https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/zavislost-na-dovozu-ovoce-a-zeleniny-muze-prijit-draze-zjistuji-britove
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Raději banán než mrkev či hrášek? Závislost na dovozu ovoce a zeleniny činí země zranitelné

24.11.2020 11:24 | PRAHA (Ekolist.cz)
Momentální pestrost nabídky a popularita exotického ovoce a zeleniny, například ananasů a banánů, vytlačuje z britských obchodů lokální mrkev, zelí nebo hrášek.
Momentální pestrost nabídky a popularita exotického ovoce a zeleniny, například ananasů a banánů, vytlačuje z britských obchodů lokální mrkev, zelí nebo hrášek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zelenina a ovoce z celého světa na regálech našich supermarketů nás těší. Pestrost momentální nabídky s sebou ale nese rizika. Zahraniční dovozová exotika vytlačuje domácí produkci a přitom je sama potenciálně ohrožena klimatickými změnami. Píše o tom Guardian.
 

Studie z londýnského Centra klimatické změny a planetárního zdraví uveřejněná v žurnálu Nature je vztažena k prostředí trhu s potravinami Velké Británie. Ve své podstatě ale demonstruje situaci vlastní všem zemím současné Evropské unie. Srovnává vývoj domácí produkce ovoce a zeleniny, jejich zastoupení na národním trhu a také neproporční zastoupení produktů/výpěstků zahraničních. S tím, že stále větší díl dovozu ovoce a zeleniny pochází ze zemí, které jsou negativně ovlivněny klimatickými změnami. V důsledku tak nejen v Británii narůstá riziko ohrožení potravní bezpečnosti. Závislost na dovozu ovoce činí každou zemi zranitelnou, byť jde o na pohled nestrategické materiály, ovoce a zeleninu.

Pestřejší nabídka zaplacená nejistou budoucností

V roce 1987 dokázali Britové pokrýt 42 % vlastní spotřeby ovoce a zeleniny z domácích zdrojů. Data získaná ze Světové organizace pro výživu a zemědělství (FAO) konstatují výraznou změnu: v roce 2013 totiž Britové samozásobitelsky zajistili jen 22 % z národní produkce a sestupný trend pokračuje. Rozdíl prozatím vykrývá dovoz. Je tu i na pohled pozitivní trend: v posledních 27 letech se výrazně rozšířila nabídka, diverzita ovoce a zeleniny. V roce 1987 tvořilo 20 druhů 80 % veškeré konzumované ovoce a zeleniny. V roce 2013 byla v této nejfrekventovanější množině zastoupeno už 34 druhů. Momentální pestrost, která je k vidění na regálech supermarketů, je ale možným symptomem budoucí bídy.

V roce 1987 pocházelo ze zahraničních zemí, které mohly v důsledku vlastních výpadků produkce ohrozit potravní bezpečnost Británie 20 % druhů. V osmdesátých letech se sice přímo nehovořilo o klimatických změnách, ale údaje o extrémním suchu, povodních a jiných přírodních katastrofách, které dnes do souvislosti s klimatickými změnami dáváme, samozřejmě existovaly. Podíl těchto klimatickými změnami ohrožených zemí v zásobovacím řetězci Velké Británie narůstá. V roce 2013 dosahoval 32 %. Třetina všech momentálně dostupných druhů ovoce a zeleniny (po stránce nabídky, nikoliv tonáže) tak může prakticky kdykoliv nečekaně „vypadnout“ z nabídky.

Domácí zemědělství? Ono ještě existuje?

Toto možné riziko potvrzují i údaje z FAO a organizace ND-GAIN. Výpadek v současné době by negativně ovlivnil nejen dostupnost a ceny ovoce a zeleniny, ale také zdraví obyvatel. „Zvýšená závislost na importu z klimatem zranitelných zemí, pokud tyto nepřijmou důsledná adaptační opatření, povede k výpadkům v zásobování zemí spotřebitelských,“ říká Pauline F. D. Scheelbeeková, hlavní autorka studie. „Vláda nemůže taková rizika ignorovat, má povinnost ochránit své obyvatele od takových budoucích šoků a zajistit zdravou a udržitelnou stravu všem,“ dodávají spoluautoři.

