https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/new-york-times-pise-jak-se-evropa-stala-krajinou-dokonalou-pro-poradny-pozar
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

New York Times píše, jak se Evropa stala krajinou dokonalou pro pořádný požár

14.2.2020 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Kalifornie, Indonésie, Sibiř, Amazonie, Austrálie. Loňský rok byl na požáry vydatný a nezdá se, že by ten letošní měl být jiný. Při čtení zpráv o katastrofách vyvolaných ohněm kdesi v zámoří poněkud zapomínáme na to, že půlka Evropy sedí na hromadě suchého dřeva. Vlastně, posledních padesát let se zasazujeme o to, aby naše krajina byla co nejhořlavější.  / Ilustrační foto
Kalifornie, Indonésie, Sibiř, Amazonie, Austrálie. Loňský rok byl na požáry vydatný a nezdá se, že by ten letošní měl být jiný. Při čtení zpráv o katastrofách vyvolaných ohněm kdesi v zámoří poněkud zapomínáme na to, že půlka Evropy sedí na hromadě suchého dřeva. Vlastně, posledních padesát let se zasazujeme o to, aby naše krajina byla co nejhořlavější. / Ilustrační foto
Licence | Volné dílo (public domain)
Kalifornie, Indonésie, Sibiř, Amazonie, Austrálie. Loňský rok byl na požáry vydatný a nezdá se, že by ten letošní měl být jiný. Při čtení zpráv o katastrofách vyvolaných ohněm kdesi v zámoří poněkud zapomínáme na to, že půlka Evropy sedí na hromadě suchého dřeva. Vlastně, posledních padesát let se zasazujeme o to, aby naše krajina byla co nejhořlavější. Píše o tom New York Times.
 

V období poválečné rekonstrukce Evropy bylo postupně vysázeno skoro 390 000 kilometrů čtverečních lesů, s drtivou převahou hospodářských monokultur. Současně došlo k výrazné proměně hospodaření v krajině, která nejen v zemích bývalého východního bloku měla podobu scelování pozemků do obřích lánů. Intenzifikace zemědělství, zacílení půdy k maximální produkci, nadužívání hnojiv, meliorace řek, to všechno dobře známe.

Na západě to ale nebylo zase tak jiné. I tady s postupem času docházelo k ústupu od tradičních forem obhospodařování. Příchozí generace se nechtěly v potu tváře mořit někde v sadech na kamenitých stráních kdesi ve Středomoří, nebo tu prohánět stáda ovcí a koz. A příroda si tyto neobdělávané pozemky vzala zpět, změnila je zpět na zarostlou divočinu.

K přírodní dynamice středomořských ekosystémů pravidelné požáry patří. Jenže v krajině už neobdělávané, s nadbytkem nastřádaného hořlavého materiálu, mohou být opravdu katastrofální. A v monokulturních natěsnaných lesích, stižených invazemi hmyzích škůdců a suchem? Tam by to mohlo být ještě divočejší.

V roce 2018 bylo na území EU zaznamenáno na 1600 velkých lesních požárů. Skoro trojnásobek běžného průměru. Není to zatím katastrofa, jako v Austrálii, je to spíš varování. Že naše lesy se ve své aktuální podobě stávají k požárům náchylnější. A že při stávajícím způsobu ne-hospodaření při pobřeží Středozemního moře situace nejspíš nutně jednou vygraduje k nějaké drastické události. S pohledem, že u nás by se to stát nemohlo, dlouho nevydržíme. Hořet může všude a je pravděpodobné, že hořet i bude.

„Musíme se teď rozhodnout, jak budou vypadat naše lesy v budoucnosti, respektive, jak je na tuto budoucnost připravíme,“ říká Kirsten Thonickeová, ekoložka specializující se na problematiku lesních požárů z postupimského Institutu dopadu klimatických změn. Varuje před tím, že v sušším a teplejším klimatu (jinými slovy hořlavějším) mohou u lesy středozemního regionu vzplát prakticky kdykoliv a jednorázově uvolnit tak do atmosféry v nich nastřádaný uhlík. A stejně tak náchylné k požárům jsou i hospodářské lesy v celé Evropě. „Hospodářské lesy jsou dnes vitálním příspěvkem k vázání uhlíku, kterého absorbují okolo 30 % z celkového objemu. Otázkou je, jak tyto lesy do budoucna spravovat, aby v nich i nadále zůstal.“

