Smrk z českých lesů nezmizí, naopak budoucnost buku je nejistá, míní odborník
10.4.2024 10:35 | BRNO
(ČTK)
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Buk je totiž dřevina, která roste na vlhčích místech a je chladnomilnější. Naopak Podrázský zmínil, že smrk, který je symbolem minulosti a kalamity českých lesů, podle něj bez problémů přežije, i když ne v takovém množství jako dříve. "Je to velmi plastická dřevina," zmínil Podrázský. V mladém věku se podle něj velmi dobře přizpůsobuje prostředí, lépe než mnohé jiné druhy. "Akorát jsme ho nechali přestárnout. Porosty měly 80 i 90 let a v takovém věku už je plasticita stromu vyčerpaná. Těžko říct, co udělají v tomto věku borovice i listnáče. Mladé porosty celkově reagují lépe, mohou měnit kořenový systém i fyziologii, ale jen do určité míry," řekl Podrázský.
Že smrk z lesů zcela nezmizí, dokládal i ředitel Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Jaroslav Kubišta. Na 700 plochách jeho ústav provedl šetření, jak se daří zalesňovat holiny v Moravskoslezském a Olomouckém kraji, tedy tam, kde kůrovcová kalamita před deseti lety v Česku začala. "Smrk je na 27 procentech plochy, buk na 23 procentech a bříza z přirozené obnovy na 21 procentech. Také se ukázalo, že se více daří zajistit obnovu lesů na menších plochách, mnohem hůře to jde na plochách nad pět hektarů," řekl Kubišta.
Podrázský zmínil, že stromy se dokážou se změnami klimatu vypořádat. Že to dokázaly i v minulosti, kdy se klima vícekrát měnilo poměrně výrazně i rychle. Jen to nesmějí být příliš staré lesy. Také je příznivcem introdukce některých dřevin z jižnějších oblastí Evropy i z jiných částí světa. "Naši předkové to zkoušeli, proč bychom to neměli zkoušet my. Jde například o dub červený či severoamerické borovice, které rostou v extrémních podmínkách. Rostly u nás jiné druhy borovic či jedle před dobou ledovou. Cest k obnově lesa může být více a záleží na zkušenostech správce a také na finančních možnostech," řekl Podrázský.
Zmínil i praktickou překážku, a tou je nabídka lesních školek, v nichž převládá standardizovaná produkce. Populace některých žádoucích a odolných dřevin nejsou tak početné, jak by bylo potřeba. Nebo je pořízení dostatečného množství sazenic či semen velmi drahé.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Na čem stála slavná Miyawakiho metoda obnovy lesa a proč nefunguje?
Mráz měl negativní vliv také na lesy. Buky, duby i jedle částečně pomrzly
Greenpeace: Lesy ČR možná pokácejí přes 15 000 starých stromů v Krušných horáchOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (102)
DA
DAG
10.4.2024 10:54Po přečtení tohoto článku prdne eko organizacím cévka. Možná by ještě zkousli, se skřípáním zubů, smrk, ale zkrácení věků lesů a cizokrajné dřeviny, to bude kvikotu :)
Odpovědět
Anyr
10.4.2024 12:39 Reaguje na DAGLesník hájí smrky, Babiš uzeniny, Zeman alkohol, ředitel Madety mléčné výrobky. Stále to samé. Vymírající relikty minulosti.
Pokud si, chlapče, myslíš, že tenhle text způsobí kvikot a praskání cévek... no, co ti na to napsat... nezpůsobí :)
Odpovědět
Pokud si, chlapče, myslíš, že tenhle text způsobí kvikot a praskání cévek... no, co ti na to napsat... nezpůsobí :)
ss
os
orb slavík
10.4.2024 17:43 Reaguje na DAGNechtěl jsem na váš hlubokomyslný příspěvek reagovat, ale máte tam hrubku.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
10.4.2024 18:18 Reaguje na orb slavíkNechte ho, on horuje pro neoklimax. Pajasan, akát....
Odpovědět
DA
DAG
10.4.2024 20:07 Reaguje na orb slavíkVšak v pohodě. Není nad to oponenta ponížit aspoň pomocí pravopisu, když ne argumentačně ;)
Mě to moc ovšem netrápí. Pravopisné chyby dělám od doby co jsem vzal tužku do ruky. I soudružka učitelka mi říkala ať jdu na soustružníka, že moje písmo a diktát nejsou to pravé. Jenže já na komunisty nikdy moc nedal. Takže mám vysokou.
Tímto bych chtěl poděkovat mojí matce, která mě každý den hodinu mučila diktém, a tím i přes určitý handicap, nemám hrubku v každém druhém slovu. Jen v každém třetím:)
Odpovědět
Mě to moc ovšem netrápí. Pravopisné chyby dělám od doby co jsem vzal tužku do ruky. I soudružka učitelka mi říkala ať jdu na soustružníka, že moje písmo a diktát nejsou to pravé. Jenže já na komunisty nikdy moc nedal. Takže mám vysokou.
Tímto bych chtěl poděkovat mojí matce, která mě každý den hodinu mučila diktém, a tím i přes určitý handicap, nemám hrubku v každém druhém slovu. Jen v každém třetím:)
JŘ
JS
Sl
Slovan
10.4.2024 12:03Je zajímavé, že třeba Peter Wohlleben tvrdí úplný opak. Buk je dle něj naopak rychle se přizpůsobující strom. Staré stromy předávají “informace” mladým, dokonce si navzájem pomocí kořenů různě vypomáhají. Je prokázáno, že bukové lesy propustí do půdy 3-5x víc vody než jehličnaté porosty, což spolu s hlubšími kořeny dává obrovskou výhodu (zejména oproti smrku) v období sucha. Nebýt lesníků, smrk by byl v našich zeměpisných šířkách vzácností. Buk naopak zcela běžný. Ano, je to dřevina citlivá na přímé slunce, jenže to se dá vyřešit dost jednoduše - změnou hospodaření z pasečného na více výběrový způsob v těchto porostech a tím ten les slunci úplně neotevřít.
Mám to štěstí, že žiju v oblasti, kde se ty bučiny stále vyskytují. Vyskytují se samozřejmě i klasické hospodářské smrkové lesy - a rozdíl je veliký. Bukové jsou vitální i v nejteplejších částech roku, zatímco smrk viditelně trpí. A to i ty mladé stromy! Smrky se pěstují do 80-90 roku hlavně proto, že jsou pily přizpůsobené na takovou tloušťku kmene. Proto se asi nebudou cíleně pěstovat do jiného věku.
No a návrh většího zapojení nepůvodních dřevin? Tak to je totální úlet. Jako by těch problémů bylo s nepůvodními dřevinami a rostlinami málo. Asi to nám tím chtěl pan odborník říct…
Naše druhy se přizpůsobují, je na ně navázána biodiverzita a není jediný důvod měnit druhou skladbu za exoty z druhé strany světa (či jihu Evropy) jen proto, že je někdo líný se přizpůsobit. Co už dnes dokáže akát, pajasan, vejmutka apod. pán asi nevidí. Anebo vidí a chce přidat plyn?
Odpovědět
Mám to štěstí, že žiju v oblasti, kde se ty bučiny stále vyskytují. Vyskytují se samozřejmě i klasické hospodářské smrkové lesy - a rozdíl je veliký. Bukové jsou vitální i v nejteplejších částech roku, zatímco smrk viditelně trpí. A to i ty mladé stromy! Smrky se pěstují do 80-90 roku hlavně proto, že jsou pily přizpůsobené na takovou tloušťku kmene. Proto se asi nebudou cíleně pěstovat do jiného věku.
No a návrh většího zapojení nepůvodních dřevin? Tak to je totální úlet. Jako by těch problémů bylo s nepůvodními dřevinami a rostlinami málo. Asi to nám tím chtěl pan odborník říct…
Naše druhy se přizpůsobují, je na ně navázána biodiverzita a není jediný důvod měnit druhou skladbu za exoty z druhé strany světa (či jihu Evropy) jen proto, že je někdo líný se přizpůsobit. Co už dnes dokáže akát, pajasan, vejmutka apod. pán asi nevidí. Anebo vidí a chce přidat plyn?
LB
Lukas B.
10.4.2024 12:56 Reaguje na Slovansmrk se pěstoval, pěstuje a bude pěstovat z následujících důvodů:
- roste rychle
- narostou rovné kmeny a "výtěžnost" řeziva z kmene je úplně jinde než u rozsochatých listnáčů
- dobře se opracovává
- nechutná tolik škůdcům (běžně ve starých chalupách je na půdě bukový nábytek prožraný tak, že se rozpadá hnedle vedle úplně zdravého krovu.
nutno spravedlivě dodat, že české (tedy rakouské) lesnictví se etablovalo v malé době ledové a v lesnictví je obrovská setrvačnost.
Odpovědět
- roste rychle
- narostou rovné kmeny a "výtěžnost" řeziva z kmene je úplně jinde než u rozsochatých listnáčů
- dobře se opracovává
- nechutná tolik škůdcům (běžně ve starých chalupách je na půdě bukový nábytek prožraný tak, že se rozpadá hnedle vedle úplně zdravého krovu.
nutno spravedlivě dodat, že české (tedy rakouské) lesnictví se etablovalo v malé době ledové a v lesnictví je obrovská setrvačnost.
ss
MM
Martin Macek
10.4.2024 15:59 Reaguje na Lukas B.Zároveň ale platí, že jeho pěstování bude čím dál rizikovější podnik, protože
- optimální klimatické podmínky pro pěstování smrku budou na čím dál menší ploše území
- smrk postupně zhoršuje půdní vlastnosti (okyselování půdy, vyšší náchylnost pomalu se rozkládající opadanky k požárům)
Odpovědět
- optimální klimatické podmínky pro pěstování smrku budou na čím dál menší ploše území
- smrk postupně zhoršuje půdní vlastnosti (okyselování půdy, vyšší náchylnost pomalu se rozkládající opadanky k požárům)
LB
Lukas B.
10.4.2024 17:22 Reaguje na Martin Macekano, bude se optimalizovat na konkrétní lokalitu a smrk se nebude cpát "bezhlavě" všude (ono ostatně stavebnictví nejede už tolik jako kdysi v masivním řezivu ale ve všelikých hmotách na bázi dřeva od překližek přes osb desky po dřevotřísku a sololit, a tam není ten rovně rostlý smrk podmínkou
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
10.4.2024 17:24 Reaguje na Martin MacekChtěl jsem napsat něco podobného, ale napsal jste to lépe a dříve.
Z toho vyplývá, že smrk jako dominantní dřevina má a bude mít smysl v nejvyšších polohách, ve středních polohách jako součást směsí a v nižších jen jako vtroušená dřevina.
Odpovědět
Z toho vyplývá, že smrk jako dominantní dřevina má a bude mít smysl v nejvyšších polohách, ve středních polohách jako součást směsí a v nižších jen jako vtroušená dřevina.
JŘ
Jaroslav Řezáč
10.4.2024 17:58 Reaguje na Lukas B.kvalita smerkového dřeva není kdo ví co. SMRK JE TAKOVÉ SPOTŘEBNÍ ZBOŽÍ aby se vlk (těžař)nažral a vypadalo to jako les.
Do biodiverzity a udržitelelnosti se lesákům nechce, protože biodiverzita je běh na dlouhou trať a oni potřebují produkci. NA LESE NEZÁLEŽÍ, jak je vidno z monokultur a poptávce po smrku.
