Hrozí, že na Bruntálsku se do tří let rozpadnou všechny smrkové porosty starší 50 let, upozorňuje MŽP
Podíl vhodnějších druhů stromů v lesích sice podle statistik stoupá, podle ochránců přírody to ale není dostatečně rychle. Bez výrazné změny hospodaření podle nich lesy nepřežijí. "Hynutí lesů na velké části území České republiky je pozvolný a nenápadný proces, který má ovšem již nyní především ve smrkových porostech výrazné dopady. Nejvíce na severní Moravě, kde probíhá největší katastrofa lesů za posledních 200 let," uvádějí ochránci přírody. Na vině podle nich není jen kůrovec, ale i klimatické změny a v některých oblastech větrná kalamita.
Podle zástupců Lesů ČR jsou suchem a chřadnutím postiženy lesy napříč všemi dřevinami. U smrků, které mají mělký kořenový systém, je to ale nejvíce vidět. Oslabené stromy pak napadá kůrovec nebo houba václavka.
Podle ochránců přírody se nedá předpokládat, že by se situace v budoucnu zlepšila. "Jak dokládá studie vědců z Mendelovy univerzity, bude až 80 procent ploch dnes osázených smrkem v následujících 40 letech naprosto nevhodných pro pěstování právě tohoto stromu," uvedli. Sázení jiných, vhodnějších dřevin, není podle nich dostatečné. Vadí jim, že podle současné legislativy je možné na místě mnohých polomů a holin stále sázet až 75 procent smrků.
Podíl jiných druhů stromů než smrků v lesích roste, děje se to ale velmi pozvolna, konstatuje i zpráva o stavu životního prostředí za rok 2016, podle níž byly v Česku listnáče na 26,7 procenta plochy lesů. "V dlouhodobém horizontu je možné sledovat trend přibližování se k přirozenější (a stabilnější) struktuře lesních porostů. Tento proces je však velice pomalý a vyžaduje mnohaletou intenzivní snahu," stojí ve zprávě.
Podle ekologů je změna hospodaření v lesích nutná ihned. Upozorňují na ni ve výzvě Zachraňme lesy, kterou spustili na webu. Postižené jsou porosty nejen v Moravskoslezském a Olomouckém kraji, ale také v severní části Zlínského kraje a od loňska na Vysočině, v Jihočeském a Plzeňském kraji.
Ministerstvo životního prostředí na výzvu Hnutí Duha odpovídá, že správci lesů mají už deset let Národním lesnickým programem dáno, jak mají v lesích postupovat, aby hospodaření přírodě blízkým způsobem zajistilo odolnost lesů proti kůrovci a jiným kalamitám. Ministerstvo uznává, že přechod k vyššímu podílu listnáčů je velice pomalý a vyžaduje mnohaletou intenzivní snahu.
"Pěstování lesů ve větším souladu s přírodními procesy znamená odklon od tradičního pěstování nestabilních, stejnověkých, holosečně obhospodařovaných monokulturních porostů a jejich nahrazování smíšenými porosty pro daná stanoviště vhodných dřevin," říká Dominika Pospíšilová z MŽP. A upozorňuje, že v roce 2017 vláda přijala Národní akční plán adaptace na změnu klimatu. Z něho pro ministerstvo zemědělství vyplývá povinnost činit v následujících letech aktivní kroky k podpoře hospodářských způsobů s trvalým půdním krytem, preference a zajištění přirozené obnovy lesa, zvyšování ekologické stability lesních porostů a odolnosti vůči biotickým a abiotickým činitelům volbou vhodné druhové skladby. To má v praxi znamenat postupné nahrazování labilní smrkové monokultury na nevhodných stanovištích přírodě blízkými, odolnějšími lesními porosty. A to jak ve státních, tak v nestátních lesích, aby se lesy staly méně zranitelnými působením změny klimatu. "MŽP bude naplňování plánu sledovat a každoročně vyhodnocovat. Kontrolní činnost podle lesního zákona a zákona o ochraně přírody pak v lesích provádí ČIŽP," říká Pospíšilová.
Ministerstvo zemědělství dodává, že vydalo pokyn, aby Lesy České republiky zastavily jiné než nahodilé těžby v lesních porostech smrku a borovice. "Zároveň jsme požádali resorty životního prostředí a obrany o uplatnění stejného postupu ve státních lesích, které mají ve své kompetenci," říká Václav Tampír z tiskového oddělení.
Lesy České republiky mají také vytvořit souhrnnou strategii pro řešení mimořádných situací, jejímž obsahem bude definování konkrétních cílů pro rok 2018 a roky následující, uvádí tiskový odbor ministerstva.
Ministerstvo zemědělství připravilo novelu vyhlášky, kterou se stanoví podrobnosti o opatřeních k ochraně lesa. "Podle ministra zemědělství Jiřího Milka se ukázalo, že postupy v dosud platné vyhlášce nejsou v případě kalamity současného rozsahu vhodné a mnohdy ani realizovatelné. Novela tohoto předpisu by měla přispět k efektivnější realizaci opatření proti kůrovci a rámcově definovat podmínky pro uplatnění krizové legislativy, například zákona o krizovém řízení," říká Tampír.
reklama
Lesy ČR kvůli riziku požárů zakázaly ve svých lesích do konce října pálit klestí
Zachování starých hospodářských lesů podporuje biodiverzitu lesních organismů ve střední Evropě
Smrk z českých lesů nezmizí, naopak budoucnost buku je nejistá, míní odborník