Dvouleté ohlédnutí

V listopadu se završily první dva roky funkčního období současné Myslivecké rady. Dva roky jsou pro někoho doba dlouhá, pro jiné je to celkem krátká epizoda v životě člověka. Dosti často jsem ve svých vystoupeních nejenom na Sboru zástupců poukazoval na to, co nás trápí a méně poukazoval na to, co myslivecká rada vykonala. Nejsem typ člověka, který potřebuje poukazovat na to, co se podařilo, ale spíše mne vždy trápí, co se nepovedlo a stále nedaří. Myslím si, že na skládání účtů našeho fungování je ještě dosti dlouhá doba a nejsme ani v polovině funkčního období. Přesně před rokem jsem na Sboru zástupců hovořil o tom, že jsou před námi dva nejdůležitější úkoly ve fungování ČMMJ - stabilizace ekonomiky ČMMJ a náprava dlouhodobě pošramoceného jména ČMMJ v očích veřejnosti, a to jak myslivecké, tak i nemyslivecké.

Jsem přesvědčen, že tyto problémy jsou stále aktuální.Jsem velice rád, že se nám podařilo alespoň částečně zastavit strmý pád členské základny a že se do ČMMJ opětovně navracejí někteří naši bývalí členové. Všem těmto děkuji, že tento krok učinili.Nicméně se nám stále nedaří trend klesajícího počtu členů trvale zastavit a do organizace přivádět mladší generaci. Částečně je tento stav dán dnešní mentalitou mladých lidí, ale na druhé straně je tento problém i u nás, neboť nejsme schopni mladým začínajícím myslivcům vysvětlit důvody členství v ČMMJ. Vlastně nejen mladým, ale i některým našim bývalým členům, kteří ČMMJ opustili v dřívějších letech, popřípadě těm, kteří složí zkoušky z myslivosti, ale se vstupem do ČMMJ váhají nebo vůbec neuvažují.Je nutno si objektivně přiznat, že je to chyba opravdu nás všech, kteří se na vedení ČMMJ podílíme. Jak naše, ve vedení hlavního spolku, tak i ve vedení našich pobočných spolků. Ne všichni z nás chápou důležitost silné jednotné organizace, kterou ČMMJ vždy byla a věřím, že i v následujících letech bude.

Neustále zdůrazňuji důležitost otevřenosti vůči veřejnosti a hlavně našim vlastním členům ve všech krocích, které činíme. Jak v Praze, tak i u pobočných spolků.Je pro mne těžko pochopitelné, když nejvyšší orgán ČMMJ odsouhlasí povinnost jednotlivým okresním mysliveckým spolkům zasílat ekonomické výsledky hospodaření na sekretariát ČMMJ a přijde vyjádření od OMS Nymburk a Praha 7, že jejich okresní myslivecká rada tento požadavek neschválila a tudíž data neposkytnou. Táži se proč? Děje se zde něco nekalého, nebo je to pouhý protest?Potom si mohu položit otázku proti komu nebo čemu. Proti nám všem, kteří sedí a hlasují na Sboru zástupců, kdy většina o tomto kroku rozhodla hlasováním na předchozím zasedání Sboru zástupců? Otevřeně říkám, že beru na vědomí rozhodnutí okresních mysliveckých rad těchto dvou okresů, ale nesouhlasím s ním. Současně sděluji, že na nejbližším zasedání Myslivecké rady ČMMJ podám návrh na vyřešení této situace. Navrhnu příslušným orgánům ČMMJ možné varianty řešení, které se budou týkat jak prověření hospodaření těchto okresů Dozorčí radou ČMMJ, tak také možnost neudělení nového pověření ke konání všech typů zkoušek těmto okresním mysliveckým spolkům. A to jak zkoušek adeptů, mysliveckých hospodářů, tak zkoušek z výkonu loveckých psů. Nevidím důvod, proč by okresy neměly respektovat usnesení nejvyššího orgánu spolku. Řešení je celkem jednoduché.Obtížnější vidím řešení celé této situace mezi členy mysliveckých rad těchto okresů. Kladu si otázku, zda členové myslivecké rady, kteří odsouhlasili takové stanovisko, opravdu pochopili vážnost celé situace v ČMMJ, a nebo stále žijí v přesvědčení, že se vlastně nic neděje a vše je v naprostém pořádku. Jejich rozhodnutí rozhodně není v zájmu Jednoty.