Smrk na tu naši placku v zásadě nedává smysl a je nepůvodní. Akorát tak na nějaké vyšší kopce.
Odpovědět
Do biodiverzity a udržitelelnosti se lesákům nechce, protože biodiverzita je běh na dlouhou trať a oni potřebují produkci. NA LESE NEZÁLEŽÍ, jak je vidno z monokultur a poptávce po smrku.
Smrk na tu naši placku v zásadě nedává smysl a je nepůvodní. Akorát tak na nějaké vyšší kopce.
JO
Jarka O.
10.4.2024 18:10 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJe mi líto, ale nikdy jste neviděl smrkový les a lesní ekosystém, pokud toto umíte napsat. Hospodářský smrkový les nikdy nebyla monokultura. Ekologisti smrk ovšem nechtějí ani na kopcích, jestli jste si všiml. Samozřejmě těžaři nemají vztah k lesu, není to povinné a je to špatně, na tom se asi shodneme. Poptávka po smrku je a bude. Nikdo nikoho nenutí ho pěstovat, i když v posledních letech krásně rostl, počasí mu moc svědčí.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
10.4.2024 23:23 Reaguje na Jarka O.Vážně, trochu jste zaspala. Tento příspěvek by se hodil napsat 1.4 a ne 10.4.
Hospodářský les se zastoupením smrku 100% (nebo téměř) není monokulura?
V posledních letech krásně rostl, počasí mu svědčí - to máte na mysli období 2014-2019?
Odpovědět
Hospodářský les se zastoupením smrku 100% (nebo téměř) není monokulura?
V posledních letech krásně rostl, počasí mu svědčí - to máte na mysli období 2014-2019?
SV
Slavomil Vinkler
11.4.2024 06:07 Reaguje na Jan ŠkrdlaZa barákem mám Lesy Města Brna, Je to převedený pařezák na směs propagovanou No a odchází ve velkém všechny druhy. Smrk, modřín, borovice, dub, habr a na severních svazích buk. Těží se to výběrovým způsobem a udivujícně šetrně, nějakým harvestorem. Podrost zmlazení je poškozován velmi málo, vidět jsou jen pařezy a hromady hroubí i nehroubí u cest.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
12.4.2024 09:45 Reaguje na Jan ŠkrdlaNo a co je zase tak špatného na monokultůře? Myslíte si, že i ta původní horská smrčina je nějakým smíšeným lesem? Vždy to bude smrk s příměsí jeřábu či olše. V nižší nad. výšce s příměsí buku, javoru či jilmu( tedy pokud přežil). Jo a i poslední roky u nás roste dobře. Nevšiml jsem si že by nerostl.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
12.4.2024 23:02 Reaguje na Jarek SchindlerNemám nic proti horským smrčinám, popř. porostům s převahou smrku, tam mají své místo. Narozdíl od středních poloh a nížin.
Jestli jste si toho všiml, tak jsem reagoval na nesmysl Jarky O., že smrkový hospodářský les nikdy nebyla monokultura.
Předpokládám, že vaše království se nachází v horský polohách. U nás v nížinách (200-250 m) se smrk téměř nevyskytuje a borovice lesní dostává na frak. Kousek od nás (400-500 m) smrk moc dobře neroste, zbyly po něm kalamitní holiny.
Odpovědět
Jestli jste si toho všiml, tak jsem reagoval na nesmysl Jarky O., že smrkový hospodářský les nikdy nebyla monokultura.
Předpokládám, že vaše království se nachází v horský polohách. U nás v nížinách (200-250 m) se smrk téměř nevyskytuje a borovice lesní dostává na frak. Kousek od nás (400-500 m) smrk moc dobře neroste, zbyly po něm kalamitní holiny.
JS
Jarek Schindler
14.4.2024 09:40 Reaguje na Jan ŠkrdlaProblém je ten, že někteří šmahem zatracují smrk bez ohledu na to kde roste. Volá se tu po různorodých a různověkých lesích ale zase bez ohledu na to jestli to vůbec jde. No a ono to většinou nejde. Vždy nakonec skončíme u nějaké monokultůry s nějakou další vtroušenou dřevinou. Skončíme u kmenoviny ( pdle způsobu pěstování a nepěstování různé kvality)v nějaké fázi rozpadu.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
14.4.2024 23:14 Reaguje na Jarek SchindlerS tím, že to nejde, bych nesouhlasil. Třeba taková směs buku a modřínu, nebo dubu s habrem (popř. s lípou).
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
15.4.2024 14:22 Reaguje na Jan ŠkrdlaNenapsal jsem že nejde. napsal jsem , že většinou nejde. Tam kde máte dub s habrem budete stěží cpát smrk. Většinou ale bude nějaká dřevina tou hlavní. No a lípa ta patří spíš do porostních okrajů či jako soliter.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
15.4.2024 18:11 Reaguje na Jarek SchindlerBlázen by v dnešní době cpal ve větší míře smrk, tam kde prosperuje dub a habr.
Lípa jako stín snášející dřevina může být klidně ve spodním patru.
Odpovědět
Lípa jako stín snášející dřevina může být klidně ve spodním patru.
JS
Jarek Schindler
17.4.2024 08:21 Reaguje na Jan ŠkrdlaNo a napsal jsem snad o tom smrku něco jiného?Lipu si představuji spíš jako velký soliter. Kolik po porostech najdete lip větších rozměrů? No a ve spodní etáži? Ona sice dobře snáší i zastínění ale jako zastíněná asi moc nevyroste. Navíc je náročná na vodu a té se v těch porostech, čtu to všude, zas tolik nenachází.
Odpovědět
JO
Jarka O.
14.4.2024 20:21 Reaguje na Jan ŠkrdlaMonokultura: plantáž banánovníků, eukalypťů, energetických topolů .... Les je ruznoletý různorodý ekosystém komunikujcíí s okolím a po málo desítkách let stabilní. Že je stromové patro převážně tvořeno jedním druhem? To nevadí, protože ostatní patra jednodruhová nejsou. Pokud z lesa člověk chce mít udržitelně užitek, a dřív to šlo, musí se starat. Znala jsem nejen hezké smrčiny,i hezké bory v teplém kraji. Vám schnou a jinde v Evropě ne.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
14.4.2024 23:17 Reaguje na Jarka O.Pokud si představíte takou plně zapojenou smrkovou tyčovinu, tak ostatní patra (keřové ani bylinné) tam moc nejsou. Leda tak na okraji porostu.
Odpovědět
JO
Jarka O.
15.4.2024 09:06 Reaguje na Jan ŠkrdlaTo je pravda, ale to není celý les. My je potřebujeme a zase by neměly být atraktivní pro kůrovce. Pokud je tepleji, dají se takové plantáže sázet ve vyšších polohách anebo rychleji porostou.
Mně je třeba líto, že se rozmohla hodně nahnojená pole rychle rostoucích vánočních stromků místo stromků z probírek, někteří lidí si koupí jeden stromek na advent, pak 2. stromek na vánoce, 3.stromek před vchod, spousta neprodaných stromků se vyhodí, snad jde na štěpku... je to byznys, import a plýtváni. Ale viděla jsem lesy, které ze zbytku jedlí (asi ne tvarově perfektních) bývalých plantáží postupně vyrostly, tak je alespoň nějaký užitek…
Odpovědět
Mně je třeba líto, že se rozmohla hodně nahnojená pole rychle rostoucích vánočních stromků místo stromků z probírek, někteří lidí si koupí jeden stromek na advent, pak 2. stromek na vánoce, 3.stromek před vchod, spousta neprodaných stromků se vyhodí, snad jde na štěpku... je to byznys, import a plýtváni. Ale viděla jsem lesy, které ze zbytku jedlí (asi ne tvarově perfektních) bývalých plantáží postupně vyrostly, tak je alespoň nějaký užitek…
JS
Jarek Schindler
15.4.2024 14:26 Reaguje na Jan ŠkrdlaNo a co tak říci že ta smrková tyčovina je jen jednou z fází růstu lesa. Myslíte si snad že pod plně zapojeným mladým bukovým či dubovým porostem najdete nějaké bylinné či keřové patro. Jaké patra najdete v těch ,dnes tak vzývaných pařezinách?
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
15.4.2024 18:15 Reaguje na Jarek SchindlerOpět reagujete na něco jiného, než jsem odpovídal.
Psal jsem, že mladá SM monokultura je monokulturou bez keřového a bylinného patra, a ne že je tomu jiných mladých plně zapojených porostů jinak.
Odpovědět
Psal jsem, že mladá SM monokultura je monokulturou bez keřového a bylinného patra, a ne že je tomu jiných mladých plně zapojených porostů jinak.
JO
Jarka O.
15.4.2024 19:13 Reaguje na Jan ŠkrdlaAle to od monokultury chceme. Představte si ji jako pole bez plevele. Pak se tyčovina vytěží a pěstuje se něco jiného nebo vychová na les (hospodářský, smrkový,..), kde naopak jsou nálety, vmísené kleny třeba, a ostatní patra přirozenou součástí, takže jde o životaschopný ekosystém.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
17.4.2024 08:26 Reaguje na Jan ŠkrdlaTa co té smrkové tyčovině vyčítáte? Jinak se tady asi shodneme na tom, že je jedno jestli ten plně zapojený porost v mladém věku je smrkový či jej tvoří nějaký listnáč. Bylinné či křovinné patro tam bývá stejné. Tedy žádné.
Odpovědět
Sl
Slovan
10.4.2024 18:02 Reaguje na Lukas B.Ale jo, já smrk nezatracuji. Máte pravdu, že tady bude i v budoucnu a nic proti tomu. Je z něj kvalitní stavební dřevo a furt lepší si vypěstovat svoji spotřebu u nás, než to dovážet stovky, né-li tisíce km odjinud. Na druhou stranu si fakt myslím, že časy, kdy se smrk ve velkém sázel v monokulturách jsou pryč a že je hloupost tvrdit, že má větší předpoklad přežít klimatické změny než třeba buk. Ten je samozřejmě dost náchylný při zalesňování velkých holin (protože on to sluníčko jako prcek prostě nemá moc rád), ale jakmile dostane v mládí ten stín (od jakéhokoli stromu) a vyroste, pak je to strom, který je rozhodně přizpůsobivější změně klimatu než smrk. Nevím jak to mají jiné druhy stromů, ale u buku platí i to, že dospělý strom může pomáhat v době sucha svým semenáčkům tak, že jim přes kořeny posílá vodu. No a když přijde opravdu velké sucho, prostě shodí listy aby šetřil energii a tuto zkušenost opět dokáže přenášet na své semenáčky a tím je učí, jak zvládat podobné události v budoucnu. Já když se to dozvěděl, tak mě to popravdě fascinovalo.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
10.4.2024 20:21 Reaguje na Lukas B.Přesně tak, buk má obrovskou nevýhodu v tom, že jeho kmen má kvůli křivostem a nepravidelnosti malý výtěžek řeziva.
Aby se to zlepšilo, musel by se buk po mnoho generací šlechtit a selektovat, aby se dosáhlo variety s rovnými dlouhými nerozsochatými kmeny. A kdoví jak by to nakonec bylo úspěšné, možná vůbec ne.
Odpovědět
Aby se to zlepšilo, musel by se buk po mnoho generací šlechtit a selektovat, aby se dosáhlo variety s rovnými dlouhými nerozsochatými kmeny. A kdoví jak by to nakonec bylo úspěšné, možná vůbec ne.
