Už před časem se koncernu povedlo prostřednictvím změn receptur produktů dosáhnout toho, že je možné je uchovávat v teplejších prostorách. Oproti minulosti se v nich totiž vytváří více ledu. Firma o změnu usiluje na všech trzích, protože se zvýšením teplot klesne energetická náročnost na chlazení až o čtvrtinu.
Globálně již zveřejnila patenty na potenciální změny složení zmrzlin, aby k podobným úpravám přesvědčila i konkurenční firmy. „Výzkum provedený v anglickém Colworthu, globálním výzkumném a vývojovém centru zmrzliny Unilever, a dva pilotní projekty v Německu potvrdily snížení energetické spotřeby přibližně o čtvrtinu na jedno zařízení. Tato inovace není šetrnější pouze k životnímu prostředí, ale také přináší nižší provozní náklady prodejen,“ tvrdí Unilever.
Farmáři budou kvůli obchodu řešit emise, děsí je papírování |
Stát se změnám a priori nebrání, říká mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Připomíná však, že v Česku mražené krémy musejí být uchovávané při -18 °C. „Je standardním procesem, že při novelizaci předpisů jsou zváženy všechny obdržené a odůvodněné podněty,“ dodal mluvčí.
Potravinářská komora ČR soudí, že by podobný krok byl obtížný, protože se zmrzlinami se skladují také jiné potraviny, které -18 °C potřebují. Emise z energie putující do mrazáků představují zhruba desetinu emisí skleníkových plynů firmy, jejich snížení proto není zanedbatelné. Přesto by bylo podle vyjádření mluvčího firmy potřeba zajistit, aby zmrzlina i po změně receptury tála podobně rychle jako dřív a aby stejně smáčela celá ústa. Chuť pro spotřebitele musí zůstat stejná.
Změny nad úsporami
Tomáš Potůček z Mrazírenské sekce potravinářské komory upozorňuje, že skladování při -18 °C má své opodstatnění kvůli zajištění dostatečně dlouhé trvanlivosti. „Limitujícími faktory jsou jak chemické změny, jako je například žluknutí, enzymové změny, tedy ztráta barev nebo vitaminů, i mikrobiální změny, jako je růst plísní,“ vysvětluje.
Různé skupiny potravin těmto změnám podléhají různě rychle. Logistický řetězec je podle něj nastavený právě na -18 °C, což je teplota, která stačí pro uchování většiny potravin. Na druhou stranu je jasné, že naopak další snížení teploty by prodloužilo trvanlivost jídla.
Zvýšení teploty by mělo smysl pouze za předpokladu existence odděleného logistického řetězce.
Tomáš Potůček, Potravinářská komora ČR
„Je však obvyklé, že dopravovány a skladovány jsou hluboce zmrazené potraviny společně. Legislativně limitovaná teplota je tedy kompromisem mezi různými sektory a usnadňuje distribuci a obchod s takto upravenými potravinami,“ uvádí Potůček. Pokud by se teplota zvýšila z -18 °C na -12 °C, došlo by ke komplikacím pro logistiku, a to nejenom v mezinárodním obchodu.
Zlevnění potravin brání podle obchodníků hlášení dovozů, možná dočká změny |
„Zvýšení teploty by mělo smysl pouze za předpokladu existence odděleného logistického řetězce. Ekonomické a environmentální náklady budování takového řešení jen pro jeden typ zmrzliny by zřejmě převýšily energetické úspory,“ soudí Potůček.
Podle průzkumu společnosti NIQ si v sezoně končící loňským únorem Češi koupili 44,4 milionu litrů zmrzliny, stála je 5,2 miliardy korun. Spotřeba se tak zvýšila v objemu o více než devět procent, tržby vzrostly o 17,2 procenta.
