Populace vlků v EU za deset let stoupla o 58 procent

Populace vlků v zemích Evropské unie se za deset let zvýšila o 58 procent – z dvanácti tisíc na přibližně devatenáct tisíc jedinců. V zemích jako Itálie, Německo, Bulharsko, Řecko, Polsko, Španělsko a Rumunsko žije nyní přes tisíc vlků, uvádí studie vedená italskou vědkyní Cecilií Di Bernardiovou. Šelmy ale trápí zemědělce. Škody na hospodářských zvířatech dosahují téměř dvou desítek milionů eur, píše agentura APA

Ve všech 34 zemích, které experti sledovali, žilo v roce 2022 podle studie 21 500 vlků. V devatenácti zemích, včetně Česka, jejich počet vzrostl, zatímco pouze ve třech klesl – byly to Bosna a Hercegovina, Černá Hora a Severní Makedonie.

Rozšíření vlků v Evropě: Tmavě zeleně je označené trvalé osídlení, světle zeleně občasné. Neutrální zelená je osídlení, kde si vědci nejsou jistí
Zdroj: PLOS

Na základě shromážděných dat výzkumníci odhadují, že vlci v Evropské unii každoročně zabijí 56 tisíc hospodářských zvířat. Riziko zabití hospodářského zvířete vlkem je v průměru 0,02 procenta.

Škody na hospodářských zvířatech způsobené vlky stojí evropské státy kolem sedmnácti milionů eur (asi 426 milionů korun) ročně, tvrdí studie Di Bernardiové, výzkumnice na Švédské zemědělské univerzitě, a Luigiho Boitaniho z univerzity La Sapienza v Římě.

Vlčí útoky na lidi jsou běžné ve filmech, ne v realitě

Co se týká útoků vlků na lidi, jsou podle autorů studie v Evropě velmi vzácné. Vědci poukazují na to, že ty hlášené v Itálii a Řecku byly s nejvyšší pravděpodobností způsobeny psy, a ne vlky. Často dochází ke křížení vlků se psy, což lze považovat za hrozbu pro ochranu těchto divokých zvířat.

Vlci jsou ale podle studie i užiteční. Díky tomu, že snižují stavy jelenů, dochází k menšímu množství nehod s automobily a k menším škodám vysoké zvěře na lesním porostu. K vyčíslení těchto výhod ale zatím podle vědců neexistuje dostatek údajů.

Nižší ochranný status

Evropské státy loni v prosinci snížily ochranný status vlků z „přísně chráněných“ na „chráněné“. Pět organizací zabývajících se ochranou životního prostředí a zvířat z různých evropských zemí se pak obrátilo na Soudní dvůr EU v Lucemburku.

Rozhodnutí snížit ochranný status vlků naopak hned na začátku prosince přivítala slovy ministra zemědělství Francesca Lollobrigidy italská vláda. „Toto rozhodnutí, jež se opírá o vědecká data, umožňuje přijmout opatření na ochranu zemědělství a chovu hospodářských zvířat, které se v mnoha oblastech Itálie kvůli vlkům potýkají s problémy,“ řekl tehdy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci na Antarktidě bádají nad vlivem extrémů na lidský organismus

Čeští vědci na Antarktidě zkoumají dopad extrémních podmínek na lidský organismus. Na polární stanici Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse při nejsevernějším výběžku Antarktického poloostrova monitorují tělesné funkce účastníků výpravy a adaptaci na mimořádnou zátěž. Bádání v rámci programu zajišťovaného Masarykovou univerzitou může posloužit třeba k vývoji nových zdravotnických pomůcek.
před 3 hhodinami

Hasiči mají kvůli své práci narušený mikrobiom, naznačuje výzkum

Střevní mikrobiom je složitý ekosystém, který existuje v lidském zažívacím traktu. Jeho kvalita má vliv na celou řadu oblastí lidského zdraví – a mnoho faktorů ho může narušit. Nová studie teď ukázala, jaký je dopad takového narušení u hasičů.
před 9 hhodinami

I nejbohatší Američané se dožívají nižšího věku než Evropané, popsala studie

Stejně bohatí lidé v Evropě a USA mají odlišnou délku života. Experti na veřejné zdraví z americké Brownovy univerzity porovnali odpovídající skupiny na obou březích Atlantiku. Ve všech zkoumaných kategoriích umírají lidé z USA dříve než jejich protějšky ze starého světa.
včera v 10:10

Umělá inteligence s falešnou osobností snadno prošla Turingovým testem lidskosti

V pokusu měli lidé, kteří současně komunikovali s umělou inteligencí (AI) a člověkem, říci, koho pokládají za stroj, a koho za lidskou bytost. Speciálně zaúkolovaný chatbot si vytvořil umělou osobnost, která byla důvěryhodnější než člověk.
včera v 07:00

Opatření proti slintavce a kulhavce přibývá. Podívejte se, kam se nyní nesmí chodit

Slintavka a kulhavka (SLAK) je nemoc, která postihuje celou řadu hospodářských zvířat. Způsobuje u nich velké zdravotní problémy, které mohou končit smrtí – a to natolik, že se v Evropě země dohodly na přísných pravidlech.
4. 4. 2025Aktualizováno4. 4. 2025

Mrazy mohou poškodit ovoce. Největší riziko bude v neděli

O víkendu se v České republice výrazně ochladí. Pokles teplot může na některých místech ohrozit ovocné stromy. V dubnu přitom nemusí jít o poslední takový případ.
4. 4. 2025

Archeologové našli ve Vídni kostry 150 legionářů. Zemřeli při katastrofě

Archeologové ve Vídni našli v masovém hrobě kosterní pozůstatky asi 150 vojáků z prvního století z doby římské říše. Oznámilo to ve svém magazínu Muzeum města Vídně. Experti tento kosterní nález považují za mimořádně vzácný, protože až do třetího století se mrtvá těla mnohem častěji zpopelňovala.
3. 4. 2025

Roztěkanost, problémy s organizací času, zapomínání. ADHD se týká i dospělých

ADHD netrpí jen děti, ale i dospělí. Ženy s touto poruchou jsou podle autorek knihy „Roztěkané“ doslova poddiagnostikované. Na rozdíl od mužů se o ní často dozvídají až v dospělosti po porodu. Prostřednictvím desítek příběhů se Klára Kubíčková a Jana Srncová, které se s ADHD samy potýkají, snaží dát návod jiným ženám, jak s diagnózou bojovat nebo jak ji poznat.
3. 4. 2025
Načítání...