Klimatologům chybí data a volají po spolupráci. Obří dírou je ruská Arktida

Současná globální politická nestabilita a geopolitické napětí společně s rostoucím nacionalismem, byrokracií a ekonomickým tlakem stále více omezují volný přístup k datům potřebným ke studiu klimatické změny. Navíc komplikují jejich výměnu. Podle vědců, kteří se zabývají změnou klimatu a jejími dopady, by vznikaly lepší a reprezentativnější výsledky, kdyby existovala mezinárodní úmluva zajišťující otevřený přístup ke všem datům.

Na problém v článku v časopise npj Climate Action upozornila čtveřice evropských vědců, mezi nimi i bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe.

Data by měla být podle vědců v maximálním rozsahu pro výzkumné účely k dispozici zdarma všem vědeckým institucím po celém světě, což by zajistilo efektivnější využití veřejných peněz. Univerzální a právně závazná úmluva o klimatických datech, kterou by schválila velká většina aktérů, může podle odborníků pomoci k lepšímu pochopení klimatického systému Země a podpořit zmírnění dopadu lidské činnosti.

Obtížnější přístup k datům přitom neomezuje jen vědce, ale také tvůrce klimatických politik a v konečném důsledku i firmy. „Každá forma důvěryhodné klimatické politiky musí být založena na důkazech,“ upozornili experti. Spolehlivé informace jsou podle nich potřebné k tomu, aby byly strategie pro zvládání změny a dopadů vhodné a přijatelné.

Záhada skokového oteplení

Typickým příkladem, kdy může znalost kompletních dat pomoci, je situace z roku 2024. Loni se totiž vědci dohadovali, proč průměrná globální teplota vzrostla během jednoho roku tak nečekaně výrazně. „Rozuzlení vlivu lidských a přírodních faktorů závisí i na množství a kvalitě časově přesných, sezonně odlišných a prostorově vymezených rekonstrukcí klimatu, které přesahují moderní období meteorologických měření,“ vysvětlili vědci.

Tím se zabývá paleoklimatologie, jejíž úspěch bude silně záviset právě na ochotě a schopnosti vzájemně po světě zpřístupňovat data z výzkumů.

Příkladem, jak konflikty podvazují řešení globálních problémů, je Rusko s nejdelším arktickým pobřežím či zónou permafrostu. „Změny v biosféře a klimatickém systému nelze zcela pochopit bez údajů z Arktidy a subarktické oblasti, z níž více než polovina leží na ruském území. Podobně nelze klimatologické a environmentální poznatky ze subpolárních lesů v Severní Americe jednoduše přenést do vyšších šířek Eurasie. Dopady Ruskem vyvolané války jsou i ve vědecké spolupráci dalekosáhlé a dlouhodobé,“ upozornili vědci s poukazem na ruskou agresi proti Ukrajině, která vedla k jeho mezinárodní izolaci.

Řadu údajů sice lze získat z družicových dat či modelů, ale měření přímo na místě to nenahradí.

Přenos dat a znalostí je obtížný i s Čínou a několika zeměmi v Africe a na Středním východě. Nejenže politická nestabilita brání výměně dat o klimatu, ale může vědeckou činnost znemožnit. Příkladem mohou být problémy s monitoringem sucha nejen v subsaharské Africe. Snižuje se kvalita prevence před požáry, což má dopad na potravinovou bezpečnost. Systémy jako například Windy.com částečně chybějící informace kompenzují, ale datům přímo z místa se nevyrovnají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci na Antarktidě bádají nad vlivem extrémů na lidský organismus

Čeští vědci na Antarktidě zkoumají dopad extrémních podmínek na lidský organismus. Na polární stanici Johanna Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse při nejsevernějším výběžku Antarktického poloostrova monitorují tělesné funkce účastníků výpravy a adaptaci na mimořádnou zátěž. Bádání v rámci programu zajišťovaného Masarykovou univerzitou může posloužit třeba k vývoji nových zdravotnických pomůcek.
před 6 hhodinami

Hasiči mají kvůli své práci narušený mikrobiom, naznačuje výzkum

Střevní mikrobiom je složitý ekosystém, který existuje v lidském zažívacím traktu. Jeho kvalita má vliv na celou řadu oblastí lidského zdraví – a mnoho faktorů ho může narušit. Nová studie teď ukázala, jaký je dopad takového narušení u hasičů.
před 12 hhodinami

I nejbohatší Američané se dožívají nižšího věku než Evropané, popsala studie

Stejně bohatí lidé v Evropě a USA mají odlišnou délku života. Experti na veřejné zdraví z americké Brownovy univerzity porovnali odpovídající skupiny na obou březích Atlantiku. Ve všech zkoumaných kategoriích umírají lidé z USA dříve než jejich protějšky ze starého světa.
včera v 10:10

Umělá inteligence s falešnou osobností snadno prošla Turingovým testem lidskosti

V pokusu měli lidé, kteří současně komunikovali s umělou inteligencí (AI) a člověkem, říci, koho pokládají za stroj, a koho za lidskou bytost. Speciálně zaúkolovaný chatbot si vytvořil umělou osobnost, která byla důvěryhodnější než člověk.
včera v 07:00

Opatření proti slintavce a kulhavce přibývá. Podívejte se, kam se nyní nesmí chodit

Slintavka a kulhavka (SLAK) je nemoc, která postihuje celou řadu hospodářských zvířat. Způsobuje u nich velké zdravotní problémy, které mohou končit smrtí – a to natolik, že se v Evropě země dohodly na přísných pravidlech.
4. 4. 2025Aktualizováno4. 4. 2025

Mrazy mohou poškodit ovoce. Největší riziko bude v neděli

O víkendu se v České republice výrazně ochladí. Pokles teplot může na některých místech ohrozit ovocné stromy. V dubnu přitom nemusí jít o poslední takový případ.
4. 4. 2025

Archeologové našli ve Vídni kostry 150 legionářů. Zemřeli při katastrofě

Archeologové ve Vídni našli v masovém hrobě kosterní pozůstatky asi 150 vojáků z prvního století z doby římské říše. Oznámilo to ve svém magazínu Muzeum města Vídně. Experti tento kosterní nález považují za mimořádně vzácný, protože až do třetího století se mrtvá těla mnohem častěji zpopelňovala.
3. 4. 2025

Roztěkanost, problémy s organizací času, zapomínání. ADHD se týká i dospělých

ADHD netrpí jen děti, ale i dospělí. Ženy s touto poruchou jsou podle autorek knihy „Roztěkané“ doslova poddiagnostikované. Na rozdíl od mužů se o ní často dozvídají až v dospělosti po porodu. Prostřednictvím desítek příběhů se Klára Kubíčková a Jana Srncová, které se s ADHD samy potýkají, snaží dát návod jiným ženám, jak s diagnózou bojovat nebo jak ji poznat.
3. 4. 2025
Načítání...