Čeká nás opravdu dlouhá a složitá cesta k nápravě postavení ČMMJ a celé myslivosti ve společnosti. Veškerá opatření a doporučení, která předkládáme na zasedání Sboru zástupců, by měla posouvat ČMMJ k tomu, na čem jsme se všichni shodli. K navrácení dobrého jména ČMMJ. Proto je pro mne postup funkcionářů těchto dvou okresů zarážející, možná chtějí jít svou vlastní cestou, ale pochybuji o tom, že je správná. Neméně důležitým rozhodnutím, které musí ČMMJ posunout kupředu, je dokončit vyrovnání majetku mezi hlavním a pobočnými spolky Českomoravské myslivecké jednoty. Chci poděkovat OMS Chrudim a Příbram, kde se již vzájemné vyrovnání blíží ke zdárnému konci, a věřím, že k dohodě dojde i se zbývajícími jedenácti okresy.Nelze akceptovat situaci, která se táhne desítky let, kdy sice existuje společné vlastnictví nemovitostí, ale  bez odpovídajících smluvních vztahů při hospodaření a nakládání s těmito nemovitostmi. Vadí mi, že od delimitace majetku uplynulo již téměř čtvrtstoletí a dodnes se Jednota nebyla schopna s tímto stavem vypořádat.

Samostatným bodem je situace okolo střelnice Kotojedy u OMS Kroměříž, kde jsou v katastru nemovitostí zapsáni čtyři spoluvlastníci. Hlavní spolek, pobočný spolek, sportovní klub Hvězda a Myslivost, s.r.o.Historii této střelnice mnozí znají lépe než já. Nemohu a nespokojím se s argumenty, že střelnice je pro všechny členy ČMMJ, a proto není nutno stávající stav měnit. Je opravdu v zájmu celé ČMMJ a všech členů, aby existovala smlouva mezi OMS Kroměříž a sportovním klubem Hvězda o využívání této střelnice, kdy ziskové akce pořádá sportovní klub Hvězda a neziskové zastřešuje ČMMJ. Samozřejmě vše na základě smlouvy o nájmu.Možná by to bylo i k pochopení, kdyby většina členů sportovního klubu Hvězda nebyli funkcionáři OMS Kroměříž. Jako spoluvlastníci majetku nemáme absolutní přehled o hospodaření, neboť přístup k výsledkům hospodaření nám byl uzavřením této smlouvy odepřen.Možná jsem situaci trochu zjednodušil, ale takový stav je do budoucna neúnosný a je potřeba opravdu hledat nápravu. Nejsme ochotni se podílet na hospodaření, kdy ani nevíme, na jakém. Potom bych už opravdu mohl věřit tomu, co se o provozování střelnice povídá. Při posledních zasedáních Myslivecké rady ČMMJ jsme diskutovali o činnosti jednotlivých zájmových klubů. Již v minulosti jsem se poněkud kriticky vyjadřoval k fungování Myslivecké nadace, která by měla svou činností přispívat k posílení dobrého jména ČMMJ.Ta samá situace ale panuje u některých našich klubů, které na straně jedné požadují od hlavního spolku finanční prostředky potřebné k své činnosti, ale na straně druhé není vidět viditelný přínos pro ČMMJ.

Budu konkrétní. K výrazné propagaci Jednoty a mysliveckých tradic svou činností pomáhá Klub trubačů, který je opravdu viditelný. Klub sokolníků historicky plnil a plní svou roli propagace lovu tím nejstarším způsobem a ukázky práce a prezentace dravců přitahují veřejnost na všech mysliveckých akcích. Své místo má i Klub Dámy české myslivosti. Klub autorů a Vábičů pomáhá k prezentaci jednoty hlavně na výstavách a celostátních akcích.Na straně druhé existuje klub Fotografů, Videoklub a Klub přátel ČMMJ, o kterých prakticky nic nevíme my, natož aby s jejich činností byla seznámena široká laická veřejnost. Fungování jednotlivých klubů a hlavně viditelnému přínosu pro ČMMJ bude věnována pozornost v následujícím období. 

Pravidelně zmiňuji otázku činnosti jednotlivých okresních mysliveckých spolků a jejich jednatelů. Opětovně zdůrazňuji, že k propagaci jednoty a myslivosti přispívají velkou mírou, svými aktivitami ve svých regionech, právě funkcionáři a představitelé pobočných spolků. A že to není až takový problém, ukázaly zaslané ekonomické údaje. Jsou okresy, které jsou opravdu aktivní a mají za sebou vidět výsledky práce.Máme například okresní myslivecký spolek, jehož rozpočet je ve výši 3 mil. Kč ročně, jsou okresy, jejichž roční rozpočet se pohybuje okolo 0,5 mil. Kč, ale máme také okres, který hospodařil za rok 2016 se ztrátou 1,7 mil. Kč. Posouzení nechám na členské základně jednotlivých okresů, zda se spokojí s takovou částkou na činnost, popřípadě by raději viděli svůj okres hospodařící s výrazně vyšším rozpočtem a většími aktivitami.S tím jde ruku v ruce množství pořádaných akcí pro členy ČMMJ, ale také pro širokou veřejnost.

