Z Jednot a konzumů do hypermarketů a diskontů. Češi zanevřeli na malé prodejny
10.07.2018 | Denik.cz
Pro paštiku a rohlík do večerky, pro zbytek do chrámů konzumu. V hypermarketech necháváme 46 procent výdajů za potraviny.
Vesnické konzumy, Jednoty i menší sídlištní prodejny potravin prohrály boj o zákazníky. Místo, kde Češi utratí nejvíc peněz za potraviny, nápoje či hygienické potřeby, se za poslední dvě desítky let extrémně změnilo.
Konkrétně: Ještě v roce 1997 nakupovalo 62 procent obyvatel nejčastěji v malých prodejnách a nově vznikající hypermarkety si ukrojily jednoprocentní podíl.
Loni už v malých prodejnách utratili Češi jen zhruba desetinu ze svých výdajů na takzvané rychloobrátkové zboží, zatímco v hypermarketech 46 procent. A dalších 27 procent peněz zůstalo v diskontech, vyplývá z údajů institutu pro spotřebitelské výzkumy GfK a projektu Česko v datech.
Nejmenší mizí a mizíHypermarket je přitom v České republice poměrně mladý typ obchodu. První vznikl v roce 1996 v Brně, o dva roky později přibyl i u hlavního města v obchodní zóně Čestlice.
„Během posledních deseti let pak u nás vzniklo 239 super- a hypermarketů s prodejní plochou nad 400 metrů čtverečních,“ komentuje čísla Petr Šlajchrt z SAS Institute.
Za stejnou dobu naopak zanikly čtyři tisícovky menších obchodů (nejen potravin a smíšeného zboží). Jen loni zavřelo 759 nejmenších prodejen o ploše do padesáti metrů čtverečních.
Nicméně i samotné hypermarkety mají to nejlepší za sebou. Loňský 46procent-ní podíl na nákupech rychloobrátkového zboží je o tři procentní body nižší než v rekordním roce 2016.
Pár procent meziročně naopak přidaly druhé nejoblíbenější obchody, tedy diskonty.
Megachrámy konzumuNa území republiky stojí také 85 nákupních center – tedy megachrámů konzumu s plochou nad pět tisíc metrů čtverečních. Ty v zemi rostly především v předkrizovém období do roku 2008.
„Tehdejší velký boom nákupních center ostře kontrastuje s vývojem v některých západoevropských metropolích, kde se radnice snažily regulovat jejich výstavbu, aby byly zachovány kamenné prodejny v centrech měst,“ připomíná Ondřej Zabloudil z poradenské společnosti Deloitte.
V současnosti se otvírá tak jedno nové obchodní centrum ročně. Majitelé těch stávajících se soustřeďují spíše na jejich rozšiřování či rekonstrukce, aby odpovídaly aktuálním požadavkům zákazníků.
Autor: Aleš Vojíř
Další články v kategorii Podnikání
- Budějovický Budvar měl loni rekordní tržby 3,37 miliardy korun, stouply o 11 pct (18.04.2024)
- Pivovary Staropramen se řadí mezi nejlepší zaměstnavatele roku 2024 v Česku (18.04.2024)
- U Jihlavy vznikla farmářská samoobsluha. Platí se do kasičky či QR kódem (15.04.2024)
- Farmářské trhy se vracejí. Problémem bývá špatné označování výrobků a hygiena (14.04.2024)
- Candáty v Lipně možná likvidují sumci, vědci a rybáři je chtějí ochránit (12.04.2024)
- Výstavbu na nejkvalitnější ornici nesmí stát zakazovat, říká starosta obce v sousedství automobilky (12.04.2024)
- Dej Bůh štěstí! V klášterech se opět vaří pivo (12.04.2024)
- Vláda se postavila neutrálně ke zrušení zákazu prodeje ve svátcích (11.04.2024)
- Kde se daří pivu? Minipivovary vládnou Budějovicku, boom zažívá i jižní Morava (11.04.2024)
- Skončí zmatky se zavíráním obchodů o svátcích? Poslanci navrhli řešení (10.04.2024)