Kůrovcová kalamita podle ochránců ohrožuje i CHKO Ždárské vrchy
Kůrovec zatím nejvíc ničí lesy oslabené suchem v nižších částech kraje. "Postup do vyšších poloh se očekává v příštích letech," uvedl Hlaváč. Ve Žďárských vrších zatím lesy plošně neschnou. "Ohniska po celé ploše CHKO však jasně naznačují, že se ani zdejším lesům kůrovcová kalamita nevyhne," řekl. CHKO s rozlohou 709 kilometrů čtverečních se rozkládá v nadmořské výšce od 490 do 836 metrů. Lesy pokrývají 46 procent chráněného území.
Jako jinde v kraji převládají i v CHKO smrkové monokultury. "Zde totiž došlo v roce 1930 ke sněhové kalamitě, která zničila velkou část místních lesů. Na vzniklých plochách byl založen nový, převážně čistě smrkový les," uvedl Hlaváč. Tyto lesy jsou podle něj z hlediska šíření kůrovce nejrizikovější. Podotkl, že smrk je původně horská dřevina a na Vysočině dřív rostl jen v nejvyšších polohách. Nynější situace dává šanci neopakovat minulé chyby a stav lesů zlepšit, míní ředitel.
Kůrovcová kalamita podle Hlaváče neznamená jen velké ztráty vlastníků lesů, ale i řadu rizik z pohledu ochrany přírody. Rychlé mizení vzrostlých smrkových lesů může poškodit mnoho živočišných druhů, mezi nimi jestřáby, datly a orly mořské. "Již v letošním roce evidujeme několik hnízdění, která byla opuštěna v důsledku zpracování kůrovcové kalamity v blízkosti hnízda," řekl Hlaváč k výskytu orlů. Při chemickém ošetření stromů napadených kůrovcem hyne i hmyz, včetně přirozených predátorů kůrovce.
V CHKO je podle Hlaváče potřeba zabránit plošnému rozpadu lesů důslednou a rychlou likvidací ohnisek kůrovce. To umožní lesy obnovovat postupně. Nejšetrněji budou muset lesníci postupovat v nejpřísněji chráněných územích I. a II. zóny. "V praxi to bude znamenat například mechanické odkorňování napadených stromů namísto chemického ošetření," řekl Hlaváč. Jak uvedl, Správa CHKO bude spolupracovat s majiteli lesů, kteří budou moci při zvýšených nákladech hospodaření žádat o náhrady.
reklama