Lesnicko-dřevařské komoře chybí v plánu obnovy 3,5 miliardy korun na lesnictví

Lesnicko-dřevařská komora ČR považuje 8,54 miliardy korun, které mají jít na budování klimaticky odolných lesů z Národního plánu obnovy, za nedostatečné. Peníze mají být rozložené do tří let. Podle odborných odhadů by byla potřeba pro sektor alespoň 12 miliard korun, sdělil dnes ČTK předseda komory Jan Václavík. Navýšení peněz podporuje také Agrární komora ČR.

Plán obnovy podle Václavíka dobře popisuje současnou situace v lesnictví, komora proto podporuje navržené investice. Vyplývá z něj ale, že ani čtvrtina peněz nesměřuje do soukromé sféry. Podle Václavíka tak budou soukromým subjektům chybět peníze. "Vzhledem ke stavu státního rozpočtu vnímáme Národní plán obnovy jako mimořádnou příležitost k nápravě stavu a k obnově poškozených lesních ekosystémů," dodal.

Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala se obor nyní potýká s nebývalou krizí v podobě kůrovcové kalamity. Podle něj je proto potřebné dát do oboru co nejvíce zdrojů, plán obnovy je pak podle něj ideálním nástrojem.

Evropská unie bude peníze z balíku o celkovém objemu 672,5 miliardy eur (asi 17,5 bilionu Kč) na obnovu států po koronavirové pandemii přidělovat na základě Národních plánů obnovy. V těch mají členské země specifikovat, jak hodlají vyjít vstříc požadavkům na reformy a splnit mimo jiné povinný podíl peněz věnovaný na ekologické projekty či digitalizaci.

Český plán obnovy už však kritizovaly ekologické organizace, kterým se nelíbí ani jeho pozdní příprava. Za nedostatečná označily pak především opatření ministerstva zemědělství. Plán by Česku umožnil v následujících letech čerpat až 172 miliard korun z mimořádného unijního fondu obnovy po koronavirové krizi. Dalších 405 miliard korun by si Česko mohlo výhodně půjčit.

Ekologové pak kritizovali i přímo lesnické aktivity v plánu. Zástupci ekologů uvedli, že třeba u největší položky, zahrnující osm miliard korun na zalesňování, musí ministerstvo zemědělství garantovat, že lesy budou věkově i druhově rozrůzněné a v budoucnu hospodářsky nevyužívané. "Bez této garance není možné zaručit nárůst biodiverzity a pohlcování uhlíku, které jsou efektivním opatřením na ochranu klimatu, a tedy ani položce připsat 100procentní přínos," uvedli na začátku května v tiskové zprávě organizace jako Zelený kruh nebo Hnutí Duha.

Autor: ČTK

Tisk

Další články v kategorii Lesnictví

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info