Výrobu lahve ze stoprocentního „rpetu“, jak se materiál z již použitých lahví nazývá, oznámila Coca-Cola u některých značek svých vod v Evropě, například u Römerquelle v Rakousku, Valser ve Švýcarsku nebo Glaceau Smartwater ve Velké Británii. Podobně chce Danone balit vody Evian. Stoprocentně z rpetu jsou také rakouské vody Vörslauer.
Velká zelená vlna: kosmetika z fritovacího oleje a textil z mořských plastů |
Všechny tyto značky jsou vesměs prémiové a tvoří jakousi výkladní skříň světových výrobců nápojů. Možnost pochlubit se tím, že vyrábějí lahve z použité suroviny a nespotřebovávají další zásoby ropy, jim zlepšuje image. Veřejnost totiž není plastu nakloněna a kupování balených vod je pro řadu lidí zločin.
Vyrobit lahev kompletně z jednou či víckrát použitého materiálu se však děje spíše výjimečně. Většina světových výrobců využívá deset až padesát procent rpetu. Jednou z největší firem, která zásobuje český trh recyklátem, je rakouská společnost Alpla. Ta oproti loňskému roku cítí, že zájem roste.
„Většina velkých i menších výrobců tady v Česku to chce minimálně otestovat. Zájem může být zhruba dvojnásobný oproti tomu, co jsme měli loni,“ uvádí šéf české pobočky Alply Jan Daňsa. Firma má závody také v Česku, konkrétně rpet pro potravinářské účely však vyrábí v Rakousku či Polsku.
Pozvolné experimentování
Tuzemské firmy se teprve rozhlížejí, jak na to. Povinnost dávat do lahve rpet sice zatím neexistuje, ale podle směrnice Evropské unie o jednorázových plastech by jej měly nápojové lahve od roku 2025 obsahovat minimálně 25 procent.
Pití bez brček, vývar v papíru. EU utne éru jednorázových plastů |
Nejdále je patrně Coca-Cola, která přidává recyklát do lahví několik let. „Nyní se podíl rpetu v lahvích pro sycené nápoje pohybuje v závislosti na velikosti lahve od deseti do třiceti procent, u prémiové vody Römerquelle činí 45 procent,“ uvádí Petr Jonák za Coca-Colu s tím, že se podíl bude dále zvyšovat.
Karlovarské minerální vody (KMV) mají s recyklátem zatím značku Mattoni Sport Eco, podíl rpetu je od loňska 50 procent. „V současné době není v Česku k dispozici dostatek recyklátu v potravinářské kvalitě. Pro výrobu Mattoni Sport Eco jej musíme dovážet ze zahraničí. Proto nyní nějaké zásadní rozšíření vtomto směru neplánujeme,“ uvádí Andrea Brožová za KMV. Pokud by podle ní byl zaveden systém vratných záloh na PET lahve, bylo by dost recyklovaného PET ve vysoké čistotě.
Firmy jako Alpla či General Plastic na Slovensku nicméně umějí recyklovat i lahve ze žlutých popelnic, jak je známe u nás, a také to dělají. Musí se ale dobře vytřídit PET podle barev a jen ten potravinářský. Lahví z drogerie může být podle pravidel Evropského úřadu pro bezpečnost potravin jen do pěti procent.
Další výrobci – jako Kofola, Ondrášovka či Veseta nebo Fontea, které vyrábějí hlavně pod vlastními značkami řetězců – buď začínají použití recyklovaného materiálu testovat, nebo se rozhlížejí. „Na období po pitné sezoně letošního roku a na příští rok jsme si rezervovali rpet v objemu dostatečném pro otestování v každém z našich výrobních závodů. Budou tedy následovat výrobní testy pro sledování zmetkovitosti, PET proof testy a dále stabilizační testy s následnými laboratorními rozbory na látky, které by se do vody mohly uvolňovat,“ uvádí šéf Ondrášovky Libor Duba.
Petka je nepřítel číslo 1. Ale lidé v ní vodu chtějí, říká pan Ondrášovka |
„Cílíme na dodržení požadavku Unie o minimálním množství 25procent a budeme tento standard zvyšovat u produktů, u kterých to bude možné, a dodavatel nám bude schopen zabezpečit dlouhodobé dodávky,“ říká za Tesco týmový manažer pro obaly Lukáš Mikloš s tím, že u vlastních značek džusů či smoothie už využívají od 30 do 50 procent rpetu. Kofola zatím používá rpet (50 procent) jen u své vody Kláštorná na Slovensku.
Recyklát dražší než originál
Dostat se až na stoprocentní využití recyklovaného PET v lahvi je podle zástupců většiny výrobců v Česku nyní skoro nemožné a jako důvod většinou uvádějí nedostatek materiálu.
„Nastavovat nyní limit na sto procent se jeví z dlouhodobého hlediska jako neudržitelná hodnota. A to zejména z důvodu časové náročnosti zpracování zpět sebraných použitých PET lahví a jejich přeměny na rpet v porovnání s množstvím vyrobených lahví za stejný čas,“ uvádí Mikloš za Tesco. „Pokud nastaví každý výrobce stoprocentní podíl rpet jako svůj cíl, tak bude důsledkem nedostatek materiálu, případně jeho nedostupnost na trhu,“ dodává.
Podobně to vidí i šéf Alply. „Když budou všichni používat sto procent, nebude materiál,“ říká Daňsa s vysvětlením, že pokud jeho firma nakoupí použité láhve a vytřídí je pro své potřeby, využije jich 70 procent – zbytek je papír, kovy nebo kontaminovaný PET.
Barevným petkám zvoní hrana. Recyklace je obtížnější, hlásí firmy |
Český trh je navíc specifický tím, že se zde používá hodně použitého PET na výrobu textilu a dílů pro automobilový průmysl. Poptávka je proto vysoká. Alpla to dokumentuje tím, že kvůli omezeným kapacitám si už nyní vede seznam zájemců o rpet a jeho množství v příštím roce.
Poté, co Evropská unie schválila cíle pro používání rpetu, ceny použitých lahví šly razantně nahoru. Recyklovaný materiál je dokonce nyní dražší než původní. Ceny se odvíjejí od jednotlivých trhů, ale podle výrobců je rpet o dvacet až čtyřicet procent dražší než materiál z ropy.
Na druhou stranu výroba lahví vyráběných z již použitého materiálu méně zatěžuje životní prostředí. Takzvaná uhlíková stopa je v závislosti na tom, jak je moc je energie v té které zemi zelená, minimálně o polovinu lepší.
VIDEO: Z vyhozené lahve pásek. Takto v Česku vyrábějí nové předměty z odpadu:
