V Polsku plánují vystřílet všechny divočáky. Odpůrci se obávají vyhlazení druhu

Prasečí mor nesužuje jenom české země, ale i naše severní sousedy. Polská vláda se proto rozhodla populaci prasete divokého radikálně snížit.

Na břehu zamrzlého jezera na jih od Bialystoku postává kolem ohně asi třicet lovců. Ten den zastřelili čtyři kance. Srkají horkou hrachovou polévku, kolem pobíhají psi. Po ledu se táhnou krvavé šmouhy, těla divočáků jsou potrhaná.

„Ne, dnes už střílet nepůjdeme. Ne, nikdo nám neřekl, kolik bychom jich měli zastřelit. Ano, vždy máme s sebou psy,“ odpovídali lovci reportérovi deníku Gazeta Wyborzca.

Krvavé víkendy

Ještě příští víkend čeká východní Polsko tzv. velké střílení. Podle odhadů běhá po polských nížinách kolem 230 tisíc divočáků a 210 tisíc jich má být do konce února zastřeleno. První tři lednové víkendy byly dokonce zcela vyhrazeny na toto vybíjení.

Odpůrci střelby se obávají vyhlazení druhu z polské přírody, vláda ale tvrdí, že to je jediný způsob, jak bojovat s africkým morem prasat (AMP).

Nemoc loni pokořila psychologickou hranici. Překročila řeku Vislu a přiblížila se k Velkopolsku, kde se nacházejí nejziskovější chovy prasat domácích. Poláci jsou jedněmi z největších chovatelů v Evropě. Nemoc je rychle přenosná, úmrtnost skoro maximální. Proto když AMP nakazí chov, je vybit celý vepřín.

Poprvé se mor u polských divokých prasat objevil v roce 2015, kdy bylo zaznamenáno 44 případů, od té doby čísla podle veterinární správy stále rostou: v roce 2017 to bylo 678 výskytů, loni 3194, u domácích prasat to pak loni bylo přes dvě stě výskytů. Pro člověka není tento mor nebezpečný.

S podporou Evropy

„Musíme urychlit střelbu i sběr mrtvých kanců. Nyní je nejvhodnější čas, divočáci jsou dobře vidět,“ oznamoval vládní záměr v půlce prosince v polské televizi TVP zdejší ministr zemědělství Jan Krzysztof Ardanowski. Odstřel tehdy podpořila i Evropská komise.

Proti vybíjení se ale od té doby demonstrovalo skoro po celém Polsku, protestní petici podepsalo přes čtvrt milionu lidí. Osm set vědců v otevřeném dopise popsalo hlavní nedostatek vládního návrhu: vybíjení mor nezastaví, spíše urychlí. Důvod?

Mizivá hygienická opatření při lovu a fakt, že přenos na domácí prasata vždy zavinil člověk, jenž přišel do kontaktu s nakaženým jedincem.

Neochotní myslivci

„Krev jsme zaznamenali na botách, autech a oblečení lovců, na kožiších jejich psů,“ potvrdili obavy aktivisté ze sdružení Forrest Camp, kteří monitorovali první víkend velkého střílení pod Białystokem.

Odhady zabitých kusů po prvním střeleckém víkendu se pohybují v řádu nižších tisíců, což je hodně pod plán. Podle prvotních informací ani druhý střelecký víkend nebude úspěšnější. Důvodem je neochota myslivců a lovců podílet se na tomto vybíjení i sobotní státní smutek za zavražděného primátora města Gdaňsku Pawla Adamowicze.

Vláda neustoupí

Vláda ale zásadnější změnu nechystá, ministr životního prostředí Henryk Kowalczyk lovcům pouze doporučil, aby nestříleli březí samice a selata.

A ke konci měsíce má podle televize TVN odstoupit šéf polských myslivců Piotr Jenocha.

Autor: Martin Kratochvíl

Tisk

Další články v kategorii Lesnictví

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info