Vojenské lesy opraví Želnavský smyk na Šumavě, jímž plavily dřevo

Vojenské lesy a statky ČR (VLS) opraví technickou památku Želnavský smyk na Šumavě. Historická vodní cesta pro plavení dříví spojovala v letech 1887 až 1961 Schwarzenberský plavební kanál s Vltavou. Práce skončí v roce 2021, tedy 60 let poté, co tam Vojenské lesy naposledy splavily dříví. Náklady budou téměř 88 milionů Kč, velkou část pokryje dotace z česko-rakouského programu. ČTK to v tiskové zprávě sdělil mluvčí VLS Jan Sotona.

Pracovníci VLS v těchto dnech čistí koryto vodní cesty. Příští rok chce státní podnik začít obnovovat dílo s pomocí replik historických kamenných desek na kilometrovém úseku, kde koryto chybí.

"Želnavský smyk je stejně jako celá stavba Schwarzenberského plavebního kanálu legendou lesnického hospodaření na Šumavě. Pro Vojenské lesy a statky má toto dílo o to větší historickou hodnotu, že příští rok oslaví náš státní podnik 70. výročí od převzetí provozu na kanálu. Mezi bývalými kolegy z lesnické divize v Horní Plané, kteří jsou dnes na penzi, stále máme pamětníky, jež ještě plavení na Želnavském smyku pamatují," uvedl ředitel VLS Petr Král.

Želnavský smyk je 3,8 kilometru dlouhé vodní dílo. Spojovalo překladiště v Želnavě s plavebním kanálem v místě dnešní křižovatky Klápa na hranici Národního parku Šumava. Díky smyku si Schwarzenberský plavební kanál udržel svůj význam i poté, co na konci 19. století přestala fungovat Vídeňská plavba. Smykem se přepravovalo dřevo z lesů k Vltavě, aby se dostalo na pražský či německý trh. "V provozu byl až do roku 1961, kdy jím Vojenské lesy a statky splavily posledních 2300 kubíků dříví," uvedl Sotona.

Smykem bylo možné plavit 19 metrů dlouhé kulatiny, v části i dříví dlouhé až 23 metrů. Hospodářský význam Želnavského smyku vzrostl po roce 1892, kdy začala fungovat železniční trať České Budějovice - Želnava. V Želnavě se pak nakládalo dříví plavené jak po kanále, tak i po Vltavě.

Vojenské lesy a statky obnoví i další, sedmisetmetrový úsek Schwarzenberského plavebního kanálu od bývalé osady Růžový vrch až ke státní hranici. Díky projektu bude přístupná i přírodní památka rašeliniště Bavorské nivy na rakouské straně hranice.

VLS spravují zhruba 140.000 hektarů půdy. Z toho asi 125.000 hektarů tvoří lesní pozemky převážně v armádních výcvikových prostorech. Firma s více než osmdesátiletou tradicí má přibližně 2400 zaměstnanců a vedle lesnictví podniká v zemědělství a rybářství. Loni jí meziročně klesl zisk o čtyři pětiny na 75,3 milionu korun. Tržby podniku vzrostly o zhruba čtvrt miliardy na 3,18 miliardy korun. Firma to uvedla ve výroční zprávě.

Copyright (2003) The Associated Press (AP) - všechna práva vyhrazena. Materiály agentury AP nesmí být dále publikovány, vysílány, přepisovány nebo redistribuovány.

Tisk

Další články v kategorii Lesnictví

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics
ISSN: 1804-1930


Kalendář


Podporujeme utipa.info