Policie v Libereckém kraji ukončila odstřely divočáků kvůli africkému moru
Ředitel Krajské veterinární správy v Liberci Roman Šebesta připustil, že střílet březí bachyně je v rozporu s mysliveckou etikou. "My tady ale řešíme nákazu," zdůraznil. Cílem odstřelu je snížit stavy černé zvěře a zabránit dalšímu šíření nákazy. Honitby v závěru loňského roku a na počátku toho letošního byly podle něj vybrány tak, aby se kolem pásma s výskytem nákazy vytvořila takzvaná bílá zóna bez divokých prasat. Zda se budou podobné akce v průběhu opakovat, zatím nedokázal říct.
"Nehodnotíme, zda byli úspěšnější (v lovu) policie, nebo uživatelé honiteb, obě skupiny přispívají k tomu, aby se snížila populace prasat v daných lokalitách," řekl Šebesta. Pokud jde o náklady, nechtěl je hodnotit, upozornil ale, že finanční motivace myslivců a správců honiteb, aby ve větší míře lovili divočáky a dohledávali uhynulá prasata, stála stát od roku 2019 zhruba 230 milionů korun. I když se nákaza objevila v zemi až v prosinci 2022, už v roce 2019 nařídila SVS intenzivní odlov divokých prasat, v souvislosti s tím, jak se nákaza v Polsku a Německu blížila k české hranici.
O zapojení policejních odstřelovačů do odlovu v Libereckém kraji rozhodla loni v srpnu vláda. V první fázi odstřelu loni v listopadu a prosinci ulovili policejní střelci 44 zvířat, nakažené africkým morem nebylo žádné z nich. Ve druhé fázi se policii podařilo ve čtyřech turnusech ulovit dalších 17 zvířat. Zapojení policie výrazně napomohlo vymýcení afrického moru prasat v roce 2017 na Zlínsku, střelci tam tehdy odlovili 145 kusů. Podle předsedy Českomoravské myslivecké jednoty Jiřího Janoty byly ale na Zlínsku podmínky jiné, lovilo se v letních měsících a v uzavřené lokalitě.
Podle Šebesty je hlavním cílem všech opatření zabránit zavlečení nákazy do chovů domácích prasat. "Máme dva chovy v uzavřeném pásmu II, kde museli zavést opatření, a pokud by se ta zóna ještě rozšířila, máme tam velké chovy se stovkami prasat. V případě, že by se v chovu objevil jediný nakažený kus, musela by se všechna zvířata utratit bez ohledu na to, zda jsou to selata nebo březí kusy," upozornil ředitel krajské veterinární správy. V takovém případě by šly škody do milionů.
Africký mor prasat je akutní onemocnění podobné klasickému moru prasat, má ale rychlejší příznaky a průběh a nakažená zvířata téměř vždy hynou. V poslední době ale nakažené kusy přežívají i více než 28 dnů. Proti nákaze není lék, prasata se musí utratit. V Libereckém kraji se první případ objevil v prosinci 2022 u hranic s Polskem na Frýdlantsku, od té doby laboratoř nákazu potvrdila u 84 ulovených nebo uhynulých kusů. Za loňský rok eviduje SVS 27 potvrzených případů afrického moru u 13 ulovených prasat divokých, a 14 uhynulých, poslední případ nákazy potvrdila laboratoř loni v srpnu.
V souvislosti s šířením nákazy musela loni SVS čtyřikrát zvětšit uzavřená pásma, a to na současných 1640 kilometrů čtverečních, což je více než polovina území Libereckého kraje. Kolem míst nákazy je vytyčené ochranné pásmo II a kolem něj nárazníkové pásmo I. V obou platí mimořádná veterinární opatření. Postup Česka a SVS v boji s nákazou posoudí podle Šebesty na přelomu února a března Evropská komise.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (8)
pavel peregrin
14.2.2025 20:58
Karel Zvářal
14.2.2025 21:08 Reaguje na pavel peregrinPrase je škodná, a za Marie T. to řešili radikálně.
Hunter
15.2.2025 16:46 Reaguje na smějící se bestieKarel Kadavý
26.2.2025 08:56 Reaguje na pavel peregrinMilan Milan
15.2.2025 18:16Hunter
15.2.2025 19:25 Reaguje na Milan MilanBřetislav Machaček
16.2.2025 09:29 Reaguje na Hunterodjinud a možná to bude ta s morem , který tak bude blíž,
než byl. Odlov musí začít v místě s nakaženou zvěří a kolem
tohoto místa. Dobře to udělali na Zlínsku a nechápu, proč
se osvědčený způsob nepraktikuje i jinde a dělají se takové
předražené hurá akce. Dát tytéž peníze myslivcům z revírů
na hranicích s možností šíření nakažených prasat, tak je
černá lovena průběžně a ne jen nárazově s následnou migrací
z okolí.