Bobři se zabydleli na Stařečském potoce. Staví tam nové hráze
13.03.2018 | Denik.cz
Potok mezi Starčí a Borovinským rybníkem na Třebíčsku se zalíbil bobrům. Postavili na něm už několik hrází a ráz údolí zcela mění. Voda se na několika místech vylévá z koryta a zaplavuje přilehlé louky.
Bobři kvůli své pracovitosti nebývají všude vítaní, na Stařečském potoce ale jejich hráze alespoň zatím nikdo bořit nebude. „Nedochází zde k závažným škodám na majetku ani na zdraví osob. Za stávajícího stavu situaci monitorujeme a vzhledem k tomu, že nedochází ke vzniku závažných škod, akceptujeme tento stav jako přirozený biotop bobra evropského,“ sdělil Ondřej Kopecký z ředitelství Lesů České republiky. Státní podnik je správcem toku.
V minulých dnech nechaly Lesy ČR v lokalitě provést údržbu břehového porostu. Dřevorubci měli za úkol odstranit podemleté a nahnuté stromy nebo dřeviny ve špatném zdravotním stavu. Před pěti lety správce toku podél břehů nechal vysadit mladé stromky. Některé z nich jsou dnes zaplavené.
„Máme záměr uplatňovat požadavek na náhradu škody vzniklé na zaplavené výsadbě dřevin dle zákona o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy,“ zmínil Ondřej Kopecký.
O náhradu škody mohou požádat i majitelé zaplavených pozemků. Na Třebíčsku je bobr evidován nejen na Stařečském potoku, ale i například i na Šebkovickém potoce a na řece Rokytné. Tam bobr způsoboval velké škody a úřady tam povolily odstranění hrází.
„Na Stařečském potoku nebylo dosud žádáno o odstranění bobřích hrází, pouze v některých případech byla na základě žádostí vystavena potvrzení, že v důsledku činnosti bobra dochází k zaplavování přilehlých luk,“ odpověděla Martina Kratochvílová z krajského odboru životního prostředí.
Bobři patří mezi chráněné druhy. Na území České republiky je nejpřísněji chráněn v takzvaných zónách A, v evropsky významných lokalitách. Na Vysočině žádná taková lokalita neleží, kraj spadá do takzvané zóny B. „Ta není primárně určena pro rozvoj a ochranu populace, musí však současně umožňovat migrační propojení oblastí zóny A,“ popsala Martina Kratochvílová. V zóně C pak je výskyt bobra evropského s ohledem na rizika škod celorepublikové závažnosti aktivně eliminován.
„Kromě části Pelhřimovska je na celém území Kraje Vysočina zóna B, což v praxi představuje, že jsou případy výskytu bobra řešeny individuálně formou povolování k zásahu do přirozeného vývoje bobra,“ doplnila.
Nelze ovšem tvrdit, že bobři svým způsobem života a výběrem potravy pouze škodí. Někdy naopak pomáhají. Živí se i některými invazivními druhy rostlin. K velkým přínosům bobra patří i to, že pomáhá návratu dříve zregulovaných vodních toků do přírodě bližšího stavu. Svými hrázemi zadržuje vodu v krajině a vytváří biotop pro řadu dalších druhů živočichů.
Autor: Luděk Mahel
Další články v kategorii Lesnictví
- Osika může sehrát významnou roli v otázce adaptace lesů na klimatickou změnu (23.04.2024)
- SVOL: Dřeva na trhu je méně díky menším kůrovcovým škodám, ceny mírně stouply (23.04.2024)
- Chladné počasí zastavilo rojení kůrovce, hrozba kalamity je zatím malá (23.04.2024)
- Krkonoše po 20 letech ČR v EU balancují mezi ochranou přírody a rozvojem obcí (22.04.2024)
- Zachování starých hospodářských lesů podporuje biodiverzitu lesních organismů ve střední Evropě (19.04.2024)
- Lesy ČR postavily nádrž na úpatí nejvyššího vrcholu Jizerských hor (18.04.2024)
- Arboretum v Pardubicích budou spravovat technické služby, změna je na popud lidí (18.04.2024)
- Letošní Cena Ing. Jiřího Nováka byla udělena Pavlu Bednářovi za výzkum modřínu (18.04.2024)
- Slovenská firma chce po Lesích ČR 220 mil. za nedodané dřevo, podnik to odmítá (16.04.2024)
- Smrk z českých lesů nezmizí, naopak budoucnost buku je nejistá, míní odborník (16.04.2024)