., což bylo jednou z hlavních výtek kritiků vůči poslaneckému návrhu z jara.
Podíl se má počítat ze seznamu potravin, které je možné lokálně vyprodukovat. Patří k nim zelenina a brambory, hovězí, vepřové, drůbeží maso a masné výrobky, oleje, mléko a mléčné výrobky, mouka a pečivo, med, řepný cukr a slepičí vejce. Z ovoce seznam zahrnuje jen jablka a hrušky.
Česko je závislé zejména na zahraničních dovozech zeleniny, kde je soběstačnost cca 30 procent a na vepřovém mase, které je z téměř z poloviny ze zahraniční produkce. Hlavně tuzemští zelináři by měli problém navýšit výrobu do roku 2022 tak, aby mohli zásobovat obchody českou zeleninou. Produkci by totiž museli během dvou let navýšit o 25 procentních bodů.
Řetězec Globus v odpovědi pro iDNES.cz uvedl, že cílového podílu 65 procent není možné dosáhnout. Ve výsledku by to pak odnesl i zákazník. „Je důležité upozornit, že by se také musel omezit sortiment podle určité definice. Zbrzdily by se rovněž inovace, protože by nebyla žádná potřeba vyvíjet něco nového. A samozřejmě by hrozil růst cen,“ sdělila mluvčí Lutfia Volfová.
Návrh odmítá i Potravinářská komora ČR. Podle ní se objevil ve Sněmovně zároveň pozměňovací návrh od SPD. „Ten je zcela nepřijatelný a nekoncepční. Zavádí něco co jde i proti zájmům většiny českých výrobců,“ řekl ředitel pro strategii Miroslav Koberna. Návrh ANO označil za smysluplnější, ale ani s ním nesouhlasí. „Potravinářská komora setrvale odmítá zákonem stanovené limity, původy nebo kvóty a kloní se spíše k výchově a informování spotřebitele a ovlivňování jeho preferencí,“ dodal.
Návrh z dílny hnutí ANO pracuje s pojmem krátký dodavatelský řetězec, což je produkce vyrobená na území České republiky. Jenže Evropská komise si to tak nevykládá a přesně stejné znění odstranilo ze své legislativy v únoru Rumunsko pod hrozbou soudního sporu ze strany Evropské komise.
Z cizího prasete už nebude česká šunka
U masa navíc návrh zpřísňuje definici toho, co se považuje za české. Nestačilo by už, aby zvíře bylo v ČR poraženo a zpracováno, ale muselo by se zde také narodit a chovat. Podle Tomáš Prouzy by to poškodilo lokální producenty, kteří si nechávají dovážet selata z Dánska nebo prodávají živá zvířata na jatka do Německa kvůli výhodnější ceně a nazpět vozí zpracované maso.
„Poškodí to možnost těch menších a schopnějších lépe obchodovat a bere jim to šanci více si vydělat, naopak to zvedne zisky velkozpracovatelům. Je to skvělý nástroj na vypisování nových dotačních titulů, o což jde především,“ říká a připomíná, že už na jaře situace s koronavirem pomohla k vypsání dotací čtyři miliardy korun na navýšení soběstačnosti v Česku.
U jednosložkových potravin jako je maso, mléko nebo vinařské produkty by pro splnění definice české potraviny muselo pocházet ze 100 procent z Česka. U vícesložkových, jako jsou masné výrobky, stačí 75 procent.
Návrh kritizuje také Asociace soukromých zemědělců, ta přitom zastupuje malé farmáře, kterým by podle představ autorů zákona měla regulace pomoci.
„Je to celé nesmysl, divadlo pro lidi, které je jednak věcně nerealizovatelné a jednak to je neprůchodné z hlediska evropského práva.“ |
„Je to celé nesmysl, divadlo pro lidi, které je jednak věcně nerealizovatelné a jednak to je neprůchodné z hlediska evropského práva – což je mimochodem jen dobře. Taková opatření jsou Pandořinou skříňkou, která se mohou obrátit rychle proti ČR třeba v jiných oborech. Trh EU je společný a to je smysl a základ fungování EU,“ míní předseda Jaroslav Šebek.
Upozornil, že skutečné funkční řešení spočívá ve změně struktury českého zemědělství a potravinářství, v nastavení jiných priorit směrem k podpoře lokálních trhů nebo podpoře modelu rodinných farem.
Původní návrh byl skutečně v rozporu s evropským právem. Ministerstvo zemědělství v principu proti návrhu není, prioritně chce ale pomoci lokálním výrobcům tím, že změní zákon o zadávání veřejných zakázek tak, aby školy, nemocnice nebo domovy pro seniory mohly vedle ceny soutěžit i na původ. Více o tomto záměru čtěte zde.
„Jestliže někdo podá pozměňovací návrh – a je v uvozovkách jedno, jestli bude podíl určen na 65 procent, 75 procent nebo 85 procent – říkáme, že je nutné, aby byl v souladu s evropskými pravidly a prošel notifikací v Bruselu. Pokud to někdo navrhne, budeme s tím souhlasit s touto podmínkou,“ uvedl nedávno ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) v rozhovoru pro iDNES.cz.