JM
Jiří Matuš
11.4.2024 09:15 Reaguje na Radim PolášekGeneracemi šlechtěna varieta má s křivostí a rozsochatostí málo společného. Rozhodující význam má výchova a způsob pěstování, a taky podmínky pro růst.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
12.4.2024 09:36 Reaguje na Jiří MatušSouhlasím. Buk se prostě, aby byl rovný a kromně samotné koruny nezavětvený, musí správně pěstovat. Výsledkem jsou potom ty pěkné rovné buky které chtějí ochranáři chránit.
Odpovědět
JB
Jakub Brenn
16.4.2024 10:00 Reaguje na Jarek SchindlerAno. Rozhodující je hustota sazenic. Ta je při výsadbě často velice malá, a pak vznikají nežádoucí vidličnaté kmeny. V protikladu k tomu u starých prosvětlených bučin je v podrostu hustý koberec mladých buků, a to je ten základ pro budoucí zdravý a rovný kmen buku (což vy jako lesník víte)
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
17.4.2024 08:44 Reaguje na Jakub BrennNo co vím tak jehličnany, tedy hlavně smrk potřebuje přesný opak. Tedy dát mu světlo a udržet co nejdéle nízko položenou zelenou korunu. No a potom mě napadá jak se budou asi chovat ty shluky přirozené obnovy smrku na těch kalamitních hřbitovech v NP Šumava. Přeštíhlené skupinky deroucí se za světlem. Z mého pohledu to nemůže dopadnout , zvlášť v těchto nadmořských výškách ( námrazy, těžký sníh) dobře. Tedy hlavně vrcholkové zlomy a prolámané kotlíky.
Všichni chtějí smíšený les ale jak docílit toho aby v těch směsích měla každá dřevina to své optimum? To zas tak jednoduché, jak se to tady zdá, není.
Odpovědět
Všichni chtějí smíšený les ale jak docílit toho aby v těch směsích měla každá dřevina to své optimum? To zas tak jednoduché, jak se to tady zdá, není.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
10.4.2024 15:00 Reaguje na SlovanČetl jsem před časem něco podobného(autora si nepamatuji) a dává mi to smysl. Smrk, který má plochý kořenový systém, nedokáže prorůst hlubší vrstvy zeminy a proto je průsak vody do hlubších vrstev v smrčinách strašně malý.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
10.4.2024 17:02 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaSmrk umí využít i slabé srážky na povrchu půdy svými plytkými kořeny a taky tu po "vyčesání" vody z mlhy, mraků atd. Kolik ji asi tak v zimě "vyčeše" listnáč bez listí? Proti smrkům minimum. Pod smrky se ve stínu drží déle sníh
a taje pomaleji, než na zemi osluněné v opadaném listnatém
lese. Postupné tání plní prameny podstatně lépe, než náhlá
obleva zvláště pak na svazích s tenkou vrstvou hlíny. Ta
při oblevě rychle nasákne a už žádnou vodu neudrží, ale
pokud sníh ve stínu taje pomaleji, tak stačí voda zasakovat hlouběji přes pukliny v hornině. Navíc je to i o promrznutí
půdy, když už listnatém lese je půda zmrzlá na kost, tak
v teplejším smrkovém lese padá sníh na nezamrzlý povrch.
Při následném tání tak zasakuje do nezamrzlé půdy na rozdíl
od půdy zmrzlé v listnatém lese po které rychle odteče.
S neuváženou náhradou smrků listnáči zvláště na svazích je
zaděláno na rychlé tání sněhu a odtok vody po zmrzlé půdě
bez jejího zasakování. Ona se totiž změna listnatých lesů
na lesy smrkové zajímavě kryje i s osídlením okolí potoků
a řek, které nebyly tak nebezpečné po pomalém tání sněhu
ve smrkových lesích. Je to jedna z úvah již zemřelého
hospodského myslitele, který měl vynikající pozorovací
talent a uměl domýšlet dopady různých lidských činností.
Ten varoval před jarními povodněmi po vykácení smrků,
ale to nehrozí, protože v teplých zimách schází i sníh.
Odpovědět
a taje pomaleji, než na zemi osluněné v opadaném listnatém
lese. Postupné tání plní prameny podstatně lépe, než náhlá
obleva zvláště pak na svazích s tenkou vrstvou hlíny. Ta
při oblevě rychle nasákne a už žádnou vodu neudrží, ale
pokud sníh ve stínu taje pomaleji, tak stačí voda zasakovat hlouběji přes pukliny v hornině. Navíc je to i o promrznutí
půdy, když už listnatém lese je půda zmrzlá na kost, tak
v teplejším smrkovém lese padá sníh na nezamrzlý povrch.
Při následném tání tak zasakuje do nezamrzlé půdy na rozdíl
od půdy zmrzlé v listnatém lese po které rychle odteče.
S neuváženou náhradou smrků listnáči zvláště na svazích je
zaděláno na rychlé tání sněhu a odtok vody po zmrzlé půdě
bez jejího zasakování. Ona se totiž změna listnatých lesů
na lesy smrkové zajímavě kryje i s osídlením okolí potoků
a řek, které nebyly tak nebezpečné po pomalém tání sněhu
ve smrkových lesích. Je to jedna z úvah již zemřelého
hospodského myslitele, který měl vynikající pozorovací
talent a uměl domýšlet dopady různých lidských činností.
Ten varoval před jarními povodněmi po vykácení smrků,
ale to nehrozí, protože v teplých zimách schází i sníh.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
10.4.2024 17:14 Reaguje na Břetislav MachačekKdyž přišly v roce 1997 na Moravu povodně, v našem regionu naopak někteří lidé tvrdili, že tolik vody smrkové lesy nebyly schopné zadržet a díky tomu důsledky povodní byly mnohem větší než kdyby v Beskydech byly smíšené či listnaté lesy. Tak jak to vlastně je? Tím netvrdím, že by se měly smrkové lesy plošně vykácet, protože do horských poloh smrk patří, ale jeho monokultury taky nejsou to pravé ořechové.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
11.4.2024 06:11 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaMnoho let se říká, že teprve po vykácení bukových lesů na severní Moravě v raném středověku 6-9 stnl začaly velké povodně kolem sídel Velké Moravy. Či je to tak?
Odpovědět
Sl
Slovan
10.4.2024 18:12 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaOno to v té knize bylo popsáno samozřejmě víc, ale to už si přesně nepamatuji. O kolik to bylo sem si však zapamatoval, protože mě to dost překvapilo. Ale to co jste napsal dává smysl.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
12.4.2024 10:09 Reaguje na SlovanNo jo beletrie s kapkou sci-fi. No máte asi to štěstí, že naslyšíte jak vám nadávají ředkvičky když je trháte.
Odpovědět
Sl
Slovan
12.4.2024 15:08 Reaguje na Jarek SchindlerTo není beletrie s kapkou sci-fi. Říká se tomu věda.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
14.4.2024 09:44 Reaguje na SlovanTak zrovna u Wohllebena bych o vědě asi moc nemluvil.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
12.4.2024 10:06 Reaguje na SlovanUž jen to, že u buku zaměňujete citlivost na slunce s vlastností, že v mládí snáší zastínění ( třeba podobně to snáší i ten smrk)vypovídá o fůře věcí. Ano, mám to štěstí že žiji v oblasti s velkým zastoupením bučin. Současně je tu i velké zastoupení horských smrčin. Jedno nevylučuje druhé.
No a to, že nejkratší doba obmýtí je ze zákona 80 let ještě neznamená, že všechny smrky se vykácejí v těch 80 letech. Obmýtí u smrku je 90 až 120 let. No a navíc tu máme dobu obnovní.
Odpovědět
No a to, že nejkratší doba obmýtí je ze zákona 80 let ještě neznamená, že všechny smrky se vykácejí v těch 80 letech. Obmýtí u smrku je 90 až 120 let. No a navíc tu máme dobu obnovní.
Sl
Slovan
12.4.2024 15:07 Reaguje na Jarek SchindlerNic nezaměňuji. Buk je citlivější na slunce kvůli jeho hladké kůře, která se může spálit. Pak se začne odlupovat, čímž odhalí dřevo do kterého následně pronikají bakterie a houby. Zároveň mu nedělá problém být 100 let v podobě semenáčka někde ve vzrostlém a zastíněném lese. Obě “vlastnosti” jsou fakty.
Lesáci se vždy snaží ty smrky shodit v době, kdy co možná nejvíc stromů má “ideální” tloušťku kmene. Právě kvůli pilám, které tyto ideální kmeny pro úpravu kupují za největší peníze. Proč asi myslíte, že jsou po lesích často kmeny seřazeny na kupy podle tloušťky? Tuhle informaci mám od známého, co na pile dělá.
Odpovědět
Lesáci se vždy snaží ty smrky shodit v době, kdy co možná nejvíc stromů má “ideální” tloušťku kmene. Právě kvůli pilám, které tyto ideální kmeny pro úpravu kupují za největší peníze. Proč asi myslíte, že jsou po lesích často kmeny seřazeny na kupy podle tloušťky? Tuhle informaci mám od známého, co na pile dělá.
JS
Jarek Schindler
14.4.2024 10:24 Reaguje na SlovanCelý život žiji v bukovém království ale že by docházelo v osluněných porostních stěnách ve velkém k nějakému praskání kůry vlivem spálení sluncem jsem nezaznamenal. Co tak třeba říci, že ten buk má tu kůru podstatně světlejší než většina dalších dřevin. Nebo snad ne? 100 letého semenáčka také asi těžko najdete. Až najdete tak dejte vědět. na to se určitě rád podívám. Ten buk sice snáší jako semenáček či sazenice zástin ale jen do určitého věku a výšky. Pokud potom nedostane potřebné světlo, neporoste. Těch generací semenáčku se za dobu růstu porostu vystřídají desítky.
Lesáci mají nějaký hospodářský plán který předepisuje jednak výchovné zásahy( předmýtní úmyslné těžby -40,+40) a jednak obnovní zásahy. Dobu obmýtní a obnovní, včetně "síly" jednotlivých zásahů.
To další, tedy ten další nesmysl co jste napsal mě jen utvrzuje v tom, že o tom nic nevíte.
Podle toho co zrovna chce pilař se tedy lesní výroba zas až tak moc neřídí.
To, že jsou v lese hráně seřazeny podle sortimentu ( kvalita a síla) přece ještě neznamená, že se musí těžit stromy v "ideální tloušce". Těží se to co je potřeba. Jen z každého kmenu vypadne několik sortimentů. No a protože tyhle hráně jsou většinou po harvestorové těžbě tak ten harvestor dělá ( třídí) v lese hromádky podle sortimentů a ty sortimenty potom vyvážečka vyváží na jednotlivé hráně. To si opravdu myslíte, že by tam mělo přijet odvozní auto a celý den přehrabovat hromadu nevytříděného dříví?
Jen mě utvrzujete v tom, že u nás je na lesy a práci v nich expertem každý "ochranář". Hnutí Duha má takových experků "neúrekom " a potom to dopadá tak jak to dopadá.
Odpovědět
Lesáci mají nějaký hospodářský plán který předepisuje jednak výchovné zásahy( předmýtní úmyslné těžby -40,+40) a jednak obnovní zásahy. Dobu obmýtní a obnovní, včetně "síly" jednotlivých zásahů.
To další, tedy ten další nesmysl co jste napsal mě jen utvrzuje v tom, že o tom nic nevíte.
Podle toho co zrovna chce pilař se tedy lesní výroba zas až tak moc neřídí.
To, že jsou v lese hráně seřazeny podle sortimentu ( kvalita a síla) přece ještě neznamená, že se musí těžit stromy v "ideální tloušce". Těží se to co je potřeba. Jen z každého kmenu vypadne několik sortimentů. No a protože tyhle hráně jsou většinou po harvestorové těžbě tak ten harvestor dělá ( třídí) v lese hromádky podle sortimentů a ty sortimenty potom vyvážečka vyváží na jednotlivé hráně. To si opravdu myslíte, že by tam mělo přijet odvozní auto a celý den přehrabovat hromadu nevytříděného dříví?
Jen mě utvrzujete v tom, že u nás je na lesy a práci v nich expertem každý "ochranář". Hnutí Duha má takových experků "neúrekom " a potom to dopadá tak jak to dopadá.
OŠ
Otakar Šída
10.4.2024 12:19bože, to je zase odborník. Vymyslí úplně cokoli, klidně dub červenej, jen aby se nemuseli toho smrku vzdát. Však jedna vlaštovka jaro nedělá, zkusíme to ještě dvakrát, třikrát, a až nám ty smrčiny za 400 let po pátý uschnou nastojato, tak pak snad možná bychom mohli začít uvažovat o nějaké změně. Přitom mají borovici, domácí duby, modřín. Ale budou pindat o tom, že buk neporoste. No když ho vysadí na exponovaný výsušný hřeben s minimen půdy, tak samozřejmě neporoste, to ono to jde vždycky udělat tak, aby se mu nedařilo, že?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
11.4.2024 06:14 Reaguje na Otakar ŠídaU nás odhází houfně vše co píšete (400m sever Brna), jen jedle nevím, není v okolí.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
12.4.2024 09:31 Reaguje na Otakar ŠídaDůvody proč nyní usychaly smrky " nastojato" jsou někde jinde než v tom smrku. Ono je snad už vyřešeno chřadnutí dubu, jasanu, grafioza u jilmu. No a borovice snad neschne? Co tak modřín v nižších nadmořských výškách? Také se mu tam daří dobře? Jinak samozřejmě souhlasím s tím , že buk je jednou z našich nejodolnějších dřevin bez zatím nějakých významných škůdců.
Odpovědět
OŠ
Otakar Šída
13.4.2024 20:31 Reaguje na Jarek Schindlersamozřejmě, že po té dvouleté (tří-) epizodě sucha, která odrovnala smrčiny napříč republikou dostaly zabrat úplně všechny stromy. Viděl jsem ne stojato uschlý i ten buk. Ale rozhodně proti suchu jsou ve srovnání se smrkem výrazně odolnější borovice, duby, i ten modřín. Smrk je hodně vlhkomilná dřevina. A chtít situaci zachraňovat dubem červeným a nějakými exotickými severoamerickými borovicemi, to je cesta do pekel. Jednak pokud dojde k takhle brutálními suchu, tak chcípnou úplně stejně jako cokoli jiného, takže to nic neřeší, ale hlavně zrovna dub červený je jeden z nejbrutálnějších nepůvodních invaderů, které v Čechách jsou, horší už je jenom akát. Pod ním neroste vůbec nic, všechno zahubí vysokou vrstvou opadu špatně se rozkládajícího listí. A exotické borovice? První, co mě napadne je vejmutovka v Labských pískovcích, to samé v bledě modrém, 40 cm vysoká vrstva suchého nerozloženého jehličí. Mimochodem jeden z důvodů proč tam ten poslední požár byl tak masivní. Je to bohužel smutná skutečnost, že lidi na lesárně, i když bezpochyby kvalitní odborníci ve svém oboru, často pro dřevní hmotu nevidí les. A les fakt není jenom to dříví.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
14.4.2024 10:44 Reaguje na Otakar ŠídaTo že les není jenom dříví vykládejte hlavně těm " lesním zahradníkům" například z Pro Silvy.
Já zase viděl požerek lýkožrouta (Ips typographus) na buku ale nebudu tvrdit, že na buku žere normálně. Samozřejmě, uschnout může cokoliv.
Nevím kde berete informace , že "epizoda sucha" odrovnala napříč republikou smrčiny. U nás tedy nic neodrovnala, smrčiny rostou a pokud se do nich nezačnou srát ochranáři typu Hnutí duha či Přátelé Jeseníků jako ochránci inřenýra či doktora lesa kůrovce, tak nevidím důvod proč by nerostly i dál.
Každá dřevina má svého škůdce a každá má i trochu jiné nároky na prostředí a způsob pěstování. Proto považuji dnešní požadavky na různorody a různověký les za nesmysl. Všude to prostě nejde a nepůjde.
Nejsem ani velkým přítelem zavádění " cizokrajných druhů" do našich lesů. Na druhou stranu když tady můžeme mít plantáže japonských vrb a topolů na štěpku ( kdo to asi zase vymyslel- dřevo jako obnovitelná surovina) proč by sem tam( tam kde jsou podmínky) nemohl být porost například toho akátu, Dřevo perfektních vlastností a navíc otázka jestli by tam mimo toho akátu vůbec něco smysluplného rostlo. Atd.
Odpovědět
Já zase viděl požerek lýkožrouta (Ips typographus) na buku ale nebudu tvrdit, že na buku žere normálně. Samozřejmě, uschnout může cokoliv.
Nevím kde berete informace , že "epizoda sucha" odrovnala napříč republikou smrčiny. U nás tedy nic neodrovnala, smrčiny rostou a pokud se do nich nezačnou srát ochranáři typu Hnutí duha či Přátelé Jeseníků jako ochránci inřenýra či doktora lesa kůrovce, tak nevidím důvod proč by nerostly i dál.
Každá dřevina má svého škůdce a každá má i trochu jiné nároky na prostředí a způsob pěstování. Proto považuji dnešní požadavky na různorody a různověký les za nesmysl. Všude to prostě nejde a nepůjde.
Nejsem ani velkým přítelem zavádění " cizokrajných druhů" do našich lesů. Na druhou stranu když tady můžeme mít plantáže japonských vrb a topolů na štěpku ( kdo to asi zase vymyslel- dřevo jako obnovitelná surovina) proč by sem tam( tam kde jsou podmínky) nemohl být porost například toho akátu, Dřevo perfektních vlastností a navíc otázka jestli by tam mimo toho akátu vůbec něco smysluplného rostlo. Atd.
OŠ
Otakar Šída
15.4.2024 12:16 Reaguje na Jarek SchindlerTo byl bezpochyby jiný kůrovec, ten smrkovej na buk fakt neleze, a pokud to ze zoufalství udělá, tak chcípne. Nevím, kde je u vás, pokud je to na horách v osmi stech metrech, tak máte pravdu, tam se to smrčin tolik nedotklo a vesměs přežily, na západě republiky víc, než na východě. Takže opravuji, odrovnala kulturní smrčiny napříč republikou v nižších polohách. Stejně tak s vámi souhlasím, že plantáže vrb na štěpku je zhovadilost. Ale s tím akátem? Píšete, že dřevo perfektních vlastností. No dřevo není špatné. Ale rovné prkno z něj neuděláte, použít se dá tak na houpačky na dětských hřištích, nebo do kamen. Rovný trám už vůbec ne. A proč ne? Protože se jím zlikviduje nějaká "neplodná" půda, tj. existující bezlesí, které funguje jako ostrov biodiverzity v jinak super intenzivně obhospodařované krajině. To samé platí o všech ostatních introdukovaných dřevinách, vejmutovka se dá použít leda tak na sirky, jinak je to dřevo k ničemu. Borovice černá se nedá strčit ani do kamen, neb vám ucpe komín, a když ji přivezete na pilu a majitel si toho včas nevšimne, tak vás pak požene svinským trapem, protože se mu ta pila v půlce kmene zalepí smůlou a nebude ji schopnej z toho kmene dostat ven. To ten dub červenej je aspoň k něčemu, i když lepší, než naše domácí taky není a ta biologická negativa jasně převládají. Modřín nepočítám, to je v podstatě domácí dřevina. No a jinak mě nic dalšího nenapadá, občas někde ořešák, dřevo dobrý, biologicky nic moc. Douglaska, to je asi jediná introdukovaná dřevina, která je trochu k něčemu a zároveň moc neškodí. Takže ty výsledky 200 let introdukcí cizokrajných dřevin mi připadají docela tristní, přínos mizivý, zato škody velké. Je samozřejmé, že potřebujete produkční lesy, stavební dříví z listnáčů neuděláte, ale zároveň nebude udržitelné, aby 95 % pocházelo ze smrku, prostě do budoucna neporoste a tyhle epizody sucho/kůrovec se budou opakovat pořád dokola. Borovice, modřín, ve vhodných polohách jedle (vůbec nejlepší stavební dříví, proto už skoro není), diverzifikace porostů, abyste neměl jednolitou smrčinu, kde se smrky navzájem dotýkají větvemi od Brna až do Železných hor. Nikdo netvrdí, že musíte mít na celé ploše smíšený porost. Ono je naprosto dostatečné, když na dva hektary smrčiny budou navazovat dva hektary boru, na ten zase modřínový les, do toho porosty buku a jiných listnáčů. Jde o to vyrobit mozaiku, kde se vám ten kůrovec nebude šířit jako lesní požár a budete ho schopný kontrolovat. To mluvím o produkčních lesích. A v těch neprodukčních se držet co nejpřirozenějšího vývoje. Aby nedocházelo k tomu, že na plochu naprosto přirozené bučiny se po vytěžení vysází jednolitý porost smrku, jako se to leckde děje, nebo že vytěžený lužní les na Soutoku je přeryt těžkou technikou jak pole na brambory a opět osázen něčím, co tam před tím ani náznakem nebylo.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
15.4.2024 15:01 Reaguje na Otakar ŠídaTak požerky ještě poznám a ten po tom smrkovém je snad nezaměnitelný. Ale psal jsem to nen jako takovou perličku. No a trámy nevyřežete z většiny listnáčů a pokud je vyřežete (např. dub) tak to bude pouze na speciální věci. Ten akát má z dřev u nás nejdelší životnost. Nejlépe odolává vlivům okolí. Bude ho potřeba stále víc například na ohrady. O dalších vámi zmiňovaných dřevinách ani moc neuvažuji. jsou to spíš dřeviny do nižších poloh. Proti douglasce také, na rozdíl od ochranářů, nic nemám. Tu "agresivutu" ktorou ji připisují jsem zatím nikde naviděl. Jinak modřínový porost je na tu dnes vzývanou biodiverzitu velmi chudý porost. Podle mě pokud modřín tak jako vtroušená dřevina a to klidně i formou nějakých řad atd. Jinak tam kde máte bučiny se asi nikdo nemusí bát, že by ten buk šel nahradit něčím jiným. Je to dobře se zmazující až agresívní dřevina. Vždy byl spíš problém dostat do takových ploch jinou dřevinu. I jednotlivě vtroušené smrky( pokud nejde o větší skupinku) většinou nepřežily osmdesát let. Kůrovec se nebude šířit jako požár pokud se k němu zase začne přistupovat jako ke kalamitnímu škůdci. No a Soutok. Co vím tak sázejí hlavně duby. O potřebě v některých lokalitách frézovat jsem přesvědčen. Žádnou biodiverzitu to nezničí protože snad nemůžeme biodiverzitu poměřovat zrovna tím jedním obnovovaným hektarem.
