Deštivé jaro a chladnější léto pomohly obnově lesů. Vylíhlo se méně generací kůrovce

K záchraně porostů pomohlo lesníkům v Česku letos výrazně počasí. Díky deštivému konci jara, vlhkému létu a nižším teplotám se vylíhlo méně generací kůrovce. Zatímco v předchozích letech kůrovec vytvořil tři až čtyři generace, letos to byly pouze dvě. Stromy, ve kterých je hmyz aktivní, ale lesníci kácejí dál. Práce zároveň komplikuje pandemie koronaviru a související nedostatek dělníků.

Počasí pomohlo při obnově lesa na holinách i ke zmírnění škod, ačkoli kůrovce úplně nezastavilo. U Křtin na Blanensku se pustili do zalesňovacích prací, a to i přesto, že už je podzim. Dříve se přitom sázelo jen na jaře. S přibývajícími holinami ale lesníci museli svoje plány změnit.

„Standardně kůrovec v předchozích letech vytvořil tři až čtyři generace. V letošním roce pouze dvě generace, takže o to to bylo lepší. Nicméně pořád zde máme nějaký doběh z předchozích let,“ řekl lesník ze Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny Lubomír Dobrovolný.

Kalamita se projevuje postupně

Kůrovcová kalamita se projevuje v různých oblastech České republiky postupně. Aktuálně zasáhla zejména Českomoravskou vrchovinu. Důležité je průběžné zalesňování.

„Začátek jara byl sice suchý, ale pak se díky dešťům hodně nového lesa naštěstí ujalo. Příroda letos pomohla, bude dokonce semenný rok. Nejhorší je nechat volnou plochu. Problémem obnovy je zvěř, která mladé stromky okusuje, a lesníci její stav musí regulovat,“ vysvětlil Radek Pokorný z Ústavu pěstění a zakládání lesů Mendelovy univerzity v Brně.

Lesníci sledují situaci v polesích i za pomoci dronů a letadel. Stále kácí napadené stromy, ve kterých jsou aktivní stádia brouka. Na jaře pak odborníci z lapáků zjistí, kolik kůrovce přežilo v půdě. Jejich odvozem z lesa zlikvidují také kůrovce, který přezimoval.

Lesy musí být druhově bohatší

Lesy by měly být podle expertů v budoucnu druhově bohatší, smíšený les je totiž vůči kůrovci mnohem odolnější. „Pro kůrovce je nejsnadnější orientovat se ve smrkových monokulturách, kdežto v lese smíšeném z více druhů dřevin, ještě prostorově a věkově rozrůzněném, ten kůrovec má prostě problém,“ popsal Lubomír Dobrovolný.

„Smrk býval na padesáti procentech lesních ploch, udržíme jej tak na pětatřiceti procentech. Vhodné podmínky ve střední Evropě budou pro jilm vaz, řadu dubů, například letní, zimní, červený, pro třešeň ptačí, kaštanovník setý, trnovník akát, z jehličnanů pro borovici černou,“ domnívá se Radek Pokorný.

„Mezi naše další domácí dřeviny, suchu odolné, patří jeřáby břek a oskeruše nebo javory babyka a mléč. Buk lesní mezi ně spotřebou vody nepatří, jak se možná lesníci domnívají. Jeho vhodné růstové podmínky se budou nacházet až ve středních polohách,“ upozornil.

Je podle něj důležité, aby i v nižších polohách nějaké stromy vůbec rostly, i když nebudou původní. Vypěstovat z holiny kvalitní smíšený les ale trvá desítky let. Lesníci zkoušejí různé způsoby výsadby. „Obnova například na jednom místě probíhala tak, že se tam zalesnil smrk s bukem a do toho potom nalétly další dřeviny přirozeně, takže tam probíhá takzvaná kombinovaná obnova,“ popisuje Dobrovolný.

Například v lese u Křtin tak na jednom místě roste i pět druhů dřevin. Lesníci doufají, že i když nějaká z nich ze skladby lesa vypadne, zbytek ji nahradí a důsledky nebudou tak fatální, jako když v Česku naplno udeřila kůrovcová kalamita.