Evropská unie v současnosti lesní požáry popisuje jako vážnou a narůstající hrozbu, ale na přístupu k jejímu řešení se zatím neshodne. Thonicke okrajově zmiňuje nepopulární strategie, od rozvolnění lesních porostů, výraznou proměnu druhového složení lesů až po kontrolované požáry ve Středozemí. New York Times cituje osobní zkušenost jednoho z obyvatel nyní velmi k požárům náchylného Katalánska, zemědělce Castellnou. „Je třeba proměnit způsob, jakým s krajinou hospodaříme. Což znamená nebojovat s ohněm, ale uzavřít s ním mír.“ V klimatických podmínkách Španělska je preventivní řízené vypalování šancí, jak zabránit katastrofickým požárům. Budou se ale takovým změnám schopny přizpůsobit i „hořlavé“ hospodářské lesy?


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (15)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LK

Lukáš Kašpárek

14.2.2020 07:10
Jen další důvod pro přeměnu plantáží na lesy... pokud budeme mít lesy a ne plantáže jako dnes, tak se tím vyřeší opravdu mnoho problémů dneška.... Minimální povodně, minimální sucho, minimální eroze, stabilní produkce dřeva, maximální ukládání uhlíku, minimální škody na všem možném majetku, atd. atd.

Není o čem.... cesta je jasná... jen té politické vůle není....
Odpovědět
LB

Lukas B.

14.2.2020 10:49 Reaguje na Lukáš Kašpárek
asi jsme četli každý nějaký jiný článek. ten co jsem četl já byl o středomoří a o opuštění a zpustnutí a zakřovinění políček a luk, které přestaly být obdělávány a vypásány.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.2.2020 16:16 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Plantáže lesů tu máme už minimálně 200 let, současné zalesnění je asi dvojnásobné, než v 18. století.
Příčiny dnešního sucha je především klimatická změna a zemědělství, lesy to dokázaly donedávna tlumit v jakékoliv skladbě. Dnes odchází vysokou rychlostí, listnáče ještě odolávají, ale jak dlouho?
Odpovědět
va

vaber

18.2.2020 10:11 Reaguje na Pavel Hanzl
listnaté stromy jsou napadány houbou která mění jejich dřevo a kořeny na ztrouchnivělou hmotu , nevím jaká je dnes plocha lesů oproti minulosti vždy se psalo o hlubokých hvozdech ,což již dnes není, ale stačí se podívat na pařezy a staré trámy a porovnat jaké stromy rostly dříve a jaké nyní , Dnes vídím v lese i stovky metrů daleko,množství stromů na plochu klesá,nejlépe pro přírodu i les je, když do něj člověk vůbec neleze, ale jeho hamižnost to nedovolí
Odpovědět
RV

Richard Vacek

15.2.2020 05:30
Lidi nemají rádi přírodní požáry. Zatímco dříve se jednalo v některých oblastech o celkem běžnou záležitost, dnes četnost, s jakou na daném území projde požár poklesla klidně i řádově (Kalifornie). No a pokud oheň krajinou neprojde, protože malý oheň hasiči zvládnou, naroste každým rokem další masa paliva, až jí je nakonec tolik, že to hasiči nezvládnou a máme tu devastující požár, o kterém ví celý svět.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.2.2020 08:34 Reaguje na Richard Vacek
Tohle může fungovat v pralese a ne u nás, kde se v lesích průběžně hospodaří.
Odpovědět

Jan Škrdla

16.2.2020 22:19 Reaguje na Richard Vacek
To co píšete se týká Kalifornie, v Evropě pak možná středomoří. Nebo pak neopak tajgy.
Jenže klimaxový les mírného pásma je těžko zápalný a požár není běžnou součástí jeho vývoje. Navíc těžko můžete pracovat s řízenými, natož přírodními požáry v hustě osídlené krajině středoevropského typu.
Odpovědět
va

vaber

18.2.2020 09:51 Reaguje na Richard Vacek
vaše teorie o narůstání biomasy a nutnosti požárů , to je síla . Dlohodobě by požáry možná nevadily kdyby krajina opět zarostla biomasou jak bylo před požárem ,ale protože celá planeta trpí suchem neděje se to a biomasa z planety mizí ,ostatně jako téměř vše živé
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