Odpovědět
OŠ
Otakar Šída
15.4.2024 18:08 Reaguje na Jarek Schindlera to by mě teda zajímalo, proč si myslíte, že je nutné frézovat. proč by se to bez něho neobešlo.
Odpovědět
OŠ
Otakar Šída
15.4.2024 18:53 Reaguje na Jarek SchindlerPS: to, že se původní bučiny recentně nahrazují smrkovou výsadbou je u nás naprosto běžné. Viděl jsem to xkrát, od pahorkatiny až do hor. Není to žádná výjimka.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
17.4.2024 09:01 Reaguje na Otakar ŠídaNo tady to "ostatní" a to i včetně pisatele článku, asi neviděli. Jsem rád , že to co tvrdím léta , tedy že tam kde jsou bučiny se o ty bučiny bát nemusíme, někdo další potvrdil. No v článku se píše něco jiného. Stejně tak se posuzuje vliv zvěře na bukové zmlazení. Kvůli zvěři podle některých nebude buk. Já tvrdím, že by té zvěře muselo být podstatně víc aby to zmlazování buku bylo nějak ohroženo.
Pro výsadbu a uspěšnost je zásadní vliv buřeně. Čím nižší polohy tím víc buřeně. Ta frézovaná paseka dá těm stromkům dva , tři roky náskok. Ono by se to asi obešlo i bez frézování ale bude to podstatně dražší a náročnější. Otázku jde ale položit i jinak, Jak moc to frézování na ploše jedné paseky ( předpokládám 1, možná 2 ha) ničí biodiverzitu tamní krajiny?
Odpovědět
Pro výsadbu a uspěšnost je zásadní vliv buřeně. Čím nižší polohy tím víc buřeně. Ta frézovaná paseka dá těm stromkům dva , tři roky náskok. Ono by se to asi obešlo i bez frézování ale bude to podstatně dražší a náročnější. Otázku jde ale položit i jinak, Jak moc to frézování na ploše jedné paseky ( předpokládám 1, možná 2 ha) ničí biodiverzitu tamní krajiny?
RČ
Radek Čuda
10.4.2024 12:48Já tedy oborně nemám na to, abych se k obsahu článku nějak moc vyjadřoval, ale celkem mne překvapují některá poměrně ultimativní vyjádření v diskuzi. Přeci jen ... https://home.czu.cz/podrazsky/uvod?editmode=0 a https://www.uhul.cz/vedeni-uhul/
Úplně mi nepřijde, že by některý z nich byl nějaký nazdárek, který kecá do něčeho, o čem nemá páru. To samozřejmě neznamená, že jejich názory jsou nějaké Písmo svaté, ale očekával bych trochu více respektu.
Odpovědět
Úplně mi nepřijde, že by některý z nich byl nějaký nazdárek, který kecá do něčeho, o čem nemá páru. To samozřejmě neznamená, že jejich názory jsou nějaké Písmo svaté, ale očekával bych trochu více respektu.
DA
DAG
10.4.2024 13:03 Reaguje na Radek ČudaTo víte. Každý je téměř geniální a rozumí všemu, víc než všichni ti studovaní blbci :)
Obzvláště na diskusích.
Taky se vším nesouhlasím, ale urážet ho proto nemusím.
Odpovědět
Obzvláště na diskusích.
Taky se vším nesouhlasím, ale urážet ho proto nemusím.
JO
Jarka O.
10.4.2024 14:52 Reaguje na Radek ČudaTo jsou zde právě ty prasklé cévky (3), jak někdo píše na začátku diskuze.
Na Vrchovině smrk zase poroste, až o něj bude zájem, ale buku na těžbu se nemusí dařit kvůli počasí a půdě. Buk potřebuje vlhké prostředí. Několik let potichu umírají kvůli škůdcům nenáročné borovice, ale prý je to klimatem :-I
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/bukove-lesy-v-horkych-mesicich-vysusuji-pudu-vic-nez-smrkove-zjistili-vedci
Odpovědět
Na Vrchovině smrk zase poroste, až o něj bude zájem, ale buku na těžbu se nemusí dařit kvůli počasí a půdě. Buk potřebuje vlhké prostředí. Několik let potichu umírají kvůli škůdcům nenáročné borovice, ale prý je to klimatem :-I
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/bukove-lesy-v-horkych-mesicich-vysusuji-pudu-vic-nez-smrkove-zjistili-vedci
PJ
Pavel Jeřábek
10.4.2024 12:59Pořád smrk je a bude důležitou dřevinou pro stavebnictví a i nábytek.
Buk je tak dobrý jako meliorační dřeviny, do překližek, dřevotřísek a na topení.
Odpovědět
Buk je tak dobrý jako meliorační dřeviny, do překližek, dřevotřísek a na topení.
LB
Lukas B.
10.4.2024 13:19 Reaguje na Pavel Jeřábeknezapomínejte na tradiční parfém opravdového muže (solvinu), jehož jednou ze složek jsou jemné bukové piliny (spolu s mletým vápencem a mazlavým mýdlem).
Odpovědět
ZC
Zdeněk Charvát
10.4.2024 13:45Hmm dneska ráno cca od 2:11 tvrdili teda dost něco jiného 🤔
https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096902795-studio-6/224411010100410/
Odpovědět
https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096902795-studio-6/224411010100410/
DA
DAG
10.4.2024 14:30 Reaguje na Zdeněk CharvátJá teda mám zkušenost, že ve špatných podmínkách jde z listnáčů hned po bříze buk jako první.
Odpovědět
HH
Honza Honza
10.4.2024 14:19Výborný článek, zajímavá i diskuze. P. Macháček by měl ze smrku radost, tvrdí to stále.
Dokonce i dub červený, cizokraj. druhy - to je překvapivý posun proti ekolog. zkostnatělosti (příroda se vyvíjí, nelze ji zafixovat, v době ledové zde byla jen tundra!)
Odpovědět
Dokonce i dub červený, cizokraj. druhy - to je překvapivý posun proti ekolog. zkostnatělosti (příroda se vyvíjí, nelze ji zafixovat, v době ledové zde byla jen tundra!)
LB
Lukas B.
10.4.2024 15:16 Reaguje na Honza Honzaz pohledu perspektivy posledního interglaciálu pse dostal buk na sever od hlavního alpského hřebene poměrně nedávno.
Odpovědět
su
BM
Břetislav Machaček
10.4.2024 15:24 Reaguje na Honza HonzaVíte nejde o nějakou moji radost, ale vždy jsem tvrdil, že je nutno
brzdit doslova fanatickou nenávist vůči smrkům a vzít je na milost
po tom, co jsme zanedbáním řádné péče o lesy způsobili. Výmluva
na globální oteplování byla pouze účelovou výmluvou na zanedbání
péče o les a na záměrné namnožení kůrovce, aby se mohlo těžit a
hlavně levně vyvážet do zahraničí, kde kupodivu smrk nedopadl tak
špatně jako u nás. Já za tím vidím jednak převis netěžených starých
porostů, které kůrovci odolávají hůře, než porosty mladší. Pak i
poptávku po levném řezivu, které bylo možno nejlépe získat tehdy,
když bude převis nabídky kůrovcového dřeva. Jak toho lze dosáhnout?
No přece nechat kůrovce pomocí užitečných blbů a absence prevence
namnožit a pak hurá těžit a těžit bez omezení i to, co by tu při
řádném hospodaření bylo dodnes. Byl to kauf století, kdy se každý
vlastník lesa napakoval do doby, kdy už se to přepísklo a cena
šla rapidně dolů včetně kapacit na zpracování kalamitního dříví.
Nyní nastane období nedostatku pilařského dříví, jeho drahé dovozy
a drahé produkty z masivu. Ke slovu přijdou OSB desky a jiné
chemií nasycené slepeniny podřadného dřeva a masiv bude pro
mnohé lidi nedostupný. Takže nemám důvod se radovat z jiného
názoru, než který tu mnozí papouškovali z příruček ekospolků a
"vědců". Víte, co vědec, to názor a záleží na důvodech, proč
takový názor má. Často totiž platí, že koho chleba jíš, toho
píseň zpívej! Proto prosím o zdrženlivost při radikálních
názorech na budoucnost lesů i v tom, že cílem bude výběrová
těžba. Proboha kdo bude ochotný za 80 let těžit ručně jeden
strom ze sta a vytahovat ho koněm z lesa k silnici. Víte
kolik by pak takové kvalitní dříví stálo? A nepůvodní dřeviny?
I ty bude nutno vzít leckde na milost, pokud to už ty původní
neustojí a nebo je zakážeme a vznikne tam bezlesí?
Odpovědět
brzdit doslova fanatickou nenávist vůči smrkům a vzít je na milost
po tom, co jsme zanedbáním řádné péče o lesy způsobili. Výmluva
na globální oteplování byla pouze účelovou výmluvou na zanedbání
péče o les a na záměrné namnožení kůrovce, aby se mohlo těžit a
hlavně levně vyvážet do zahraničí, kde kupodivu smrk nedopadl tak
špatně jako u nás. Já za tím vidím jednak převis netěžených starých
porostů, které kůrovci odolávají hůře, než porosty mladší. Pak i
poptávku po levném řezivu, které bylo možno nejlépe získat tehdy,
když bude převis nabídky kůrovcového dřeva. Jak toho lze dosáhnout?
No přece nechat kůrovce pomocí užitečných blbů a absence prevence
namnožit a pak hurá těžit a těžit bez omezení i to, co by tu při
řádném hospodaření bylo dodnes. Byl to kauf století, kdy se každý
vlastník lesa napakoval do doby, kdy už se to přepísklo a cena
šla rapidně dolů včetně kapacit na zpracování kalamitního dříví.
Nyní nastane období nedostatku pilařského dříví, jeho drahé dovozy
a drahé produkty z masivu. Ke slovu přijdou OSB desky a jiné
chemií nasycené slepeniny podřadného dřeva a masiv bude pro
mnohé lidi nedostupný. Takže nemám důvod se radovat z jiného
názoru, než který tu mnozí papouškovali z příruček ekospolků a
"vědců". Víte, co vědec, to názor a záleží na důvodech, proč
takový názor má. Často totiž platí, že koho chleba jíš, toho
píseň zpívej! Proto prosím o zdrženlivost při radikálních
názorech na budoucnost lesů i v tom, že cílem bude výběrová
těžba. Proboha kdo bude ochotný za 80 let těžit ručně jeden
strom ze sta a vytahovat ho koněm z lesa k silnici. Víte
kolik by pak takové kvalitní dříví stálo? A nepůvodní dřeviny?
I ty bude nutno vzít leckde na milost, pokud to už ty původní
neustojí a nebo je zakážeme a vznikne tam bezlesí?
SV
Slavomil Vinkler
10.4.2024 18:29 Reaguje na Břetislav MachačekNo co se týče výběrové těžby, tak Lesy města Brna mi těží za barákem. Stroj jsem neviděl, ale těží daleko šetrněji než ruční těžba a stahování. Les má dosti velký podrost dubu , habru i buku a v zásadě jsou vidět jen pařezy, žádné zbytky, neomlácené kmeny a podrost mezi pařezy skoro všechen stojí.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
14.4.2024 10:49 Reaguje na Slavomil VinklerO tom mluvím neustále. Harvestor , pokud tomu odpovídají teréní podmínky, je nešetrnější způsob těžby a to zvlášť v případě uvolňování zmlazení.
