Česká republika bude podle výzkumu vhodná pro pěstování lanýžů

Střední Evropa se v souvislosti se změnou klimatu stane vhodnější pro pěstování lanýžů. Jižní Evropa, kde tyto podzemní houby vyhledávané gurmány rostou, bude pro jejich růst příliš teplá. Vyplývá to z výsledků výzkumu českých a zahraničních vědců, řekl ČTK Miroslav Trnka z projektu InterSucho.

"Lanýže přinášejí ročně v tradičních pěstitelských oblastech desítky milionů eur. Právě v těchto regionech poroste průměrná teplota rychleji než v jiných oblastech, v důsledku čehož lanýži přijdou o vhodné podmínky růstu. Na druhou stranu lze očekávat, že postupným oteplováním se charakter současného klimatu Středomoří bude přesouvat na sever, tedy i do střední Evropy. To s sebou nese vyhlídku pěstování lanýžů a rozšíření dalších nyní středozemních druhů u nás," uvedl Trnka.

Budoucí nárůst teploty a možnosti pěstování lanýžů v České republice zkoumal jeho tým z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR ve spolupráci s experty z Velké Británie, Německa a Španělska. "Vybrali jsme dva nejznámější druhy, které lze uměle pěstovat, a to lanýže letního a černovýtrusého. Zatímco první z nich se běžně vyskytuje po celé Evropě, druhý je považovaný za černý diamant mezi lanýži a je pěstován ve Středomoří. Jeho největšími producenty jsou Francie, Španělsko a Itálie," dodal Trnka.

Aby odborníci zjistili, zda budou v České republice vhodné podmínky pro pěstování těchto druhů, shromáždili nejprve data z pěti desítek vědeckých prací a analyzovali je. Výsledky propojili se znalostmi expertů z univerzit Cambridge, Freiburgu a španělské Lleidy.

Výzkum ukázal, že mírné oteplení, které počítá s pomalejším tempem růstu emisí skleníkových plynů, jednoznačně zlepší podmínky pro pěstování lanýže letního v republice. Výrazné oteplení by naopak pěstování tohoto druhu proti současnému stavu ztížilo. Z klimatické změny by v obou případech profitoval lanýž černovýtrusý, pro jehož růst zde doposud nepanují potřebné podmínky.

Pěstování lanýžů má kromě finanční stránky také ekologické výhody. "Patří mezi ně zejména podpora (bio)diverzity a obnova přirozeného vodního režimu v krajině, protože jsou pěstovány v symbióze s rozvolněně rostoucími duby či lískami na extenzivních plantážích," uvedl hlavní autor studie Tomáš Čejka.

Přes vysoký adaptační potenciál je ale podle něj otázkou, zda budou zemědělci chtít příležitosti využít.

Klára Vašíčková kš

Copyright (2003) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.

Tisk

Další články v kategorii Podnikání

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics
ISSN: 1804-1930


Kalendář


Podporujeme utipa.info