Na webových stránkách ČMMJ jsou zveřejněny výsledky hospodaření jednotlivých okresních mysliveckých spolků. Všichni členové si mohou udělat názor na hospodaření jak jejich pobočného spolku, tak si porovnat hospodaření svého spolku s hospodařením ostatních spolků.A snad se ani nechci zmiňovat o úrovni zasílání dat z některých pobočných spolků. Pokud ale v takové „kvalitě“ zasílají povinná data do rejstříku, je možno očekávat v následujících letech kontrolu ze strany orgánů státní správy. Je potřeba si uvědomit, že pokud pobočné spolky na sebe převzaly právní a ekonomickou samostatnost, převzaly ale také neoddělitelně i odpovědnost vůči legislativě. Zcela se vytratil tlak ze strany ČMMJ na změny v mysliveckém hospodaření. Tyto změny jsou z velké části způsobeny změnami ve způsobu hospodaření v krajině a porevoluční změnou vlastnické struktury. Těžko můžeme chtít po odborných pracovnících Ministerstva zemědělství, aby hlasitě kritizovali dnešní způsoby zemědělského hospodaření. Můžeme apelovat svými připomínkami na pracovníky Ministerstva zemědělství, ale jsem skeptický, zda vůbec budou naše hlasy na MZe vyslyšeny.Způsob zemědělského hospodaření je dnes nejvíce limitujícím faktorem úbytku drobné zvěře v krajině a je i jednou z výrazných příčin narůstajících stavů spárkaté zvěře. Nutno poukázat, že nejen u nás, ale v celé střední Evropě.V 70. letech minulého století jsme byli svými stavy drobné zvěře a mysliveckým hospodařením vyhlášenou mysliveckou destinací v Evropě.

Mnozí si na to jistě dobře pamatují. Krajina polí, luk, vod a lesů stále ještě poskytuje mnohde ideální podmínky k chovu drobné zvěře, nicméně způsobem dnešního zemědělského hospodaření má krajina na mnoha místech k tomuto optimu značně daleko. Je otázkou, zda se nám alespoň částečně tento stav změnit. Bude jen na nás, zda se o to pokusíme. Vyvstává ale otázka, zda je to ještě vůbec možné a realizovatelné.Bude nutno vyvinout intenzivní tlak společně se subjekty hospodařícími v krajině na orgány státní správy, vládu, poslaneckou sněmovnu. Naše argumenty při tom musí být podloženy odbornými studiemi vědeckých institucí a vysokého školství. Záměrně jsem nezmínil Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i., neboť myslivecký výzkum z tohoto ústavu dnes téměř vymizel za tichého přihlížení pracovníků Ministerstva zemědělství. Je potřeba vést odbornou diskuzi se všemi institucemi a subjekty, které se této problematice věnují. Neméně důležitý úkol je zodpovědné hospodaření se zvěří ze strany nás všech, kteří se na výkonu práva myslivosti podílejí. Ať se jedná o myslivce z povolání u státních organizací, myslivce provozující myslivost na privátních majetcích, nebo myslivce, kteří hospodaří v pronajatých honitbách. Ve všech těchto místech máme stále poměrně vysoké zastoupení našich členů, takže se můžeme podílet na řešení situací s přemnoženými stavy spárkaté zvěře. V pronajatých honitbách dnes hospodaří největší procento myslivců, byť je nutno poznamenat, jak dlouho. Myslím si, že situaci máme zatím ve svých rukou a záleží na nás, myslivcích, zda své postavení ve společnosti obhájíme. Otázkou je, zda vůbec chceme, nebo zda jsme toho vůbec schopni.

Jako konkrétní příklad uvedu situaci s Africkým morem prasat ve Zlínském okrese.. Všichni jste s touto situací více či méně seznámeni. Ve vymezené oblasti ohraničené elektrickým ohradníkem bylo rozhodnuto o likvidaci veškeré černé zvěře, která je zdrojem této nákazy. Rozhodnutí Státní veterinární správy bylo podpořeno rozhodnutím Vlády ČR o vyslání 18 policejních odstřelovačů do této oblasti.Pokud se podíváme do statistiky k 10.11.2017, má policie v této oblasti uloveno 80 ks černé zvěře. Místní myslivci ulovili 122 divočáků. Lov provádí 18 policistů, lovu se věnují tři noci v týdnu a lovit začali o měsíc později. A loví hlavně v opačném sledu. Od největšího prasete po nejmenší. Je potřeba poznamenat, že většina těchto policistů jsou pouze odstřelovači a ne myslivci, takže se lovit zvěř museli více či méně naučit.

