Biopotraviny ve školních jídelnách jsou. Jde však o osobní iniciativy jednotlivých kuchařek, které je třeba celostátně podpořit.

Poptávka po biopotravinách a produktech ekologického zemědělství v posledních letech roste čím dál tím více. Vláda dokonce v současnosti chystá změnu v legislativě, která by měla přinést biopotraviny do veřejného stravování. A ačkoliv se tato chystaná změna netýká školních zařízení, některé školní jídelny z iniciativy samotných kuchařek již začaly biopotraviny využívat. V minulém roce probíhalo několik akcí na osvětu biopotravin ve školních jídelnách. Jednoho takového setkání, kurzu vaření z biopotravin pro kuchařky školních jídelen pořádaným Lovimebio.cz, se zúčastnila i Barbora Hernychová z PROBIO, se kterou vám přinášíme rozhovor. Dozvíte se tak například o iniciativě kuchařek, tipech pro zařazení biopotravin do obědů ve školních jídelnách a o překážkách, které stojí v cestě plošnému zavádění.

Jaký byl přístup účastnic kurzu k používání biopotravin ve školních jídelnách?

Všechny kuchařky či vedoucí školních jídelen, co se účastnily kurzu, už měly ke zdravějšímu vaření nakročeno. Některé měly menší, některé větší zkušenosti, každopádně každá z nich už nějakým způsobem začala se zařazováním biopotravin do obědů pro děti.

Jakým způsobem kuchařky zavádějí biopotraviny do vaření?

Nejdůležitější je postupovat po malých a jednoduchých krocích a uvědomit si, že změnu nemůžeme mít hned. Není žádoucí odrazovat velkou dávkou informací o tom, co je všechno potřeba změnit, člověk se pak může zaleknout. Dětem náhle nová jídla nemusí hned chutnat a obědy zůstanou nedojedeny. Rozhodně hned nebrat dětem jejich oblíbená jídla, jako jsou špagety, rajská či buchtičky se šodó. Rozhodně nebrat tato jídla z jídelníčku, ale čas od času je nahradit zdravější variantou. Začít se může s těmi jídly, která jsou přirozeně chutné a jednoduché na přípravu.

Zkoušeli jsme třeba šťouchané jáhly, kdy se místo klasické bramborové kaše z prášku rozšťouchaly brambory s jáhly, k tomu dalo volské oko a špenát. Jde o skvělou přílohu, která není drahá a dětem chutná. Dalším tipem byla polévka z červené čočky – je chutná, dobře stravitelná, rychlá na přípravu a poměrně laciná.

Častým argumentem proti biopotravinám je jejich zatím stále vyšší cena. Jak se s touto skutečností kuchařky vypořádávají?

Je pravda, že se při přípravě jídel musejí vejít do rozpočtu. Nikdo ale netvrdí, že by mělo být bio hned každý den. Do jídel se bio může zařazovat občas a vyberou se takové suroviny jako třeba rýže, obiloviny či luštěniny, které nejsou o tolik dražší jak ty z konvenční výroby a zároveň v obsahu jídla tvoří poměrně velkou položku.

Kuchařkám se například také osvědčilo, používat místo bílé pšeničné mouky bio pohankovou mouku jako zahušťovadlo. Také u sladkých jídel, jako jsou lívance, palačinky či při pečení moučníků lze použít systém nahrazování části mouky její bio variantou v podobě celozrnné či špaldové mouky. Chuť zůstává stejná a není to drahé. Na kurzu jsme například připravovali lívanečky z ječné mouky, které všem moc chutnaly.

Co by patřilo mezi další překážku, která brání zavádění biopotravin do školních jídelen?

Kuchařky velmi často narážejí na problémy s logistikou. Potraviny do jídelen většinou zajišťuje jedna gastro firma, která jim dodává vše od čerstvých potravin, jako je ovoce a zelenina, přes maso až po sušené. Je ovšem velmi náročné, když tyto potraviny ale chtějí v bio kvalitě. Obvykle to totiž znamená, že si od různých dodavatelů objednávají různé položky, což se pak podepisuje i na vyšší ceně za dopravu a je to i časově náročnější.

U všech kuchařek, se kterými jsem pracovala, vycházelo používání biopotravin z jejich vlastní iniciativy a nadšení. To často neústí jen v pouhé vaření, ale mnohé z účastnic je doprovázejí i osvětou u dětí i rodičů, která spočívá ve velké nadstandardní práci. Připravují například vařící dny pro rodiče a prarodiče s ochutnávkami, kdy vysvětlovaly, proč je zařazování zdravějších variant potravin do školních obědů správnou cestou. Ve všech případech jde ale o osobní nasazení kuchařek, které je často vysoce náročné a čerpají ho ze svého volného času. Myslím si, že by zde rozhodně měl přijít nějaký oficiální krok, který by iniciativy těchto kuchařek zastřešil celoplošně a celostátně a podpořil osvětu na školách.

Tisk

Další články v kategorii Potravinářství

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics
ISSN: 1804-1930


Kalendář


Podporujeme utipa.info