Ministerstvo životního prostředí odsouvá energetické komunity na druhou kolej

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodovat s názorem redakce Euractiv.cz

© EPA-EFE/SASCHA STEINBACH

Prvním zástupcům ze soukromého i veřejného sektoru a nevládních organizací předvedlo Ministerstvo životního prostředí plán, jak využít více než 150 miliard z Modernizačního fondu. Podle něj si hlavní díl peněz určených na transformaci energetiky mezi sebe rozdělí teplárny a výrobci elektřiny. Jen malé procento naopak získají energetické komunity. Představený návrh ještě projedná vláda.

Autorkou komentáře je Laura Otýpková, právnička organizace Frank Bold.

Nejméně fond podpoří energetické komunity 

Nejmenší objem financí určilo ministerstvo pro podporu energetických komunit. Na deset let pro ně vyhradilo pouze 2,3 miliardy korun (230 mil. korun ročně), tedy 1,5 % Modernizačního fondu. Původně přitom analýza, kterou si ministerstvo nechalo zpracovat, počítala se 4 % peněz z fondu pro komunitní energetiku. To by znamenalo částku 6,2 miliardy korun.

Nejvíce peněz naopak poputuje stávajícím „velkým hráčům” — energetickým a teplárenským společnostem. Pro transformaci teplárenství získají 26 % fondu, v oblasti výstavby nových obnovitelných zdrojů 38,7 % fondu. Rozdělení fondu v oblastech teplárenství a výroby elektřiny totiž počítá se zvýhodněním subjektů patřících do sektoru ETS – shodou okolností jsou to tytéž společnosti, které ovzduší znečišťují nejvíce a musí nakupovat emisní povolenky.

Komunitní energetika? Legislativa zatím chybí 

Rozdělení financí především mezi velké hráče odsouvá energetické komunity na druhou kolej. Rozvoj komunitní energetiky přitom závisí také na urychlení připravované legislativy, která by se zaměřila na zplnoprávnění jejich účasti na energetickém trhu.

Komunitní výroba energie není jen koníček, je to způsob, jak ušetřit, říká německá expertka

Energetická družstva mají obrovský potenciál, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz německá expertka na decentralizaci energetiky Krisztina Andréová.

Jakákoli úprava energetických společenství a komunitních výroben totiž dosud v českém právním řádu chybí. Přes to, že aktuálně probíhají práce na novelizaci energetického zákona, nutnou úpravu ve vztahu k energetickým komunitám Ministerstvo průmyslu a obchodu dosud nenavrhlo. Podle posledních informací ji plánuje zapracovat až do chystaného nového energetického zákona, který však zatím existuje pouze jako věcný záměr. Podle evropské směrnice  o podpoře využívání energie by přitom měla legislativa umožňující energetickým společenstvím rovnoprávnou účast na energetickém trhu přijata nejpozději do poloviny roku 2021. Je však téměř jisté, že vzhledem k délce legislativního procesu a ustavování nové Poslanecké sněmovny v příštím roce ministerstvo termín nesplní.

V Česku zatím nejsou podmínky pro rozvoj komunitní energetiky, Praha chce být průkopníkem

Výroba energie je sice tradiční parketou velkých společností, v Evropě ale přibývají projekty tzv. komunitní energetiky. Česko v jejich rozvoji zatím zaostává, za což mohou nejen nevhodné legislativní podmínky, ale také rezervovaný český přístup k obnovitelným zdrojům a družstevnictví.

Inspirujme se zahraničními energetickými komunitami 

V rámci probíhající transformace energetiky dochází k útlumu spalování uhlí a příklonu k obnovitelným zdrojům energie. Tím dochází také k decentralizaci výroby energie, přibývá malých výroben, které slouží především ke spotřebě v místě výroby. Na důležitosti podle evropského práva získávají aktivní spotřebitelé současně vyrábějící elektřinu pro svou spotřebu – takzvaní prosumeři. Právě energetická společenství pro ně představují možnost, jak se skutečně zapojit do výroby elektřiny.

Tato možnost je velmi oblíbená například v Německu, Dánsku, Nizozemí nebo Velké Británii. Vzájemně se od sebe liší formou i zaměřením. Může se jednat o fondy, družstva i spolky nebo další druhy společenství. Cílit přitom můžou na solární či větrné elektrárny, tepelná čerpadla, elektromobilitu nebo lokální vytápění. Náplní energetických společenství může být široká škála činností od akumulace přes výrobu elektřiny až po její sdílení a poskytování flexibility sítě.

Modernizační fond nabízí cestu k uhlíkové neutralitě

Jednou z možností, jak se přiblížit uhlíkové neutralitě v ČR v roce 2050 může být právě Modernizační fond, který má v letech 2021-2030 poskytnout až 150 miliard korun na investice do vybraných oblastí energetiky. Podpora má začít už od příštího roku, konkrétní podmínky pro její získání nyní připravuje Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí. Poté je čeká schvalovací proces vlády a notifikace Evropské komisi.

Kalendář