Proto se ptám, jak je možné, když je v zájmu nás myslivců zastavit šíření nebezpečné choroby, nejsme toto schopni udělat vlastními silami. V této oblasti je několikanásobně větší množství myslivců, ale jejich úlovky jsou poměrově daleko nižší než úlovky skupiny lidí, kteří zde loví třikrát týdně, většinou z posedů a bez znalosti místních podmínek.Mám obavu, aby se z tohoto případu nestal v budoucnu precedent. Pokud v určitých oblastech bude zvěř působit neúměrná poškození majetku státu či jiného vlastníka, budeme mít v záloze takovéto „likvidační skupiny“, které s řešením problému pomohou. Dnes se tato varianta jeví nereálná, ale … Českomoravská myslivecká jednota hájí zájmy téměř 63 tisíc myslivců v naší zemi. Tuto větu jsem často slýchával při obhajobě, proč být organizovaným členem v naší Jednotě. Častokrát jsem ji dokonce i použil.Nedávno jsem zapřemýšlel o smyslu této věty. Ano, zajisté je to pravda, ale opravdu hájíme? Řekl bych, že občas tuto větu používáme ze zvyku a často bez viditelného efektu.V této souvislosti musím poukázat i do vlastních řad. Opravdu děláme vše pro obnovu dobrého jména ČMMJ a myslivosti?Pravdou je, že se účastníme celostátních výstav, pořádáme zkoušky adeptů, zkoušky psů, myslivecké akce, výstavy.

Pro mladé pořádáme dětské tábory a Zlatou srnčí trofej a množství dalších akcí. Většinou tyto akce směřujeme dovnitř naší základny a méně vně, pro celou společnost.Jak jsem se již dříve zmínil, vysvětlujeme opravdu dostatečně srozumitelně držitelům loveckých lístků, proč být členem silné, jednotné myslivecké organizace? Ve většině případů neumíme přenášet a před veřejností obhajovat myšlenky a smysl mysliveckého hospodaření pro společnost. Musíme si přiznat, že mílovými kroky nás v této propagaci předbíhají nevládní ochranářské organizace.

Českomoravská myslivecká jednota se musí alespoň částečně vrátit do pozice, kdy v řídicím aparátu bude zaměstnávat odborně zdatné zaměstnance, a to jak na úrovni hlavního spolku, tak i na pobočných spolcích. Již dříve jsem předložil vizi, jak a k čemu by měl sloužit sekretariát hlavního spolku a jakou úlohu musí sehrávat jednatelé jednotlivých okresů.Sekretariát v Praze bude nutno posílit odborně zdatnými pracovníky jak pro oblast mysliveckou, tak pro posílení práce s veřejností. Trochu jsem se musel pousmát, když jsem dokonce zaslechl názor, proč Jednota potřebuje PR zaměstnance. Je vidět, že mnozí z nás nepochopili reálnou situaci dnešní doby. Znova musím zdůraznit, že postavení myslivců může být našimi oponenty během krátké doby posunuto na okraj společnosti. Pokud veřejnosti nevysvětlíme a nepřesvědčíme ji, co myslivci pro krajinu, přírodu a společnost dělají, zákonitě musíme boj s nevládními organizacemi a nepříznivě nakloněnými médii prohrát. Pro příklady není potřeba chodit až tak daleko, stačí se podívat za hranice naší republiky, do Švýcarska, Holandska a jiných vyspělých států. Ekologická lobby zde jasně vítězí a společnost se pomalu přiklání na jejich stranu.Objektivně je však nutno přiznat, že mnohdy jim výrazně pomáháme. Je a hlavně bude ve společnosti těžko obhajitelné myslivecké vyžití, kdy se ráno sejdou účastníci lovu, v honitbě obstoupí připravenou leč a střílí zvěř vyhazovanou z klecí přímo před střelce. Je opravdu toto ta pravá myslivost?Naším cílem musí být snaha o navrácení převážně drobné zvěře do krajiny. Je potřeba ve spolupráci s orgány státní správy postupně obnovovat biotopy vhodné pro zajištění zdárného vývoje této zvěře. Možnosti dnes jsou, jak dokazují některé naše honitby. Legislativa nám dává příležitost promlouvat do pozemkových úprav v katastrálních územích, ve kterých myslivecky hospodaříme. Současně lze využívat některé dotační tituly z Programu rozvoje venkova, popřípadě z Ministerstva životního prostředí. Otázkou je, zda této příležitosti dostatečně využíváme. I to je jedna z věcí, na kterou se musíme v blízké budoucnosti zaměřit.Z mého pohledu je před námi jeden obrovský úkol, který bude nesmírně těžký, ale pokud se o něj alespoň nepokusíme, svůj boj prohrajeme. Českomoravská myslivecká jednota se musí spolu s ostatními subjekty hospodařícími v krajině co nejdříve pokusit o nápravu současného nepříznivého stavu krajiny, společně s dalšími subjekty musíme vyvinout společný viditelný tlak na změnu způsobu hospodaření s půdou a krajinou.

