Výstavbu na nejkvalitnější ornici nesmí stát zakazovat, říká starosta obce v sousedství automobilky

Závod Toyoty u Kolína

Závod Toyoty u Kolína Zdroj: profimedia.cz

V těsné blízkosti Velkého Oseku se už dvacet let nachází jeden z největších průmyslových a obchodních areálů v Česku. Starosta obce Pavel Drahovzal (Nezávislí) neví podle svých slov o nikom, kdo by si na zónu kolem závodu automobilky Toyota stěžoval. I proto považuje návrh novely zákona o ochraně zemědělské půdy, která má plošně zakázat výstavbu na nejkvalitnější ornici, za zbytečně tvrdou. Normu nyní projednává Poslanecká sněmovna. „Vtělit paušální zákaz do zákona je možné jen tehdy, když vím, že ho budu dodržovat desítky let. Potřeby rozvoje Česka se ale mohou rychle změnit,“ říká Drahovzal, který je místopředsedou Svazu měst a obcí.

Podle aktuálního průzkumu realitně-poradenské společnosti Cushman & Wakefield má Česko nejvíce průmyslových a logistických ploch na obyvatele ve střední a východní Evropě. Není právě teď vhodná doba na zpřísnění pravidel?

Průzkum mi nepřipadá jako vhodný argument. Zajímá mě hlavně to, jestli máme dobře nastavený proces výstavby průmyslových areálů. Může se ukázat, že v určité lokalitě je ve veřejném zájmu stavět na půdě nejvyšší bonity, než někde na brownfieldu ve městě.

Velký Osek sousedí se zónou Kolín-Ovčáry, kde se nachází automobilka Toyota. Jaké s ní mají místní lidé zkušeností?

Před dvaceti lety bych si ťukal na čelo, kdyby v našem sousedství měla být tak velká automobilka. Nejenže už dlouho funguje, ale přirozeně na sebe navázala spoustu dalších dodavatelských a logistických činností a také obchodů a služeb. Kolín přitom zůstal dobře průjezdný. Proto je lepší stavět další průmyslové areály u těch, co už fungují včetně dopravních tras. Případně tam, kde jsou tyto trasy už naplánované a mají finanční alokace. Je to určitě lepší cesta než budovat nové zóny tohoto typu ve městech nebo na městských brownfieldech.

Starosta Velkého Oseku Pavel DrahovzalStarosta Velkého Oseku Pavel Drahovzal|Tereza Capkova

Žádná negativa se zónou spojena nejsou?

Obyvatelé Velkého Oseku jsou rádi, že to do obchodních center mají jen dva kilometry. Nejen automobilka, ale celý dodavatelský řetězec a nabídka služeb má pro zaměstnanost v regionu i příjmy obecních rozpočtů obrovský přínos. Negativní postoje lidí jsem nezaznamenal.

Kolik občanů využívá areál?

Určitě to není jen třicet tisíc obyvatel Kolína, ale dalších dvacet tisíc lidí z okolí. Nedovedu si představit, že by jezdili přímo do centra Kolína, které je už teď přecpané.

Video placeholde
Podcast Za volantem s Martinem Peleškou, ředitelem českého zastoupení značek Toyota a Lexus • auto.cz, pdc

Byl byste pro zvýšení náhrad za výstavbu na zemědělské půdě I. a II. třídy?

Obce větší finanční podíl rozhodně chtějí. Záleží na dohodě mezi státem a průmyslovým sektorem, tedy stavebníkem zóny nebo firmami, které tam budou působit, kolik by kompenzace měla činit. Na druhou stranu je potřeba to vybalancovat, abychom investory nenutili odcházet do Polska nebo na Slovensko. Česko leží ve střední Evropě a je přirozené, že velká část tranzitních tras vede přes naše území.

Některé obce ale namítají, že obrovské asfaltové nebo betonové plochy spojené s průmyslovými zónami ničí životní prostředí a stěžují boj se suchem.

Obce mohou investorům nařídit různá opatření. Je to například zasakovací dlažba, zelené pásy, nádrže pro zadržování vody. Dnes je takzvaná modro-zelená infrastruktura běžná. A co se týče nejkvalitnější zemědělské půdy, nemusí být zastavěna, ale přemístěna jinam. To není nic nového.

Zákon plošně zakazující výstavbu na nejlepší ornici je tedy zbytečný?

Proces už nastavený je. Musí se jen dodržovat, aplikovat v praxi. Domnívám se, že vtělit paušální zákaz do zákona je možné jen tehdy, když vím, že ho budu dodržovat desítky let. Potřeby rozvoje České republiky se ale mohou rychle změnit v horizontu pěti nebo deseti let.

Další výhrady?

Poslancům jsme za Svaz měst a obcí poslali stanovisko, v němž uvádíme, že navrhovaná novela zákona ministerstva životního prostředí by byla narušením principu samospráv. Jako obce vydáváme územní plány, které jsou projednávány veřejně po předchozím projednání s dotčenými orgány státní správy nebo i ekologickými spolky. Tyto plány schvalují zastupitelstva, což jsou volení představitelé dané obce. Pokud státu dosavadní postup nevyhovuje, je stále v moci zastupitelstev přijmout změny územních plánů. Pojďme o nich tedy znovu jednat a hlasovat, pokud si to situace vyžádá. To je demokratický proces zcela běžný v západních zemích.

Nejvíce na novele zákona o ochraně půdy kritizujete to, že stát by samosprávám diktoval, co nesmějí dělat a jaká rozhodnutí mají přijímat?

Není správně, když zákon demokratický proces prolomí a řekne, že navzdory schválenému územnímu plánu se v daném místě stavět nebude. To je zásah do pravomocí samospráv. Druhá věc, která s tím souvisí, je poloha některých měst a obcí z velké části obklopených jen půdou první a druhé třídy. Protože se chtějí rozvíjet, provazují tyto plány s už stávajícími dopravními, výrobními nebo skladovacími kapacitami pro průmysl. Navrhovaná novela by to znemožnila.