Odpovědět
MM
Martin Macek
10.4.2024 15:47Lesničtí experti z MENDELU to vidí trochu jinak:
"Pro období 2041–2060 GCM modely předpovídají výrazné zmenšení oblastí vhodných pro pěstování smrku až na 4–5 % území ČR (respektive 7–11 % rozlohy lesů na PUPFL), zmenšení oblastí vhodných pro pěstování buku na 6–20 % území ČR (respektive 15–35 % rozlohy lesů na PUPFL) a naopak
výrazné zvětšení oblastí vhodných pro pěstování dubu na 96-98 % území ČR (respektive 91–96% rozlohy lesů na PUPFL)"
https://www.researchgate.net/publication/337276121_Modelovani_podminek_pro_pestovani_smrku_buku_a_dubu
Odpovědět
"Pro období 2041–2060 GCM modely předpovídají výrazné zmenšení oblastí vhodných pro pěstování smrku až na 4–5 % území ČR (respektive 7–11 % rozlohy lesů na PUPFL), zmenšení oblastí vhodných pro pěstování buku na 6–20 % území ČR (respektive 15–35 % rozlohy lesů na PUPFL) a naopak
výrazné zvětšení oblastí vhodných pro pěstování dubu na 96-98 % území ČR (respektive 91–96% rozlohy lesů na PUPFL)"
https://www.researchgate.net/publication/337276121_Modelovani_podminek_pro_pestovani_smrku_buku_a_dubu
RČ
Radek Čuda
10.4.2024 16:46 Reaguje na Martin MacekDíky za odkaz, a já tak pohledem laika až tak zásadní rozpor nevidím, zejména s ohledem na to, že Podrázký vidí u smrku jako plus jeho vysokou adaptabilitu, zejména v ranném věku, což by mohlo do jisté míry kompenzovat to snížení vhodného území z dnešního pohledu. A pokud jde o buk, tam se ty pohledy dokonce značně shodují.
Plus se v závěru uvádí, že zásadní význam bude ani ne tak čistě druhově co, ale jak.
Odpovědět
Plus se v závěru uvádí, že zásadní význam bude ani ne tak čistě druhově co, ale jak.
DM
Dalibor Motl
10.4.2024 17:33 Reaguje na Martin MacekJá v 600m n. m. už toleruji i vtroušené duby. Právě proto, že dnes je veliká nejistota, přijde mi lepší ty lesy nechat pestřejší a neupínat se pouze k jediné "správné" dřevině nebo směsi dvou druhů. Pokud mi smrk s bukem dělá podúroveň pod modřínem, proč ho hned likvidovat? Pokud je v takovém porostu pár vtroušených dubů, třešní nebo osik... třeba za ně bude můj následovník vděčný. Jestli tam jsou čistě březové skupiny můžu je ponechat a vychovávat. Časem se dají podsázet jedlí. Studoval jsem dvě lesnické školy a zajímám se o lesnictví celý život. Dneska pro mě lesnictví "jenom" koníček. Neodvážil bych se ale ultimativně tvrdit, že nějaká konkrétní dřevina je v tak nejistých podmínkách zlo nebo spása. Navíc naše republika má velmi různorodé půdní a klimatické podmínky. Na dně úzkého kaňonu ve 350m může smrk výborně prosperovat stejně jako to bude jediná dřevina tolerující horské rašeliniště. Kvalitní buk se bude lépe dařit na zásaditém podkladu s hlubší půdou ale asi dobře nezvládne půdní a vlhkostní extrémy. Vhodná směs dřevin prospěje stabilitě každého lesa. Hádat a dohadovat se lze do nekonečna. Rozsoudí nás čas, který jednotlivé stromy a lesní ekosystémy měří naprosto jinak než lidé.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
10.4.2024 18:09 Reaguje na Dalibor MotlDobrý lesník měl odpozorováno co kde dobře roste a co ne.
Bohužel vlastník ho nutil často k něčemu jinému a dnes tak
činí ochranáři ovlivněný stát. U těch směsí to beru do doby
mýtního věku každé z dřevin, který je rozdílný a těžbou jedné mohu předčasně poškodit, či zničit tu, která na mýtní
zralost teprve čeká. Ne vždy lze kácet zcela bez poškození okolních stromů třeba rozvětveného velikána a nechat ho
přestárnou a znehodnotit nemá smysl. Pokud majiteli na
zisku z lesa nezáleží stejně, jako nemajetným ochranářům,
tak nemusí v lese kácet a sázet nic a v lese nezasahovat.
Pokud ho ale les živí, tak ho musí pěstovat a kácet tak,
aby mu přinášel maximální zisk i z malé plochy a tou je
jednodruhový a stejnověký porost. Proto stále propaguji
ostrůvkovitou monokulturní výsadbu střídající ostrůvky
s jinými monokulturami. Pěstování a těžba je snadnější, dřevo kvalitnější a zásada pestrosti lesa jako celku je
zachována. Mišmaš druhů a stáří je sice hezký přírodní,
ale v budoucnu vlastníka, či tvůrce těžaři proklejí kvůli
pracnosti a ztrátám na mladých perspektivních stromech
poničených těžbou těch ostatních. Rovněž výchova v takovém
lese bude spíše dílem náhody, než cílené výchovy kvalitních
rovných a bezsukových kmenů. On i smrk solitér je tak leda
na otop, než aby byl použit se svými hojnými a velkými suky
na výrobu kvalitního řeziva. Proto se smrky sázely jen jako
monokultury, aby produkovaly kvalitní dříví s minimem malých suků v co největší délce kmene. Totéž platí i pro jiné
dřeviny a kvalita bude v různověkém smíšeném lese pouze dílem náhody. V mém okolí mozaikovitě pěstují les i LČR
a podobně postupuje i kamarád v Beskydech. Navíc sází
to, o čem tuší, že o to bude jednou zájem, až budou ty
ostatní lesy plné pouze nekvalitních stromů nevhodných
ke zpracování na masiv.
Odpovědět
Bohužel vlastník ho nutil často k něčemu jinému a dnes tak
činí ochranáři ovlivněný stát. U těch směsí to beru do doby
mýtního věku každé z dřevin, který je rozdílný a těžbou jedné mohu předčasně poškodit, či zničit tu, která na mýtní
zralost teprve čeká. Ne vždy lze kácet zcela bez poškození okolních stromů třeba rozvětveného velikána a nechat ho
přestárnou a znehodnotit nemá smysl. Pokud majiteli na
zisku z lesa nezáleží stejně, jako nemajetným ochranářům,
tak nemusí v lese kácet a sázet nic a v lese nezasahovat.
Pokud ho ale les živí, tak ho musí pěstovat a kácet tak,
aby mu přinášel maximální zisk i z malé plochy a tou je
jednodruhový a stejnověký porost. Proto stále propaguji
ostrůvkovitou monokulturní výsadbu střídající ostrůvky
s jinými monokulturami. Pěstování a těžba je snadnější, dřevo kvalitnější a zásada pestrosti lesa jako celku je
zachována. Mišmaš druhů a stáří je sice hezký přírodní,
ale v budoucnu vlastníka, či tvůrce těžaři proklejí kvůli
pracnosti a ztrátám na mladých perspektivních stromech
poničených těžbou těch ostatních. Rovněž výchova v takovém
lese bude spíše dílem náhody, než cílené výchovy kvalitních
rovných a bezsukových kmenů. On i smrk solitér je tak leda
na otop, než aby byl použit se svými hojnými a velkými suky
na výrobu kvalitního řeziva. Proto se smrky sázely jen jako
monokultury, aby produkovaly kvalitní dříví s minimem malých suků v co největší délce kmene. Totéž platí i pro jiné
dřeviny a kvalita bude v různověkém smíšeném lese pouze dílem náhody. V mém okolí mozaikovitě pěstují les i LČR
a podobně postupuje i kamarád v Beskydech. Navíc sází
to, o čem tuší, že o to bude jednou zájem, až budou ty
ostatní lesy plné pouze nekvalitních stromů nevhodných
ke zpracování na masiv.
DM
Dalibor Motl
10.4.2024 22:33 Reaguje na Břetislav MachačekK tomu o čem "tuší" že za sto let bude zájem... vždycky se mi vybaví jak poslední francouzský král nařizoval pěstovat duby na válečné lodě. V době, kdy se ty duby kácely (po 160 letech) byly dřevěné lodě minulostí a ve Francii byla několikátá republika :D Ano o kvalitní dřevo bude asi zájem i za 150 let. Moje ambice je pěstovat kvalitní dříví ve smíšeném lese. Modřín v nadúrovni čistí a stíní buk, lípa a smrk v podúrovni. Vedle březová vyvětvená a vychovávaná skupina nebo javorová skupina podsázená jedlí. Dostatečně velké bukové skupiny s jedlí. Jednotlivý dub nebo třešeň v nadúrovni ničemu neškodí. Cenným stromům lze kromě výchovy a zachování rozumného zápoje pomocných dřevin pomoci vyvětvením. Výběrně vychovávaný smrkový les se zaváděním jedle a buku. Vhodná směs má podobnou růstovou dynamiku nebo se může dlouhodobě vhodně doplňovat. Dobré směsi jsou Bk+Md, Db+Bk+Bo, Sm+Bk+Jd. Tyto směsi mohou být ve vhodných podmínkách pěstovány i v jednotlivém smíšení. Sm+Jd+Bk lze vychovávat i výběrným způsobem. A nikde není řečeno, že takový les nelze obohatit třeba javorovou skupinou, modřínem na okrajích, případných větších obnovních prvcích nebo holinách po nějaké nahodilé těžbě.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
10.4.2024 23:13 Reaguje na Dalibor MotlJe vidět, že pěstování lesa rozumíte, a to co děláte, máte promyšlené.
Ale snažit se to vysvětlit Břetislavu Macháčkovi je ztráta času, ten uznává jen smrkovou monokulturu (popř. borovou).
Odpovědět
Ale snažit se to vysvětlit Břetislavu Macháčkovi je ztráta času, ten uznává jen smrkovou monokulturu (popř. borovou).
JS
Jarek Schindler
14.4.2024 10:58 Reaguje na Dalibor MotlMě by tedy zajímalo jak vám v podúrovni jde ta lípa a co to máte za třešeň v nadúrovni.Snad ještě kdyby ta třešeň byla nad dvacetiletou prořezávkou.
Odpovědět
PH
Petr Hanák
14.4.2024 21:25 Reaguje na Dalibor MotlKde prosím hospodaříte? My vlastníme 1k ha u Klatov a 650 u Mělníka. Děkuji.
Odpovědět
os
orb slavík
10.4.2024 18:11 Reaguje na Dalibor MotlMáte pravdu, že je dnes velká nejistota. Před čtyřiceti lety odumírala hromadně jedle z nejasných příčin. Byl názor, že se jedná o genetickou únavu druhu. Dnes, tam kde se zachovaly zbytky starých jedlí se dobře zmlazují. V současné době vidím, jak se buk všude sám rychle rozšiřuje. Budoucnost vidím ve směsích i když to bude pro všechny složitější. Smrk určitě ano, ale s mírou. Sucho a horko jsou dle mého, pro něj limitem. S koncem vašeho příspěvku nelze nic jen souhlasit.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
10.4.2024 18:33 Reaguje na orb slavíkKdyž tehdy plošně odumíraly jedle, tvrdilo se, že to je díky emisím. Proto se v městech plošně vysazoval smrk pichlavý (Picea pungens), který je vůči emisím hodně imunní. Jenže jako většina smrků má plochý kořenový systém, v současných klimatických podmínkách trpí suchem a ve velkém hyne.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
11.4.2024 14:53 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaTady je hezky vidět, že problém je prostě to, že během věku stromů se mohou celkem významně změnit vnější podmínky, takže dřevina, která je odolná vůči některým vlivům v určité části svého růstu a dobře v daných podmínkách prospívá může snadno o pár desítek let "narazit", bo dojde ke změně podmínek, na které ale adaptovaná není.
