Kalamita v českých lesích zpomaluje. Získávají pestřejší dřevinnou skladbu

Události: Co se děje v českých lesích (zdroj: ČT24)

Kalamita, kterou v českých lesích v předchozích letech způsobili sucho a kůrovec, dál zpomaluje. Těžby ubylo i loni, objem je ale pořád nadprůměrný a podle odborníků ještě několik let zůstane.

„Problematickým regionem nadále zůstává severočeské Rumbursko, ale i tam se situace výrazně zlepšuje a ve zbytku republiky se vlastně postupně vracíme k běžnému hospodaření. To znamená, že v něm nepřevažuje těžba kalamitního dříví,“ uvádí mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.

Boj s kůrovcem se daří. „Je to trend, který pozorujeme již poslední dva tři roky, kdy se postupně utlumuje objem kůrovcové kalamity a vlastně z toho vyplývající těžba,“ říká ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).

Stát na vrcholu kalamity vyplatil majitelům porostů miliardové kompenzace na zpracování dřeva a obnovu lesů. Teď už s tím nepočítá. Ministr zemědělství i tak předpokládá, že mimořádná opatření brzdící kalamitu budou platit ještě několik let.

Zadržet vláhu

Například Trpišovice přišly asi o dvě třetiny obecních porostů. Na Vysočině nejsou výjimkou. Těžaři tam nyní odstraňují souše, které zůstaly stát na svazích nad Sázavou. „My už jsme ve fázi ústupu, jelikož nás kalamita zasáhla před nějakými dvěma roky. Zůstaly tu víceméně akorát listnaté stromy a borovice,“ popisuje místostarosta Trpišovic Tomáš Vacek (nestr.).

Lesy v okolí Libavé na Olomoucku dopadly ještě hůř. Kalamita sem ale přišla dřív a kopce mezitím znova zarostly. „Dřevinná skladba je tady daleko pestřejší, než byla původně. Buky, smrky, břízy, olše a modříny,“ popisuje ředitel divize Vojenských lesů a statků v Lipníku nad Bečvou Jaroslav Nerad.

Důležité je podle lesníků i to, že nový porost zadrží vláhu a zlepší mikroklima. Takové by měly být podle ministra zemědělství i ty ostatní. „Snažíme se o to, aby skladba nových lesů byla pestřejší, aby nové lesy byly odolnější vůči klimatické změně,“ podotýká Nekula. „Díky chladnějšímu počasí a tomu, že častěji pršelo na jaře, jsou lesy podstatně vitálnější a v lepším stavu než v letech 2015 až 2020, kdy bylo extrémní sucho,“ doplňuje Jouklová.

Smrky nechutnají zvěři

Kalamita vyvrcholila v roce 2020, kdy se vytěžilo skoro 36 milionů kubíků dřeva, což bylo historicky nejvíc. Před deseti lety byly objemy méně než poloviční a plánovaná těžba tvořila skoro trojnásobek té kalamitní.

Loni se vytěžilo pětadvacet milionů kubíků dřeva. Z osmdesáti procent šlo pořád o důsledek kůrovcové kalamity, sucha a dalších nepříznivých vlivů. Statistice dál dominuje Vysočina i vzhledem k rozloze tamních lesů. Dřevaři tam pokáceli pětinu všech loni vytěžených stromů v Česku. Loni lesníci obnovili skoro čtyři sta kilometrů čtverečních, na dalším území pomohla příroda a po delší době meziročně ubylo holin.

Změnila se také skladba dřevin, které při tom použili. Podíl smrku dlouhodobě klesá a objevují se další jehličnany, ale skoro dvě třetiny sazenic byly listnáče. „Je významný podíl borovice, jedle, modřínu a je vidět ústup od využívání smrků. Smrk má samozřejmě tu jednu nespornou výhodu, že je to dřevina, která chutná relativně nejméně zvěři,“ dodává vedoucí katedry pěstování lesů z České zemědělské univerzity Lukáš Bílek.