Do budoucna bude nutno vyvinout daleko větší aktivitu při tvorbě a procesu schvalování legislativních norem ať už naší legislativy, nebo legislativy přicházející z EU. Byl bych idealistou, že můžeme silnou zemědělskou lobby zastavit, je ale potřeba se určitě pokusit ji částečně posunout ve prospěch přírody, krajiny a živočichů v ní žijících.Neméně důležitou úlohu je nutno sehrát v jednání s Ministerstvem životního prostředí. Jsem dokonce přesvědčen, že v mnoha těchto věcech nám může být výrazným pomocníkem. Vím, že se možná dostaneme do výrazného střetu v jiných otázkách, dialog je ovšem nezbytné začít co nejdříve.Pokud chceme opravdu všichni odpovědně přistupovat k provozování myslivosti, čeká nás další nesmírně složitý úkol. Najít se státní správou kompromis ve vztahu s hospodařením se zvěří spárkatou. Všichni jsme si dobře vědomi, co způsobilo neúměrné zvýšení nájemného v honitbách.

Dnes máme většinu našich honiteb s absolutně nevyrovnanou věkovou a pohlavní strukturou zvěře. Vůbec nemíním toto téma zde otevírat, neboť bych opakoval již vše známé. Nicméně je to věc, která nesmírně složitá, ale hlavně důležitá, neboť se týká většiny nás myslivců. Nelze vše házet na státní správu, svůj díl odpovědnosti nese i ČMMJ. Nebyli jsme schopni téměř za čtvrtstoletí tuto otázku otevřít na odpovídajícím plénu, byť se týká nás všech, kteří se podílíme na mysliveckém hospodaření v naší zemi. Krátce jsem shrnul, kam bychom měli svou pozornost zaměřit v příštích letech a kterým problémům se začít opravdu intenzivně věnovat. Myšlenku a cíl máme. Nyní je potřeba říci, jak ji zvládneme. Jsem přesvědčen, že ČMMJ se musí na své řídící úrovni v budoucnu stát odbornou organizací zastupující zájmy všech myslivců v ČR. Bezpodmínečně bude nutno posílit řídící aparát hlavního spolku a současně zefektivnit jeho práci. Nelze již tolerovat stav, kdy sekretariát je pouze administrátorem věcí, které se týkají dění v Jednotě.Pokud mám být konkrétní, jedná se o evidenci a podporu všech uskutečněných akcí, zajištění výstav a zkoušek různého typu pro převážnou většinu naší členské základny. Nemůžeme být jen administrátorem výběru členských příspěvků. Bez toho, aniž bychom se pustili do řešení výše popsaných problémů, nebudeme schopni posunou ČMMJ kupředu.

Budeme neustále přešlapovat tak, jak přešlapujeme poslední léta, s ubývající členskou základnou a se stále se zhoršujícím vnímáním společnosti, nás myslivců.Abychom mohli alespoň začít, bude nutno obsadit sekretariát odborně zdatnými zaměstnanci, kteří budou schopni tuto problematiku komunikovat na všech úrovních. Není to tak dávno, a mnozí to jistě pamatují, v dobách, kdy členská základna měla více než 120 tisíc členů, bylo zaměstnáno ve vedení jednoty 52 zaměstnanců. V dnešní době pracuje na sekretariátu 9 zaměstnanců, z toho dva na poloviční úvazek a externí právník. Jednota má dnes asi 62,5 tisíc členů.Nikdy jsem nebyl velkým příznivcem přebujelosti pracovních kolektivů, ale nutně vyvstává otázka, zda je tento současný stav optimální. Ano, pro zajištění nezbytných funkcí chodu a současného přežívání hlavního a pobočných spolků určitě je, to jsme se již přesvědčili. Je možno tento stav akceptovat i nadále, ale potom jednoznačně směřujeme k tomu, kam se ubíráme posledních dvacet let.Ač to mnozí zástupci okresních mysliveckých spolků neradi slyší, omezené pracovní úvazky některých jednatelů dnes mnohým postačují. Komu ale postačují? Činovníkům jednotlivých okresů, členské základně nebo myslivosti a ČMMJ obecně? Tvrdím, že postačují ve velkém procentu pobočných spolků, ale opět jen ke konzervaci současného stavu a fungování Jednoty v duchu posledních let.Valná většina členů si přeje, aby sekretariát ČMMJ byl servisní službou pro všechny naše členy ve věcech právních, ekonomických a byl nápomocen jednotlivým členům při řešení odborných mysliveckých problémů. Myšlenka správná, ale v současnosti hůře realizovatelná.

Pokud se zeptáte proč, odpověď je jednoduchá. V současné době nejsme schopni tyto aktivity zajistit z důvodu jediného, ekonomického. Pokud nebudeme schopni tuto situaci alespoň částečně napravit, nebude ČMMJ plnit roli, kterou by si většina členů jistě přála.Pokud bychom se vrátili o dvacet let zpět, na základě tlaku vyvolaného některými silnějšími okresními spolky došlo k delimitaci majetku a k prosazení ekonomické a právní samostatnosti okresů.

Převážná většina nebyla spokojena s tím, co se v té době v Jednotě odehrávalo. V podstatě bylo možno tento krok pochopit, neboť představa samostatného hospodaření by mohla skrývat záruku odpovědnosti a zamezení dřívějšího stavu, který přivodil například likvidaci společnosti Interlov apod.Je mou povinností se ale dnes zeptat - opravdu jsme tento stav napravili ku prospěch Jednoty? Uplynulo dvacet let a ČMMJ se potýká možná s ještě většími problémy než v roce 1997.Dnes sice nemáme kauzu Interlov, ale máme kauzu Jungmannova. Máme trvale klesající a stárnoucí základnu členů. Máme převážnou většinu okresů potácejících se na hraně ekonomického přežití. Ztratili jsme důvěru podstatné části myslivecké veřejnosti a o nemyslivecké se již vůbec nezmiňuji. Máme Jednotu, která není schopna své vlastní členské základně podávat bezprostředně aktuální informace o dění ve svých řadách a také v oblasti myslivosti. Ale hlavně, máme nedůvěru vlastních členů, kterým nejsme schopni sami vysvětlit důležitost členství v jednotné organizaci. A pokud se tážete proč? Protože nejste mnozí sami mnohdy přesvědčeni o důležitost jednotnosti ČMMJ.Během dvaceti let došlo k značnému odtržení hlavního spolku od jednotlivých okresů. Úplně jsme zapomněli na to, co máme v názvu, na slovo jednota. Kdo neví, co je jednota, vyjádření najde v každém slovníku. Začali jsme si předhazovat slovní vyjádření typu To oni, To Vy v Praze apod.

Podstatná část z nás si ale neuvědomuje, že pobočné spolky by měly sloužit k přenosu informací od hlavního spolku a být také hlavně servisní organizací pro členskou základnu. Existuje jen jedna značka, značka ČMMJ.Mohu i pochopit dřívější rozladěnost a mnohdy i naštvanost mnohých členů a funkcionářů na dění v hlavním spolku. Je nutno ovšem podotknout, že většina ze současných představitelů okresů u toho byla. Většina pak hlasováním rozhodla a umožnila stav, který byl a stále je často kritizován. Proč ale takovému stavu nedokázali zabránit, když přitom požadovali ekonomickou a právní soběstačnost?Jedním z důvodů osamostatnění okresů byl argument, aby nedošlo k vyvedení majetku, jako se to stalo u společnosti Interlov.Jaká je dnes situace? Některé okresy opakovaně hospodaří se ztrátou, současně některé okresy v minulosti rozprodávaly majetky, aby vyrovnávaly výpadky příjmů, které nastaly odchodem členů. U některých okresů dokonce došlo k defraudaci finančních prostředků ze strany jednatelů! Ano, i to je nutno si objektivně přiznat.Někde se takové skutečnosti předávali Policii, jinde to řešili potichu, aby se celá věc obešla bez rozruchu. A přitom ty majetky, které jsme chtěli sami chránit a zvelebovat, mnohde již mají jiné vlastníky, popřípadě je s nimi hospodařeno tak, aby to bylo co nejméně průhledné. Opravdu jsme tento stav chtěli, když se před dvaceti lety hlasovalo o samostatnosti okresních mysliveckých spolků?

Mnohdy se také raději hodilo poukazovat na to, jaký je v sekretariátu nepořádek. Ale co se dělo a mnohdy děje na okresech, o tom nepadne raději nikde ani zmínka. Každý jistě ví, koho se tento problém dotýká.Opět musím zdůraznit, že je část okresních mysliveckých spolků, které opravdu Jednotu posunují dopředu a předešlá argumentace se jich netýká.Ptám se ale, jak dlouho hodláme všichni výše popsaný stav tolerovat. Za sebe mohu říci, že nová Myslivecká rada vyvinula maximální snahu k nápravě této situace v Praze a mohu po dvou letech říci, že se nám situace postupně daří napravovat.Jak ale napravit stav u některých okresních organizací, jejichž funkcionáři jsou přesvědčeni, že vše je v pořádku a vlastně se nic neděje.

Pokles členů se přitom týká téměř všech okresů a ekonomické problémy má velká část z nich.Jedna cesta je v dnešní době možná, ale jsem k ní velmi skeptický. To až se členská základna opravdu začne zajímat o to, co se na jednotlivých okresech děje a jak se s jejich prostředky hospodaří. Mám ale obavu, že tato cesta není příliš reálná. Značné množství členů už rezignovalo, sice příspěvky zaplatí, ale to je tak vše. A ani se mnohým nedivím. Často totiž nebyla v minulosti ze strany představitelů okresních mysliveckých spolků snaha situaci napravovat. Myslím si, že nelze takový stav do budoucna tolerovat, v žádném případě nepomáhá k naplnění slova jednota.Je pro mne nepochopitelné, že část spolků hospodaří pravidelně se ztrátou a okresní sněmy tyto ztráty bez problémů odsouhlasí. Určitě by bylo neakceptovatelné, pokud bychom jakožto ústředí předkládali ztrátový rozpočet na Sbor zástupců, určitě by odsouhlasením neprošel. Proč ale okresy je nepřijatelné, aby se tímto způsobem choval hlavní spolek, přitom ale na druhé straně plně akceptují, pokud se takto chová spolek pobočný. Určitě bude třeba k tomuto zaujmout rozhodné stanovisko.Svůj článek jsem začal tím, jaká je nechuť některých okresů poskytnout svá ekonomická data. Ale to je pouze vrchol pomyslného ledovce. Sekretariát požádal jednotlivé okresy, aby tato data předaly do určitého termínu. Je pro mne těžko pochopitelné, že podstatná část okresů dodala tato data se značným zpožděním a některé až po několikeré urgenci. O kvalitě zpracovaných dat se můžete všichni, včetně členské základny sami přesvědčit na stránkách ČMMJ.Jako příklad mohu uvést poslední hlášení, které dorazilo z OMS Most, kterého se týká ztráta 1,7 mil. v hospodaření za rok 2016. Tato ztráta údajně vznikla prodejem dlouhodobého majetku výrazně pod jeho zůstatkovou hodnotou. Okresní sněm tento prodej odsouhlasil!Opravdu takto chceme organizaci vést? Dnes takto dopadl okres, který má něco přes 150 členů. Kolik okresů se blíží hranici 500 členů a trvale počty klesají? Sami dnes nemáme představu, kolik okresů za dvacet let přistoupilo k tomu, že rozprodávaly majetek, aby si pomohli zlepšit ekonomickou situaci. Ani se raději neptám, kolik proběhlo v posledních letech transakcí podobných té v Mostu.Jestliže se dnes opravdu nezamyslíme nad fungováním celé Českomoravské myslivecké jednoty, za pár let bude pozdě. Vždy se musím v duchu pousmát, když vysvětluji důležitost ekonomiky ČMMJ a z druhé strany padá argumentace, že jsme vlastně zájmový spolek, pro který platí jiná pravidla. Můžu všechny ubezpečit, že neplatí.

Pokud nebudeme fungovat ekonomicky, dopadneme jako OMS Most. Dnes ještě ne, ale časem určitě.Jsem přesvědčen, že to platí i o jednotě v ČMMJ. Vím, že dnes je část okresů se silnější členskou základnou i s odpovídajícím přístupem k členské základně. Ale těch je asi tak čtvrtina. Tyto okresy zajisté přežijí výraznější změny. Otázkou zůstává, zda tyto okresy mohou a budou vystupovat na celostátní úrovni na obranu ČMMJ a myslivosti. Nebudou a zároveň se s nimi nebude nikdo bavit. Od toho musí být jednotná silná celostátní organizace, která bude hájit a obhajovat zájmy všech myslivců. Ekonomicky a personálně silná, s jasnou a průhlednou strukturou hospodaření, čitelná pro všechny členy ČMMJ, kteří o to budou mít zájem. Ti z myslivců, kteří dnes stojí mimo organizovanou strukturu a ještě k tomu tvrdí, že organizovanost nepotřebují, se obrovsky mýlí. Bez jednotné organizace opravdu skončí myslivost v podobě, v jaké ji známe téměř sto let. Obrovskou chybou nás je, že to neorganizovaným myslivcům zatím nedokážeme vysvětlit, bohužel ale stále nejsme schopni tento problém vysvětlit ani svým vlastním členům.Nemusím chodit daleko. Značná část členské základny, pokud platí členský příspěvek je přesvědčena, že ve výši 800 Kč platí vlastně pojištění. Sami jsme mnohdy nebyli schopni vlastním členům vysvětlit, z čeho se členský příspěvek skládá, kam a z jakého důvodu jednotlivé finanční prostředky odcházejí. Jedním z bodů jednání Sboru zástupců je navýšení členského příspěvku. Plně jsem si vědom, že toto navýšení je absolutně nepopulární. S mnohými jsem tuto otázku konzultoval i dříve.