Takhle taky chápu ten argument Podrázkého pro smrk, kdy oceňuje v ranném stádiu jeho vysokou přizpůsobivost.
Odpovědět
Takhle taky chápu ten argument Podrázkého pro smrk, kdy oceňuje v ranném stádiu jeho vysokou přizpůsobivost.
JS
Jarek Schindler
17.4.2024 09:05 Reaguje na Radek ČudaAle to je přece věc která se dá říci o všem. Čím mladší tím přispůsobivější.
Odpovědět
DA
DAG
10.4.2024 20:10 Reaguje na Dalibor MotlJá v 600 mnm na větší paseky už ani buk nedávám. Rovnou 60% dubu. Dřív jsem z toho byl trochu nervózní, ale když vidím to počasí, tak už jsem v klidu.
Odpovědět
OŠ
Otakar Šída
15.4.2024 12:26 Reaguje na Dalibor MotlNaprostý souhlas s každým slovem, ta nejistota je velká a vsadit na jednu dřevinu je velké riziko. Ona ta různorodost spolu nese ještě jednu věc, a to že se ty dřeviny jsou schopné navzájem podporovat a zmírnit ty nejhorší klimatické šoky. Pokud je smrk vtroušený v bučině, tak tím jak ten buk transpiruje mnohem víc i během sucha, tak zvlhčí mikroklima pro ten smrk, který potom nedostane tolik zabrat...
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
10.4.2024 18:20V diskusii odzneli zaujímavé názory. Predovšetkým si myslím, že pestovanie mladých smrekov má budúcnosť. Kľudne sa môžu rúbať ako 30 - 40 ročné, poskytujú v tom čase už slušné kmene. Nadmorská výška nemusí byť pri pestovaní smreka úplne rozhodujúca, dôležitá je expozícia svahu a prípadná vlhkosť miesta - pramene, močiariky. Ideálne ako píše už neviem ktorý prispievateľ kombinácia viacerých druhov a menšie plochy aby nedochádzalo ku veľkým kalamitám.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
10.4.2024 20:31 Reaguje na Vladimir MertanTaky si myslím.
Na jižním svahu obráceném ke slunci a navíc s podložím, které díky tomu, že je rozpraskané, propouští vodu do hloubky hory nedostupnou pro stromy (viz třeba Beskydy se svou geologickou stavbou), budou polohy v horní jižní části hory velmi suché a současně teplé, takže nic pro smeky. Zatímco na severní straně hory v menších výškách, ke je stíněním slunce horou chladněji a kde ta voda může různými prameny vyvěrat nebo aspoň i za sucha zvlhčovat půdu, budou podmínky pro smeky velmi dobré.
Odpovědět
Na jižním svahu obráceném ke slunci a navíc s podložím, které díky tomu, že je rozpraskané, propouští vodu do hloubky hory nedostupnou pro stromy (viz třeba Beskydy se svou geologickou stavbou), budou polohy v horní jižní části hory velmi suché a současně teplé, takže nic pro smeky. Zatímco na severní straně hory v menších výškách, ke je stíněním slunce horou chladněji a kde ta voda může různými prameny vyvěrat nebo aspoň i za sucha zvlhčovat půdu, budou podmínky pro smeky velmi dobré.
MM
Milan Milan
10.4.2024 20:37 Reaguje na Vladimir MertanChceme li nakrmit národy musíme pěstovat potraviny a ne květinky. Chceme -li levně a dobré stavební dřevo je smrk prostě nenahraditelný až nepostradatelný. A dovážet jej za drahé peníze na stavební spotřebu je asi mimo mísu. Krajina nemůže být jen krásná, ale i společnosti všestranně prospěšná a tak i využívaná. V opačném případě se jedná o ekonomickou sebevraždu a postupné zaostávání a chudnutí....
Odpovědět
os
orb slavík
11.4.2024 07:56 Reaguje na Milan MilanNemyslím si, že nemáte pravdu. To, že chcete natvrdo a všude valit smrk znovu do lesa prostě nejde. Není voda a je horko. Můžeme ho pěstovat, ale jen někde, kde bude mít i v těchto změněných podmínkách podmínky.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
10.4.2024 20:39Možná by hodně pomohlo, místo sázení až několikaletých sazenic z lesních školek vyvinout technologii setí smrků a jiných dřevin přímo na místo. Nebo aspoň sázení tak půlletých až maximálně ročních v kontejnerech. Aby ty stromy měly naplno vyvinutý kořenový systém.
Podle mne je taky problém nerespektování cyklů vlhkých a suchých let. Stromky se sází každý rok, jenže naději vzejít mají jen tehdy, když po sázení jsou minimálně dva, lépe až tři roky vlhké. Teprve potom si vytvoří tak hluboké kořeny, že už jim sucho nevadí a nezaschnou.
Když jsou ty roky po vysázení suché, sazeničky prostě uschnou. zalévání je možné jen na velmi malé rozlohy lesa a i jiná opatření, jako třeba mulčování, pokud je skutečné sucho, to moc nezlepší.
Odpovědět
Podle mne je taky problém nerespektování cyklů vlhkých a suchých let. Stromky se sází každý rok, jenže naději vzejít mají jen tehdy, když po sázení jsou minimálně dva, lépe až tři roky vlhké. Teprve potom si vytvoří tak hluboké kořeny, že už jim sucho nevadí a nezaschnou.
Když jsou ty roky po vysázení suché, sazeničky prostě uschnou. zalévání je možné jen na velmi malé rozlohy lesa a i jiná opatření, jako třeba mulčování, pokud je skutečné sucho, to moc nezlepší.
BM
Břetislav Machaček
11.4.2024 09:24 Reaguje na Radim PolášekVíte proč začali lidé sázet předpěstované stromky? No protože už
svoji výškou a vitalitou přežily konkurenční zastínění trav a jiné buřeně. Oplít od plevelů sazenice v lesní školce lze snáze, než v celém lese a pouze záleží na kvalitě sazenic, počasí a zkušeností těch, kteří ty sazenice sází. Při jedné HURÁ AKCI sázení stromů
jsem zažil, když sázeč narazil na skálu a přesto tam stromek strčil
a kořeny pouze přihrnul hrabankou. Dodržel spon výsadby i za cenu
odsouzení stromku k uschnutí. Na můj dotaz, zda si myslí, že dělá
dobře odpověděl, že pouze plní úkol dodržet spon a víc ho nezajímá.
Připomnělo mi to městské výsadby, kdy stromy sázejí do suti a kolem
nich je pouze beton a asfalt pouze proto, že tam někdo naplánoval výsadbu. To, že tam stromy živoří, že se uměle hnojí a zavlažují
nikomu nevadí, hlavně že byl splněn nesmyslný úkol. Kamarád sází
v Beskydech i stromy z náletů a staré pět a více let. Pouze jim upraví korunu tak, aby ji kořeny po výsadbě uživily a časem se
poměr kořeny versus koruna srovná. Základní chybou je totiž sázet
stromy s neúměrně rozvinutou korunou vůči slabému kořenovému
systému. To zná i každý zahrádkář a má to vědět každý, kdo sází
stromy v přírodě. Jinak to mulčování má trojí smysl a není to jen
zadržení vody v půdě. Druhým benefitem je omezení zaplevelení a
třetím je dodání živin při rozkladu mulče. Zalévání je utopie
a než sázet PODLE PLÁNU i za sucha, tak lépe počkat půl roku na
déšť. To je ale bohužel zažitá praxe vynucená termíny zalesnění
po těžbě. Prostě se tak děje za každou cenu(za cenu opakování).
Ono to direktivní nařizování co sázet, kdy a kde je nešvar a má
to být pouze v kompetenci těch, kteří znají zmíněnou lokalitu
a vědí čemu se na ni daří a čemu nikoliv. Nechci se vás dotknout,
ale víte jak vypadá půl až roční stromek? Takové chcete sázet v lese? Například jehličnany po půl roce mají velikost mechu a ve školce se musí rozsadit doslova pinzetami(prsty) do určených sponů tak, aby z nich vyrostly vitální sazenice. V hustých zastíněných náletech může mít desetiletý smrk pouze půl metru, ale na vhodném místě bez konkurence ostatních metr a půl i více. I o tom je výsadba
lesů ze sazenic a pěstování z náletů bez dalších výchovných zásahů.
Zkušenosti staletí pěstování lesa je dnes moderní kritizovat, ale
ty zkušenosti jsou k nezaplacení, kdežto ty pokusy ve velkém se
naopak nevyplatí.
Odpovědět
svoji výškou a vitalitou přežily konkurenční zastínění trav a jiné buřeně. Oplít od plevelů sazenice v lesní školce lze snáze, než v celém lese a pouze záleží na kvalitě sazenic, počasí a zkušeností těch, kteří ty sazenice sází. Při jedné HURÁ AKCI sázení stromů
jsem zažil, když sázeč narazil na skálu a přesto tam stromek strčil
a kořeny pouze přihrnul hrabankou. Dodržel spon výsadby i za cenu
odsouzení stromku k uschnutí. Na můj dotaz, zda si myslí, že dělá
dobře odpověděl, že pouze plní úkol dodržet spon a víc ho nezajímá.
Připomnělo mi to městské výsadby, kdy stromy sázejí do suti a kolem
nich je pouze beton a asfalt pouze proto, že tam někdo naplánoval výsadbu. To, že tam stromy živoří, že se uměle hnojí a zavlažují
nikomu nevadí, hlavně že byl splněn nesmyslný úkol. Kamarád sází
v Beskydech i stromy z náletů a staré pět a více let. Pouze jim upraví korunu tak, aby ji kořeny po výsadbě uživily a časem se
poměr kořeny versus koruna srovná. Základní chybou je totiž sázet
stromy s neúměrně rozvinutou korunou vůči slabému kořenovému
systému. To zná i každý zahrádkář a má to vědět každý, kdo sází
stromy v přírodě. Jinak to mulčování má trojí smysl a není to jen
zadržení vody v půdě. Druhým benefitem je omezení zaplevelení a
třetím je dodání živin při rozkladu mulče. Zalévání je utopie
a než sázet PODLE PLÁNU i za sucha, tak lépe počkat půl roku na
déšť. To je ale bohužel zažitá praxe vynucená termíny zalesnění
po těžbě. Prostě se tak děje za každou cenu(za cenu opakování).
Ono to direktivní nařizování co sázet, kdy a kde je nešvar a má
to být pouze v kompetenci těch, kteří znají zmíněnou lokalitu
a vědí čemu se na ni daří a čemu nikoliv. Nechci se vás dotknout,
ale víte jak vypadá půl až roční stromek? Takové chcete sázet v lese? Například jehličnany po půl roce mají velikost mechu a ve školce se musí rozsadit doslova pinzetami(prsty) do určených sponů tak, aby z nich vyrostly vitální sazenice. V hustých zastíněných náletech může mít desetiletý smrk pouze půl metru, ale na vhodném místě bez konkurence ostatních metr a půl i více. I o tom je výsadba
lesů ze sazenic a pěstování z náletů bez dalších výchovných zásahů.
Zkušenosti staletí pěstování lesa je dnes moderní kritizovat, ale
ty zkušenosti jsou k nezaplacení, kdežto ty pokusy ve velkém se
naopak nevyplatí.
DM
Dalibor Motl
11.4.2024 13:51 Reaguje na Břetislav MachačekMulčuji už při výsadbě pokud je okolo jakákoliv biomasa (mrtvé hasivky, suché listí, suchá třtina...) a následně potom opakovaně při vyžínání.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
11.4.2024 18:08 Reaguje na Dalibor MotlAno i to se dá a kamarád používá štěpku už při sázení
a později trávu z meziřadí. Dokonce jako mulč používá
smrkové chvojí, které má po těžbě a po ořezu stromků. Když usoudí, že už buřeň stromy nezadusí, tak ji dá volnou ruku. Urychluje to ale vše výsadbou větších stromků z vlastních náletů, které upravuje před výsadbou řezem větví tak, aby kořeny větve uživily.
Odpovědět
a později trávu z meziřadí. Dokonce jako mulč používá
smrkové chvojí, které má po těžbě a po ořezu stromků. Když usoudí, že už buřeň stromy nezadusí, tak ji dá volnou ruku. Urychluje to ale vše výsadbou větších stromků z vlastních náletů, které upravuje před výsadbou řezem větví tak, aby kořeny větve uživily.
JS
Jarek Schindler
12.4.2024 09:24 Reaguje na Břetislav MachačekNo jo, akorát tohle jde dělat na "zahrádce". Ve větším už budete rád když stihnete základní úkony.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
12.4.2024 10:10 Reaguje na Jarek SchindlerTen prvotní úkon zasadit a namulčovat je sice
náročný, ale šetří čas a práci pozdější údržby
při vyžínání mezi stromky. V době, kdy jsem
potřeboval každou korunu, tak jsem dělal i ty
brigády při vyžínaní a mohu posoudit o kolik
méně je pracné vyžínání po namulčování okolí
sazenice. Nemusíte opatrně dosekávat až k nim,
protože tam buď nic neroste a nebo tam ta buřeň pouze živoří. Bez mulče jsou v ní sazenice ukryty doslova jako v kleci a nechtíc
pokosíte i ten stromek. Na konci revírník
spočítal uťaté stromky a srazil část mzdy.
Srážel ji i za nedosečení až ke stromku a
bylo dilema, co je horší. U kamaráda je to kosení pohoda, protože se soustředíte na
pás bez mulče a těsného okolí stromku si
nemusíte ani všímat. O to tu jde a taky o
to, že než někdy nechat dětské brigádníky
blbě sadit sazenice, tak je nechat raději
kolem nich namulčovat různé druhy mulče.
Víte, když vidím nadšené malé děti sázet
blbě stromky, tak jim nechci brát radost z
práce pro přírodu, ale přenechejme tu práci
dospělým a dětem to mulčování. Jinak kamarád
s pomocí dvou kamarádů namulčoval hektar
lesa za víkend, ale je pravda, že si mákli tak, že jim večer ani nechutnalo pivo.
Já se proto nedivím velkým vlastníkům, že
použijí frézování se štěpkováním veškerých
dřevních odpadů a vytvoří pro mladé sazenice
ideální vrstvu pro počáteční růst. Odpadá ta
pracnost výsadby, protože do nakypřené půdy
je zasadí i stroj a množství dřevní hmoty v
půdě drží vodu a dodává stromkům živiny. Ona
i buřeň začíná po frézování od nuly a není
s ní v prvém roce žádná práce. Je to sice pro
oko ekologa hrůza, ale za tři roky nikdo ani
nepozná(až na absenci pařezů), že se tam někdy
frézovalo. Pokud se to v lese stane jednou za
70-100 let, tak to nepovažuji za katastrofu,
když je okolí netknuto a nebo se už z toho vzpamatovalo.
Odpovědět
náročný, ale šetří čas a práci pozdější údržby
při vyžínání mezi stromky. V době, kdy jsem
potřeboval každou korunu, tak jsem dělal i ty
brigády při vyžínaní a mohu posoudit o kolik
méně je pracné vyžínání po namulčování okolí
sazenice. Nemusíte opatrně dosekávat až k nim,
protože tam buď nic neroste a nebo tam ta buřeň pouze živoří. Bez mulče jsou v ní sazenice ukryty doslova jako v kleci a nechtíc
pokosíte i ten stromek. Na konci revírník
spočítal uťaté stromky a srazil část mzdy.
Srážel ji i za nedosečení až ke stromku a
bylo dilema, co je horší. U kamaráda je to kosení pohoda, protože se soustředíte na
pás bez mulče a těsného okolí stromku si
nemusíte ani všímat. O to tu jde a taky o
to, že než někdy nechat dětské brigádníky
blbě sadit sazenice, tak je nechat raději
kolem nich namulčovat různé druhy mulče.
Víte, když vidím nadšené malé děti sázet
blbě stromky, tak jim nechci brát radost z
práce pro přírodu, ale přenechejme tu práci
dospělým a dětem to mulčování. Jinak kamarád
s pomocí dvou kamarádů namulčoval hektar
lesa za víkend, ale je pravda, že si mákli tak, že jim večer ani nechutnalo pivo.
Já se proto nedivím velkým vlastníkům, že
použijí frézování se štěpkováním veškerých
dřevních odpadů a vytvoří pro mladé sazenice
ideální vrstvu pro počáteční růst. Odpadá ta
pracnost výsadby, protože do nakypřené půdy
je zasadí i stroj a množství dřevní hmoty v
půdě drží vodu a dodává stromkům živiny. Ona
i buřeň začíná po frézování od nuly a není
s ní v prvém roce žádná práce. Je to sice pro
oko ekologa hrůza, ale za tři roky nikdo ani
nepozná(až na absenci pařezů), že se tam někdy
frézovalo. Pokud se to v lese stane jednou za
70-100 let, tak to nepovažuji za katastrofu,
když je okolí netknuto a nebo se už z toho vzpamatovalo.
MZ
Miloš Zahradník
12.4.2024 16:27 Reaguje na Břetislav MachačekZnamy, co ma chalupu v Jizerkach (je to nad 800 m n m a vlhka zulova krajina) mel na okraji sveho pozemku obecni les, ktery ted byl zcasti na okraji vykacen (nektere stromy byly az 100 let stare). Ma tam ted v sousedstvi na pohled docela spoust s parezy a velkymi hromadami chvoji. Tak si rikam, ze by pro jeho male deti mohlo byt docela vychovne - vzit si nad casti toho obecniho pozemku treba i jakysi patronat, tykajici se obcasne zalivky ci rozmisteni mulce apod. Co byste mu poradil, jake dalsi stromy tam treba i zkusit dosadit (zatim to obec nezalesnovala, parezy jsou jen par tydnu stare) je to pomerne uz vetrna poloha na vychodnim okraji smrkoveho lesa, v zime spousta snehu (krome teda letosniho jara) atd. https://photos.app.goo.gl/dTaLPw7B5kJZwhHC9 https://photos.app.goo.gl/1dzWg2NUdGYAWVD46
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
13.4.2024 11:42 Reaguje na Miloš ZahradníkKaždopádně bez dohody s vlastníkem nic nesázejte, ale pokud by vám to dovolil, tak 800 m.n.m. je to vhodné
místo i pro ty smrky, které tam asi byly a v okolí je z fotek vidím.
Okraje je vhodné osadit ptáčnicí,
jeřabinou a různými keři jako lísky.
Vznikne potravně pestrý okraj lesa,
který nebude stínit louku tak, jako
vysoké stromy a navíc nepustí do
částečně otevřeného lesa po kácení
vítr, který může ten oslabený les
zle poškodit. Ony totiž stromy ze
zápoje nejsou tak větru odolné jako
ty solitéry a stromy na okraji lesa.
Vidím tam i dráty elektrického vedení a tak vhodnější budou ty keře a méně vzrůstné stromy. Vhodný je
pak dál od okraje i buk, habr a jiné dřeviny, ale jak říkám pouze po té dohodě s obcí, která les vlastní, ať se děti nedožijí zklamání, když něco zasadí a vlastník to vyklučí a bude sázet něco jiného. U nás se dnes lidé diví, že stát před 20 roky garantoval, že se pole v D. Lutyni nestane staveništěm a že tam mohou vysázet 2 km dlouhou álej hrušní, lip a dubů. Ta álej už rodí prvé plané hrušně a nyní stát garanci ruší a hodlá tam stavět tu 280 ha gigafaktory. Alej podle plánů padne a nebo asi bude kolem plotu továrny. Má pak význam něco dělat na státním pozemku, když co vláda, to jiné rozhodnutí? Já říkám, že nikoliv!
Odpovědět
místo i pro ty smrky, které tam asi byly a v okolí je z fotek vidím.
Okraje je vhodné osadit ptáčnicí,
jeřabinou a různými keři jako lísky.
Vznikne potravně pestrý okraj lesa,
který nebude stínit louku tak, jako
vysoké stromy a navíc nepustí do
částečně otevřeného lesa po kácení
vítr, který může ten oslabený les
zle poškodit. Ony totiž stromy ze
zápoje nejsou tak větru odolné jako
ty solitéry a stromy na okraji lesa.
Vidím tam i dráty elektrického vedení a tak vhodnější budou ty keře a méně vzrůstné stromy. Vhodný je
pak dál od okraje i buk, habr a jiné dřeviny, ale jak říkám pouze po té dohodě s obcí, která les vlastní, ať se děti nedožijí zklamání, když něco zasadí a vlastník to vyklučí a bude sázet něco jiného. U nás se dnes lidé diví, že stát před 20 roky garantoval, že se pole v D. Lutyni nestane staveništěm a že tam mohou vysázet 2 km dlouhou álej hrušní, lip a dubů. Ta álej už rodí prvé plané hrušně a nyní stát garanci ruší a hodlá tam stavět tu 280 ha gigafaktory. Alej podle plánů padne a nebo asi bude kolem plotu továrny. Má pak význam něco dělat na státním pozemku, když co vláda, to jiné rozhodnutí? Já říkám, že nikoliv!
MZ
Miloš Zahradník
13.4.2024 23:05 Reaguje na Břetislav MachačekDik za komentar! oni urcite svoje pripadne aktivity s vlastnikem pozemku - obci - predem proberou. Pozn. Jeraby a olse v tehle oblasti v poslednich letech hodne skomiraji
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
14.4.2024 11:14 Reaguje na Břetislav MachačekNo a potom někomu vysvětlujte proč se sází sazenice v řádcích a co nejpřesnějším sponu. Proč na Soutoku používají půdní frézy. Zákonem daný termín na zalesnění a zajištění kůltůry ( 2+5 let) nebyl pouze kvůli zvěři ale pro to aby ta kultura odrostla hlavně buřeni protože ožínání je podstatně náročnější a nákladnější výkon. No a nyní chce Hnutí Duha prodloužit termín pro zalesnění a zajištění kultůr. Co to asi přinese. Zabuřeněné a tím i těžko zalesnitelné paseky s bezem, lískou a břízou.
Odpovědět
