Kůrovcová kalamita: Potíže jsou i se zpracováváním dřeva

Pohled na vykácené smrkové lesy se naskýtá na řadě míst Moravskoslezského kraje. Nová etapa boje s kůrovcem se zaměří na vyhledávání a likvidaci aktivních brouků. 

Díky novele lesního zákona nechybí možnost odložení těžby souší, tedy stromů, ze kterých již kůrovec vylétl, až do konce roku 2022 nebo prodloužení lhůty pro zalesnění ve vybraných oblastech na pět let.

Podle ministerstva zemědělství opatření reagují na nedostatek pracovních kapacit, efektivní boj s kůrovcem a očekávané problémy se zalesňováním kalamitních holin.

Část opatření platí v celé republice, některá jsou cílena do konkrétních, nejhůře postižených lokalit. Týká se to i oblastí v okolí centrální části Moravskoslezských Beskyd.

Kůrovcová zkáza je patrná například v masivu Ondřejníku na Frýdlantsku, v okolí Velkého Javorníka na Frenštátsku, ale také na Třinecku v oblasti Javorového vrchu či na Jablunkovsku.

Na nejhůře postiženém území mají nově vlastníci možnost zcela ustoupit od používání obranných opatření. Nadále jim však zůstává povinnost aktivně vyhledávat napadené stromy a včas je těžit a účinně asanovat.

Kůrovcová kalamita se promítá i do života lidí pod horami. Vytěžené dřevo je nutné odvézt a zpracovat, což způsobuje hluk. V Bystřici na Třinecku dokonce v únoru založili tamní obyvatelé iniciativu nazvanou Bystřice bez hluku, nedaleko centra obce u železniční tratě totiž funguje překladiště s pilou na zpracování dřeva.

Starosta Bystřice Roman Wróbel říká, že starosti obyvatel z okolí takzvaného Holzplatzu chápe. „Lidé, kteří bydlí ve spádové oblasti, musí dnes a denně strpět provoz a hluk. Dříve tam provoz fungoval v přijatelné míře, teď je to ve velkém,“ podotýká.

Obec podle starosty nedávno řešila, aby zpracování dřeva nezačínalo ještě před šestou hodinou ranní, což je ale z pohledu autorů iniciativy málo.

„Obec má omezené možnosti, jak do toho vstupovat,“ doplňuje starosta s tím, že by pomohla například výstavba protihlukové stěny. Autoři iniciativy se obrátili i na Krajskou hygienickou stanici, podle nich jsou totiž překračovány povolené hlukové limity. Zabrat dostávají kvůli těžkým náklaďákům i místní a účelové komunikace v okolí.

Autor: Lukáš Morys

 

Tisk

Další články v kategorii Lesnictví

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info