O žádné jiné potravině se ve Španělsku nemluví tolik jako o olivovém oleji a jeho cenách. Výhodné nabídky ještě donedávna lákaly spotřebitele do supermarketů v houfech, v posledních době jsou však stále vzácnější.
Podle španělského sdružení na ochranu spotřebitelů OCU se cena olivového oleje od roku 2020 zvýšila o 175 až 225 procent v závislosti na druhu, informuje rakouský deník Der Standard. V prvním letošním čtvrtletí pak ceny neznačkových extra panenských olejů stouply o dalších sedm procent, ceny těch značkových pak až o 23 procent. Litr extra panenského oleje těch nejlevnějších privátních značek diskontních prodejců nyní stojí devět až deset eur, zhruba tedy 226 až 252 korun.
Sucho je problém
Důvodem je trvalý pokles produkce způsobený dlouhodobým suchem v Andalusii na jihu Španělska, která je předním evropským regionem v pěstování oliv. Problém se týká i Katalánska na severovýchodě země, kde se vyrábí především vysoce kvalitní oleje.
„Musíme bojovat se suchem, dokud je pořád dost vody kolem. Až dojde, bude pozdě,“ uvedla již v minulosti tisková mluvčí mezinárodní ekologické organizace Greenpeace.
Výrobce sektů Freixenet bude ve Španělsku masivně propouštět. Révu deptá sucho |
Španělsko je nejvýznamnějším producentem olivového oleje na světě. Před suchem dosahovala roční produkce přibližně 1,5 milionu tun. Poslední sklizeň však činila méně než 900 tisíc tun.
Zvýšení cen změnilo také chování spotřebitelů. Pokud jde o smažení a fritování, mnozí přecházejí na olej třídy orujo. Tento olej nižší kvality z olivových výlisků se získává ze zbytků oliv, které zůstávají po extrakci panenského olivového oleje.
Jiní spotřebitelé volí slunečnicový olej, který se ve Španělsku netěší dobré pověsti. Podle údajů ministerstva zemědělství se prodej oleje orujo zvýšil o 45 procent a slunečnicového oleje o necelých devět procent.
Naděje lepších zítřků
Nyní ale spotřebitelské organizace daly spotřebitelům naději, že ceny olivového oleje klesnou. Bouře Nelson nakonec v březnu přinesla do Španělska déšť a sníh, a tak olivovníky plně kvetou na dobře zavlažované půdě.
To by mohlo vést k dobré úrodě v nadcházející zimě. Jelikož lisovny oleje budou potřebovat prázdné sklady pro novou produkci, cena starých zásob klesne. Očekává se, že na podzim bude na skladě ještě přibližně 150 tisíc tun na přechod od staré k nové sezoně. Každý měsíc se ve Španělsku spotřebuje přibližně 90 tisíc tun.
Ceny u výrobců také již mírně klesají, i když se tento trend zatím nepromítl do supermarketů, a tedy ke konečnému spotřebiteli. Podle španělského spotřebitelského sdružení OCU se tak pravděpodobně stane od června.
Itálii drtí sucho, z řeky Pád mizí voda. Nebude rýže, ohrožen je i parmazán |
Než se však dosáhne dobré sklizně, je ve hře ještě několik rizikových faktorů. Náhlé ochlazení by květy poškodilo stejně jako obzvlášť horké jaro nebo extrémní léto. Nejdůležitějším obdobím pro růst plodů je podzim, proto byla loňská absence podzimního deště pro úrodu fatální.
Pokud nebude v příštích měsících opět pršet, bude nutné zavlažování. Navzdory dešti, který již úrodu částečně zavlažil, jsou dvě nejdůležitější nádrže v Andalusii plné jen asi z 25 procent, v Katalánsku navíc vyhlásili stav nouze kvůli nedostatku vody.
Svou roli hraje také hospodaření s vodou. Španělsko má podle organizací pro životní prostředí pověst země, kde se plýtvá vodou nejvíce. V mnoha oblastech se stále používá zastaralé zavlažování a sedmdesát až osmdesát procent pitné vody je použito na zalévání orné půdy.