Momentální pestrost nabídky populárního ovoce a zeleniny (se vzrůstajícím podílem ananasů, banánů) vytlačuje z trhu poněkud fádní mrkev, zelí nebo hrášek pěstovaný v Británii. Situace, při níž by vypadla dodávka ze zahraničí a místní zemědělci by ji neměli čím nahradit, se prý jeví reálná. „Je třeba znovu promyslet strategii našeho zásobování, potravní bezpečnosti a nezávislosti, tak, abychom nebyli závislí na dovozu ze zemí, potýkajících se s klimatickými změnami,“ uzavírá Scheelbeeková.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RV

Richard Vacek

24.11.2020 07:12
Jedná se o strašení před něčím, co nemusí přijít. Aspoň tomu nic nenasvědčuje. Stačí se podívat na stránky FAO a je vidět, že snad s výjimkou angreštu produkce zemědělských plodin roste a dokonce roste i úrodnost. A ty banány? No v letech 1961 - 2017 sklizeň stoupla 5x z 21 na 115 mil. tun a pěstuje se na 3x vyšší ploše.
http://www.fao.org/faostat/en/#data/QC/visualize
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

24.11.2020 09:00
Článek je pitomost. Nemělo by se řešit dilema mezi banánem a mrkví, ale mělo by se řešit, zda mrkev tuzemskou či z dovozu. Pokud je země schopná si plodiny vypěstovat sama, neměla by je dovážet. Jenže to je v rozporu s dotacemi v zemědělství, které jsou v EU poskytovány individuálně a liší se podle země, kam směřují. Tak jsme v situaci, kdy zemědělec v Rakousku, který chová krávy na mléko, dostane na litr mléka dvakrát vyšší dotaci než obdobný zemědělec v Česku. Tak jsme se dostali do absurdní situace, kdy řada našich zemědělců opouští klasické plodiny jako brambory, mrkev a podobně a věnuje se radši pěstování řepky, protože na tom více vydělá. Česko, které ještě před dvaceti roky bylo soběstačné ve výrobě cukru, vepřového a kuřecího masa, brambor, případně dalších produktů, dnes tyto komodity dováží ze zahraničí, což je pitomost, která s kapitalistickým trhem nemá nic společného. Je to jenom křivení ekonomických vztahů dotacemi a kvótami.
P.S. Mimochodem, ta mrkev na obrázku už má to nejlepší za sebou.
Odpovědět
MM

Milan Milan

24.11.2020 09:05
Já to nevidím jako strašení, naopak velmi rozumné mít zajištěné vlastní zdroje. Spoléhat na dovoz čehokoliv je z hlediska potravinové bezpečnosti to nejhorší. Nakonec covid nám ukázal jak lze ze dne na den uzavřít hranice a šlus. Stačí jedna "fake" zpráva o nějakém bacilu třeba v banánech a nikdo nedoveze ani kus. Prostě platí a bude platit a nejen o potravinové bezpečnosti "co je doma to se počítá".
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

24.11.2020 09:41 Reaguje na Milan Milan
O strašení nejde. Spíše o ukázku obchodního lobingu. V ČR je většina obchodních aktivit soustředěna do zahraničních obchodních společností. Jež neřeší národní potřebu, ale jen zisk. Českomoravský farmář dokáže vypěstovat srovnatelné středoevropské komodity jako jsou ty zahraniční. Pokud se národní ekonomika dokáže vyrovnat s náklady obchodníků zvítězí! Kolik skutečně stojí dopravné potravin z Hamburku se srovnatelným dopravným stejným kamionem z Mělníka ? Ano, česká ekonomika stojí a padá na dotacích a půjčkách. Kolik firem by dokázalo přežít bez podpory dotacemi a půjčkami? V době kdy v Československu fungovala Státní plánovací komise,a její pracovníci přešli do prognostického ústavu a polistopadových obchodnických struktur je jasně vidět, že se bez vazalství na ...... neobejdeme.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

24.11.2020 11:29 Reaguje na Krejcar Stanislav
Teď už máme co jsme chtěli, ale máme to skutečně? Odpovím si sám - nemáme. A nikdy mít už nebudeme.
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.11.2020 10:01 Reaguje na Krejcar Stanislav
Zrušit EU a na dotované potraviny nasadit příslušná cla, případně je na náš trh vůbec nepustit. Obchodovat spíš se zeměmi 3. světa (nakupovat exotické plodiny, včetně těch, které EU restringuje, a tudíž je po dobu této organizace budeme znát jen z cest do exotického zahraničí). A bylo by po problému (a mnoha dalších paralelně).
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

24.11.2020 09:54
Ono se to chtě nechtě točí vše kolem ekonomiky. Domácí produkce je závislá
nejen v Británii na ceně práce a ta je u některých plodin největší nákladovou položkou. Bez levné pracovní síly se tak tuzemská produkce stává vůči té dovozové neprodejná a tudíž ani produkovatelná. Opět jsme tak u dotací, které to mají leckdy napravit, ale když se to přežene, tak naopak
zničí i tu produkci, která byla doposud bez ní. Tím se zabředává stále
hlouběji do deformace cen čehokoliv a skutečnou cenu výrobků už zákazník
nezná. Pak má představu o banánech levnějších než jablka, jako o reálné ceně. Mít v zemích původu banánů zemědělci stejné platy jako pěstitelé jablek v Evropě, tak stojí banány o mnoho více. Způsoby přepravy
polozralého zboží sice zboží slevnilo, ale na úkor kvality. Kdo jedl
zralý banán v zemi původu a banán dovezený sem mi to potvrdí. No a pak
je tu ještě preference spotřebitele k určitému zboží a i línost ho
připravit ke konzumu. Mnohé matky raději dítěti dají banán, než mu
očistit mrkev a případně ji nastrouhat. Děti to neudělají vůbec a tak
raději sáhnou po banánu. Dnes už kvůli loupání děti nechtějí ani
pomeranče a raději sáhnou po džusu z nich. Naše generace pila džusy
z mrkve a nebo levné jablečné a jiné mošty z tuzemského ovoce. Ty jsou
dnes dražší, než pomerančové džusy z dovozových koncentrátů. Takže soběstačnost závisí na ekonomickém nastavení veškeré produkce a
zvýšit odbyt tuzemské produkce by muselo jít ruku v ruce s netržním
zatížením cly a kvótami zahraniční produkce. To je ale v rozporu se
zásadami volného obchodu a smrdí protekcionismem. Řešení tak prostě
vidím pouze v osvětě a propagaci zdravé tuzemské produkce, kde by měla
být kritériem zdravotní bezpečnost, kvalita, čerstvost a hlavně pak
zlevnění produkce pomocí speciální sklízecí techniky a zpracování
polotovarů. No a to se neobejde bez specializace na danou produkci
a tam bych proti těm dotacím na rozjezd až tak nebyl. A pak je tu
cenotvorba obchodních řetězců, které jsou schopny z levného vstupu
udělat luxusní zboží i za cenu následné likvidace při neprodejnosti.
Regulovat obchod je už zcela nereálné a tak nečekám nějaké radikální
změny. Je to tak pouhým plácnutím do vody, kdy se vlny pomalu změní
na klidnou hladinu zažité praxe.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

24.11.2020 19:29 Reaguje na Břetislav Machaček
Jako vyspělá posprůmyslová země nejsme schopni konkurovat v zemědělské produkci zaostalým zemědělským státům. U nás je všechno dražší - pozemky, práce. Řeší se to tak, že se část těch zaostalých států zrealizuje pomocí novodobých otroků z Ukrajiny nebo Maroka. A přisypou se dotace. Přitom je to nesmysl, protože mrkev není strategickou surovinou jako v době, kdy v zemědělství pracovala polovina lidí.
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.11.2020 11:33 Reaguje na Richard Vacek
Můžeme konkurovat v momentě, kdy do toho vrazíme dostatečné peníze, vysokou mírou automatizace a minimálně ještě hygienickou kvalitou.
Na vytápění skleníků třeba na Ostravsku by IMHO stačila voda, vyhřívaná v šachtách (např.).
Odpovědět
KN

Kristýna Novotná

20.3.2024 20:52
U nás doma se jedí banány a další exotické ovoce jenom přes zimu. V létě by mě nenapadlo ovoce koupit, když ho máme plnou zahradu. Jíme, co je zrovna k dispozici a hlavně zadarmo. Abychom ho měli i v zimě, tak ho suším v sušičce, kterou mám z https://www.all-the-best.eu/ , ale tolik ho není, takže v zimě nějaké ovoce musím koupit.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist