Když kosatky vybily žraloky u JAR, kaskádovitě to poznamenalo ekosystém

Mořští biologové získali jedinečnou příležitost prostudovat, co se stane po zmizení vrcholného predátora z jeho původního loviště, a to na případu velkých bílých žraloků u Jihoafrické republiky. Ukázalo se, že to má dopad rovnou na několik pater potravní pyramidy.

Zátoku False Bay v JAR proslavili velcí bílí žraloci. Byla jich plná a tyto paryby zde byly dobře vidět: když pronásledovaly kořist, vymrštily se nad hladinu, a vystavily tak své až pětimetrové tělo fotografům a filmařům. Jenže vrcholový predátor zde narazil na dva ještě lepší predátory. Člověka a kosatku.

Lidé zde žraloky nekontrolovaně lovili, takže populace žraloků bílých se rychle zmenšovala. A v posledních letech začaly na velké bílé žraloky útočit i místní kosatky – ty mohou být až dvakrát větší a navíc umí spolupracovat. Proč přesně se na ně kosatky zaměřily, to zatím není jasné, ale jsou v tom neobvykle úspěšné. A tak z False Bay tito žraloci v posledních letech zmizeli.

Co zaplní prázdnotu

Situace je pro místní nová, pro vědce představuje skvělou příležitost, jak se něco dozvědět. V tomto případě je zajímá hlavně to, jak ekosystém zareaguje na tak zásadní zvrat, kdy z něj zmizí jeden z hlavních predátorů. Nahradí ho někdo? Přemnoží se nějaký druh? Jak rychle nastane nová rovnováha? A neotevře se prostor pro nějaké doposud nenápadné druhy nebo invazní organismy?

Vědci se pokusili najít odpovědi v nové studii, která vyšla v odborném časopise Frontiers in Marine Science. Tvrdí, že zmizení žraloků má dalekosáhlé následky. V oblasti výrazně přibylo lachtanů jihoafrických a žraloků širokonosých. Tito predátoři byli ve stínů žraloků bílých, teď využívají uprázdněného místa na vrcholu potravního řetězce.

Ale dopady se projevily i na nižších patrech této pyramidy: ubývá totiž ryb, jimiž se lachtani a žraloci širokonosí živí. Je možné, že jsou dopady ještě hlouběji, ale to zatím mořští biologové nesledovali.

Výsledky jsou očekávané

Autoři projevují z výsledků radost, protože odpovídají velmi přesně jejich předpovědím a modelům. „Ztráta tohoto ikonického vrcholového predátora vedla k nárůstu pozorování lachtanů a menších druhů žraloků, což se zase časově shoduje s úbytkem druhů, na které se spoléhají jako na potravu,“ uvedl Neil Hammerschlag, který výzkum vedl. „Tyto změny jsou v souladu s dlouhodobě zavedenými ekologickými teoriemi, které předpovídají, že odstranění vrcholového predátora vede ke kaskádovým účinkům na mořskou potravní síť.“

Vědci tvrdí, že studie poskytuje empirické důkazy o tom, že vymizení velkých bílých žraloků způsobuje hluboké důsledky pro mořské ekosystémy. „Bez těchto vrcholových predátorů, kteří regulují populace, jsme svědky měřitelných změn, které by mohly mít dlouhodobý dopad na zdraví oceánů,“ dodal Hammerschlag.

Výsledky podle něj zdůrazňují význam celosvětové snahy o ochranu žraloků: jejich úbytek by mohl mít dlouhodobé dopady na mořské ekosystémy. Vzhledem k celosvětové závislosti na zdravých oceánech z hlediska potravy, rekreace a ekosystémových služeb je ochrana velkých žraloků zásadní pro zachování biologické rozmanitosti, zakončují autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hasiči mají kvůli své práci narušený mikrobiom, naznačuje výzkum

Střevní mikrobiom je složitý ekosystém, který existuje v lidském zažívacím traktu. Jeho kvalita má vliv na celou řadu oblastí lidského zdraví – a mnoho faktorů ho může narušit. Nová studie teď ukázala, jaký je dopad takového narušení u hasičů.
před 5 hhodinami

I nejbohatší Američané se dožívají nižšího věku než Evropané, popsala studie

Stejně bohatí lidé v Evropě a USA mají odlišnou délku života. Experti na veřejné zdraví z americké Brownovy univerzity porovnali odpovídající skupiny na obou březích Atlantiku. Ve všech zkoumaných kategoriích umírají lidé z USA dříve než jejich protějšky ze starého světa.
včera v 10:10

Umělá inteligence s falešnou osobností snadno prošla Turingovým testem lidskosti

V pokusu měli lidé, kteří současně komunikovali s umělou inteligencí (AI) a člověkem, říci, koho pokládají za stroj, a koho za lidskou bytost. Speciálně zaúkolovaný chatbot si vytvořil umělou osobnost, která byla důvěryhodnější než člověk.
včera v 07:00

Opatření proti slintavce a kulhavce přibývá. Podívejte se, kam se nyní nesmí chodit

Slintavka a kulhavka (SLAK) je nemoc, která postihuje celou řadu hospodářských zvířat. Způsobuje u nich velké zdravotní problémy, které mohou končit smrtí – a to natolik, že se v Evropě země dohodly na přísných pravidlech.
4. 4. 2025Aktualizováno4. 4. 2025

Mrazy mohou poškodit ovoce. Největší riziko bude v neděli

O víkendu se v České republice výrazně ochladí. Pokles teplot může na některých místech ohrozit ovocné stromy. V dubnu přitom nemusí jít o poslední takový případ.
4. 4. 2025

Archeologové našli ve Vídni kostry 150 legionářů. Zemřeli při katastrofě

Archeologové ve Vídni našli v masovém hrobě kosterní pozůstatky asi 150 vojáků z prvního století z doby římské říše. Oznámilo to ve svém magazínu Muzeum města Vídně. Experti tento kosterní nález považují za mimořádně vzácný, protože až do třetího století se mrtvá těla mnohem častěji zpopelňovala.
3. 4. 2025

Roztěkanost, problémy s organizací času, zapomínání. ADHD se týká i dospělých

ADHD netrpí jen děti, ale i dospělí. Ženy s touto poruchou jsou podle autorek knihy „Roztěkané“ doslova poddiagnostikované. Na rozdíl od mužů se o ní často dozvídají až v dospělosti po porodu. Prostřednictvím desítek příběhů se Klára Kubíčková a Jana Srncová, které se s ADHD samy potýkají, snaží dát návod jiným ženám, jak s diagnózou bojovat nebo jak ji poznat.
3. 4. 2025

Ve smrti jsou si lidé rovni. Mozek spouští stejný mechanismus

V populární literatuře se objevují často popisy zvláštních stavů, které jsou spojené s umíráním: klid, smíření, setkání se světelnou bytostí. Nová studie upozorňuje na to, že fenomén je složitější, ale našel jednotné a univerzální mechanismy, které jsou za vznik těchto vizí zodpovědné.
3. 4. 2025
Načítání...