„Já jsem velmi aktivní myslivec, běžně mám v listopadu na víkend klidně pozvánku i na dva až čtyři hony, ale za letošní listopad jsem byl jenom na dvou akcích,“ popisuje Michal Zubíček, předseda myslivecké rady Okresního mysliveckého spolku Vsetín. Víc honů zkrátka v okolí nebylo. Odstřel komplikují také davy lidí, které před virem „utíkají“ do lesa. Zvířata si kvůli tomu zvykla se přes den schovávat.
Tisíce dopravních nehod
Spolky mají strach, že by na společné akci mohli hlavně starší členové onemocnět. Také vsetínští myslivci museli zrušit benefiční hon 13. listopadu. Ten byl určený především pro zasloužilé členy spolku. „Ten hon jsme mohli uspořádat, musel by se ale konat za přísných opatření. Raději jsme zvolili zodpovědnější přístup,“ popisuje Zubíček situaci, kterou teď řeší desítky mysliveckých spolků v Česku.
Vysoké stavy lesní zvěře jsou vidět třeba na statistikách dopravních nehod. Jenom letos do konce října zavinila zvěř 12 194 střetů. Oproti loňskému roku je to sice mírný pokles, ale dopravních nehod ubylo celkově. Ve výsledku stála zvěř letos za víc než patnácti procenty nehod, minulý rok to bylo za stejné období 14,5 procenta.
Nárůst počtu srážek se zvěří je navíc vidět dlouhodobě minimálně v posledních pěti letech. V roce 2016 do konce října způsobila zvěř 8 916 dopravních nehod a na celkové nehodovosti se podílela téměř jedenácti procenty.
Přemnožená zvěř ale způsobuje problémy třeba i zemědělcům nebo lesníkům. Těm druhým podle dat Českého statistického úřadu vznikla kvůli lesní zvěři jen v loňském roce škoda za 27 milionů korun. Ze současného stavu jsou nesví i starostové měst, kde především divočáci ohrožují pořádek a bezpečnost.
„Situaci monitorujeme a vnímáme, že se v poslední době o něco zhoršuje hlavně proto, že myslivci teď tolik nestříleli. Zatím se nám to daří udržet v normě, ale hranice je hodně křehká,“ říká Renata Oulehlová (ANO 2011), starostka Sokolova. Divočáci tam dříve pronikli i do ulic města.
Lesy plné semen
Myslivce navíc znervózňuje nebezpečný souběh dvou okolností. Ke koronaviru se totiž přidal také semenný rok, který se opakuje jednou za pár let. Lesy jsou plné žaludů a bukvic, které jsou pro zvěř pochoutkou a zvířata nechodí ke vnadištím, kde je mohou myslivci snadněji ulovit. V kombinaci s menším počtem honů to do budoucna může pro Česko znamenat problémy.
Podle předsedy vsetínských myslivců Zubíčka letos připadají na jedno divoké prase čtyři nově narozená mláďata. Samice divočáka přitom pohlavně dospívají už v osmém až desátém měsíci života, samci ve dvou letech. „Když se nic neodloví, tak za dva roky bude z deseti divočáků 250 kusů. To jsou hodně vysoká čísla,“ vypočítává Zubíček.
Turistika situaci zhoršuje
Problémy myslivcům nevědomky způsobují i lidé. Zavřená kina, hospody a divadla – to všechno tlačí veřejnost k tomu, aby trávila více volného času venku. Z hlediska šíření covidu–19 je to dobrá zpráva. Pro myslivce je to ale noční můra. Lidí v lesích je hodně a nejde jen o turisty, ale také o pejskaře a běžce, případně motorkáře.
„Tento pohyb lidí, a často i volně pobíhajících psů, divoce žijící zvěř ruší, vyhání ji z jejích území a narušuje její pastevní cyklus. To zvěř stále více nutí k noční aktivitě. V noci je ale složitější zvěř pozorovat a lovit,“ vysvětluje Vlastimil Waic, mluvčí Českomoravské myslivecké jednoty.
Že lidé utíkají do přírody častěji než obvykle, potvrzují i data společnosti Google. Podle nich je v Česku aktivita v přírodě v posledních týdnech vyšší, než je obvyklé. Lidé vyrážejí do lesů i navzdory stále chladnějšímu počasí. V minulém týdnu překračovala aktivita v přírodě i o čtyřicet procent dlouhodobý průměr.
Střelecké potřeby otevřely
Alespoň drobnou satisfakcí je pro myslivce rozhodnutí vlády, na základě kterého se v pondělí znovu otevřely obchody se zbraněmi a střelivem. Mohou si tak díky tomu doplnit arzenál, který budou nutně potřebovat.
„Byla udělena jedna zvláštní výjimka, kterou bych chtěl osvětlit. Protože víte určitě z údajů ministerstva zemědělství, že i v ČR hrozí rozšíření moru prasat a myslivci potřebují na regulování těchto chovů střelivo, takže byla z tohoto a jenom z tohoto důvodu udělena i výjimka pro prodejny se střelivem,“ vysvětlil překvapivé rozhodnutí ministr zdravotnictví Jan Blatný.
Africký mor prasat hrozí v Česku hlavně u severních hranic s Polskem a Německem. Množství černé zvěře je tady i na české poměry neobyčejně vysoké. Nemoc se navíc u našich sousedů v komunitách divokých prasat šíří. Riziko představuje především pro vepříny. Domestikovaná prasata se totiž mohou morem nakazit a chovatelům tak hrozí i hromadné vybíjení chovů.
Kam s masem
Jenže s každým zastřeleným kusem divočáka teď pro myslivce vyvstává další problém: kde maso prodat? Zavřené restaurace je dostávají do ekonomických obtíží. „Došlo k faktickému zastavení trhu se zvěřinou, po které není poptávka ze strany zpracovatelských závodů a restaurací,“ vysvětluje Waic. Česká myslivecká jednota proto spustila web ProZvěřinu.cz, který se snaží nabídnout maso veřejnosti a částečně tím zlepšit ekonomickou situaci spolků.