Nakonec jsme přistoupli s návrhem nejnižší možné varianty zvýšení s tím, že členský příspěvek bude platit od roku 2019. Při tomto navýšení jsme zhodnotili pouze míru inflace od doby posledního zvyšování, což je téměř deset let.Vůbec nemíním otevírat diskuzi, zda je zvýšení o 200 Kč pro řádné členy a 150 Kč pro důchodce mnoho. Mohu to ale převézt do naturálií při posezení po honu. Tři panáky nebo pět piv, popřípadě dvě krabičky cigaret. Mohl bych takto pokračovat dále.Pro porovnání - v sousedním Polsku je výše členského příspěvku v přepočtu 1860 Kč. Zdůrazňuji, že bez pojištění. Abychom nechodili za hranice, ale zůstali u nás, roční příspěvek v Řádu Sv. Huberta činí 2000 Kč a 1000 Kč pro seniory. Víc nechci k tomuto dodávat.Je pro mne absolutně nepřijatelný argument, že zvýšením členských příspěvků přijdeme o značné množství členů. Ano, možná o některé přijdeme. Ale proč. Pro naši společnou neschopnost a mnohde i neochotu, vysvětlit členské základně důležitost takového kroku.Jak ústředí, tak okresní myslivecké spolky, musíme uskutečnit další kroky v chodu ČMMJ a současně musíme vysvětlit toto vysvětlit členské základně a zvýšení členských příspěvků obhájit. Pokud tento krok neučiníme, většina z nás nepochopila vážnost celé situace v ČMMJ.Nelze se vymlouvat na to, že je vše narychlo, neprokonzultované. Od prvního zasedání Myslivecké rady poukazuji na problémy v Jednotě a podávám návrhy na řešení. Je pouze na myslivcích, volených funkcionářích a zástupcích okresních mysliveckých spolků, zda budou nebo nebudou chtít stav změnit. Dnes dostáváme na výběr, buď podpořit návrh na zvýšení členského příspěvku a současně napomoci k rozvoji jednoty ve prospěch členů, a nebo tento krok nepodpořit. Druhá volba je ale rozhodně jen konzervací současného stavu.(Redakční poznámka: Na jednání Sboru zástupců dne 17.11. v Benešově nebyl návrh na zvýšení členského příspěvku od roku 2019 prohlasován a na toto téma se bude jistě diskutovat a hlasovat na Sboru zástupců v červnu 2018). 

Většinu členů také asi zajímá situace s hospodařením Všeobecné pojišťovny Halali. Jak jsme avizovali před rokem, bude nutno v dohledné době učinit rozhodnutí, jak dále s touto naší stavovskou pojišťovnou naložíme. Jsem si vědom, že část členské základny volá po oddělení pojištění od členského příspěvku. Současně část členů toto rozhodnutí jednoznačně odmítá.Je nyní na nás, abychom přišli s nejpřijatelnějším řešením pro většinu členů ČMMJ. Je to do budoucna jedna z nejzásadnějších otázek, která se dotkne všech našich členů. V současné době dostalo představenstvo úkol pojišťovnu finančně stabilizovat a pokusit se o zlepšení hospodářského výsledku. Otevřeně říkám, že k tomuto úkolu je potřeba poskytnout časový prostor. Slibuji, že v momentu, kdy již budeme mít dostatečné podklady pro zásadní rozhodnutí, předložíme je zcela transparentně okresním mysliveckým spolkům a celé členské základně. 

Možná se některým bude zdát, že jsem mnohdy až přehnaně kritický. Věřte ale, že otevřeně popisuji současný stav v ČMMJ. Stav, který je potřeba co nejrychleji napravit. „Lhaní si do vlastní kapsy“ nikdy nikam nevedlo. Pouze otevřená komunikace s našimi členy může vést k nápravě této situace.

Jiří JANOTA

předseda ČMMJ