15.2.2020 20:11
Co je příčinou a co následkem? Je příčinou krize sucho, nebo příčinou sucha krize? A co fosilní paliva, jsou tam někde?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.2.2020 23:16 Reaguje na Katka Pazderů
Ty jsou příčinou celého problému.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

16.2.2020 06:35 Reaguje na Katka Pazderů
Příčinou je, že se o ta území nikdo nestará. Nechá se to zarůst vším možným, protože je to bezcenné. Kde jsou ty časy, kdy se sbíraly i drobné větve, aby sloužily na otop. U nás je to podobné. Někteří ještě pamatují, jak se z lesa nosily šišky na podpal. Stejně tak se odlamovaly spodní suché větve ze smrků.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.2.2020 07:28 Reaguje na Richard Vacek
Les může růst dobře jen tam, kde se o něho nikdo nestará. Je to u nás zcela dominantní biotop.
Odpovědět

Jan Škrdla

16.2.2020 22:13 Reaguje na Richard Vacek
Dnes je jiná doba. Lidi se mají dobře. Docela dost z nich přešla na topení plynem, nebo si to dřevo raději koupí. Teď v době kůrovcové kalamity je docela levné.

Jinak to co považujete za bezcené, má význam jako potrava pro včely, ptáky a zvěř v jinak sterilní zemědělské krajině.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

16.2.2020 09:53
Článek je pro naše podmínky blábol.
Velké lesní požáry vznikají výhradně tam, kde jsou lesy provozovány v bezzásahovém režimu neboli kde se o lesy nikdo průběžně nestará. V lesích se se tak hromkadí biomasa jednak z udumřelých nerozložených stromů a keřů, jednak z intenzívního prorůstání všech pater lesa. V záběrech z těch velkých požárů, v Kalifornii, ve Středomoří, v Kanadě, na Sibiři to bývá krásně vidět, primárně tam hoří a požár se šíří touto nahromaděnou biomasou, samotné "ekonomické" jádro lesa, vysoké stromové patro, hoří jen velmi zřídka.
Podobné to je u nás, kde většina lesů je zatím jejich majiteli obhospodařována, zelení aktivisté nemající o lese ani ponětí zatím v hospodářských lesích způsoby jejich využití naštěstí nediktují. Lesy jsou tak od náletových dřevin, vzrostlých keřů, soušek a spadlých stromů průběžně čištěny (majitel lesa obvykle topí svým dřevem ze svého lesa) a množství biomasy, která by v lesích mohla hořet, je tak obvykle nízká. V podstatě to je jen vlastní lesní kultura vysázených stromů a na zemi tak 5 - maximálně 15 centimetrů silná vrstva rozkládajícího se jehličí, listí a drobných větví. Za takových podmínek se vzniklý lesní požár dá snadno zvládnout, a to i za poměrně velkého sucha. Problém mohou činit jen lesy zanedbané svými majiteli a potom zejména bezzásahové oblasti v nižších nadmořských výškách.
V těch vyšších ani moc ne, protože třeba v Šumavském NP na spoustě ploch vysázeného lesa zničeného kůrovcem se les samovolně neobnovil nebo tam vyrostly jen ojedinělé v horských podmínkách a nedostatku půdy splavené dešti pomalu rostoucí smrčky a ty produkují jen velmi málo biomasy. A kde les vyrostl, je vlivem vlhkého prostředí rozklad mrtvé biomasy velmi rychlý, takže moc potravy pro oheň tam není.
Problém potom budou ty nižší polohy bezzásahových lesů, pokud se takové režimy obhospodařování lesa povede zeleným aktivistům prosadit ve větší míře. Tam bude intenzita produkce biomasy výrazně vyšší, tudíž i při vysoké intenzitě rozkladu biomasy se tam za léta může nahromadit vysoké množství mrtvé biomasy i prorůstáním všech pater lesa vysoké množství živé biomasy. Obojí, pokud za delšího období sucha vyschne, bude velmi hořlavé.
Pokud takové oblasti u nás zelení aktivisté prosadí, máme velkou naději, že i u nás potom budeme mít nezvladatelné lesní požáry a budeme tak v tomto smyslu světoví. Jako Kalifornie, Španělsko nebo Kanada.
Odpovědět
va

vaber

18.2.2020 09:55 Reaguje na Radim Polášek
pokud mají i odborníci podobné názory jako vy, nedivím se že lesy jso zničené tak jako u nás
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist