Aldi, Lidl, Netto a Penny, to jsou čtyři maloobchodní řetězce, které mají v Německu až 85procentní podíl na trhu s potravinami. Většinu, až 70 procent masa, však prodávají ve slevě.
V pondělí si na popud kancléřky Angely Merkelové sedli k vyjednávacímu stolu představitelé maloobchodníků a zástupci potravinářského průmyslu. „Obsahem setkání bylo, jak nastavit adekvátní ceny pro potraviny vysoké kvality na německém trhu,“ vysvětlil mluvčí německé vlády Steffen Seibert. Ovšem dodal, že to je jen začátek dlouhodobější rozpravy mezi znepřátelenými stranami.
Agresivní cenová politika supermarketů je trnem v oku německým farmářům už několik let. Například v roce 2017 si stěžovali na ceny mléčných výrobků. Podle zemědělců byla tehdy marže na mléko tak nízká, že měli často problém s pokrytím nákladů.
Situaci řeší i německá ministryně zemědělství Julia Klöcknerová (CDU). Ta chce nyní do německého práva promítnout pravidla Evropské unie, která mají omezovat nekalou soutěž a dumpingové ceny. Takový postup ale kategoricky odmítají právě řetězce supermarketů.
„Když se sejdou farmáři a maloobchodníci, je to, jako kdyby spolu vyjednávali David a Goliáš,“ komentovala dění Klöcknerová.
I přes stále rostoucí trend vegetariánství a veganství jsou Němci stále vášnivými konzumenty masa. Za první pololetí roku 2019 zkonzumovali třicet milionů prasat, krav, ovcí a koz, píše Deutche Welle. Němci si podle webu zvykli na levné maso každý den díky diskontním prodejnám. Tím pádem roste i spotřeba, přesto však za jídlo utrácí méně peněz.
Osvícení řezníci
Malá řeznictví se proto na trhu prosazují jen těžko. Své o tom ví šéf Cechu berlínských řezníků Klaus Gerlach, který uvádí, že zatímco nyní má cech dvacet členů, ještě před pár lety jich bylo více jak sto.
Němečtí zákazníci zhýčkaní nízkými cenami nejsou většinou ochotni připlatit si za vysokou kvalitu masa nebo humánní podmínky zvířat. V berlínském řeznictví Jörga Erchingera stojí například kilo kuřecího masa patnáct až šestnáct eur (377 až 403 korun), zatímco supermarkety stejný objem prodávají za 2,99 eura (75 korun).
Podle poslance strany Zelených Friedricha Ostendorffa by se situace farmářů dala vyřešit zvýšením daně z přidané hodnoty masa ze současných sedmi procent na 19 procent. Ušetřené peníze by se investovaly do zlepšení životních podmínek zvířat. Aktivistická skupina Greenpeace zase navrhuje zavést novou daň a vyčlenit z ní ty farmáře, kteří svá zvířata chovají v adekvátních humánních podmínkách.
Slevová politika supermarketů přitom není jediným problémem, se kterým se nyní německé zemědělství potýká. Před třemi týdny v rámci veletrhu Grüne Woche farmáři protestovali proti připravované reformě zemědělství, která má výrazně omezit používání hnojiv a pesticidů a zavádí nové značení masa.
