Když kosatky vybily žraloky u JAR, kaskádovitě to poznamenalo ekosystém

Mořští biologové získali jedinečnou příležitost prostudovat, co se stane po zmizení vrcholného predátora z jeho původního loviště, a to na případu velkých bílých žraloků u Jihoafrické republiky. Ukázalo se, že to má dopad rovnou na několik pater potravní pyramidy.

Zátoku False Bay v JAR proslavili velcí bílí žraloci. Byla jich plná a tyto paryby zde byly dobře vidět: když pronásledovaly kořist, vymrštily se nad hladinu, a vystavily tak své až pětimetrové tělo fotografům a filmařům. Jenže vrcholový predátor zde narazil na dva ještě lepší predátory. Člověka a kosatku.

Lidé zde žraloky nekontrolovaně lovili, takže populace žraloků bílých se rychle zmenšovala. A v posledních letech začaly na velké bílé žraloky útočit i místní kosatky – ty mohou být až dvakrát větší a navíc umí spolupracovat. Proč přesně se na ně kosatky zaměřily, to zatím není jasné, ale jsou v tom neobvykle úspěšné. A tak z False Bay tito žraloci v posledních letech zmizeli.

Co zaplní prázdnotu

Situace je pro místní nová, pro vědce představuje skvělou příležitost, jak se něco dozvědět. V tomto případě je zajímá hlavně to, jak ekosystém zareaguje na tak zásadní zvrat, kdy z něj zmizí jeden z hlavních predátorů. Nahradí ho někdo? Přemnoží se nějaký druh? Jak rychle nastane nová rovnováha? A neotevře se prostor pro nějaké doposud nenápadné druhy nebo invazní organismy?

Vědci se pokusili najít odpovědi v nové studii, která vyšla v odborném časopise Frontiers in Marine Science. Tvrdí, že zmizení žraloků má dalekosáhlé následky. V oblasti výrazně přibylo lachtanů jihoafrických a žraloků širokonosých. Tito predátoři byli ve stínů žraloků bílých, teď využívají uprázdněného místa na vrcholu potravního řetězce.

Ale dopady se projevily i na nižších patrech této pyramidy: ubývá totiž ryb, jimiž se lachtani a žraloci širokonosí živí. Je možné, že jsou dopady ještě hlouběji, ale to zatím mořští biologové nesledovali.

Výsledky jsou očekávané

Autoři projevují z výsledků radost, protože odpovídají velmi přesně jejich předpovědím a modelům. „Ztráta tohoto ikonického vrcholového predátora vedla k nárůstu pozorování lachtanů a menších druhů žraloků, což se zase časově shoduje s úbytkem druhů, na které se spoléhají jako na potravu,“ uvedl Neil Hammerschlag, který výzkum vedl. „Tyto změny jsou v souladu s dlouhodobě zavedenými ekologickými teoriemi, které předpovídají, že odstranění vrcholového predátora vede ke kaskádovým účinkům na mořskou potravní síť.“

Vědci tvrdí, že studie poskytuje empirické důkazy o tom, že vymizení velkých bílých žraloků způsobuje hluboké důsledky pro mořské ekosystémy. „Bez těchto vrcholových predátorů, kteří regulují populace, jsme svědky měřitelných změn, které by mohly mít dlouhodobý dopad na zdraví oceánů,“ dodal Hammerschlag.

Výsledky podle něj zdůrazňují význam celosvětové snahy o ochranu žraloků: jejich úbytek by mohl mít dlouhodobé dopady na mořské ekosystémy. Vzhledem k celosvětové závislosti na zdravých oceánech z hlediska potravy, rekreace a ekosystémových služeb je ochrana velkých žraloků zásadní pro zachování biologické rozmanitosti, zakončují autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Invazní žravý sumeček znepokojuje české přírodovědce

Sumeček černý má sice jméno, které naznačuje, že jde o drobnou rybku, ale v tomto případě je název nevýstižný. Jde o více než půl metru velkého predátora, který má navíc vysoký potenciál způsobovat jako invazní druh velké problémy. A to i v Česku, kde se podle přírodovědců stává hrozbou.
před 4 hhodinami

Digitální dvojče Titanicu přineslo příběh posledních minut posádky

Podrobná analýza digitálního skenu Titanicu ukazuje nový pohled na poslední hodiny zaoceánského plavidla, které od svého ztroskotání v roce 1912 leží na dně severního Atlantiku. Poskytuje například nový pohled na kotelnu a potvrzuje výpovědi svědků, že strojníci pracovali až do konce, aby udrželi na palubě elektřinu a světlo, napsala stanice BBC, která se odvolává na nový dokument společností National Geographic a Atlantic Productions.
před 7 hhodinami

Dozvuky nákazy.⁠ Co se Evropa naučila z pandemie covidu-19

Pět let poté, co Světová zdravotnická organizace vyhlásila šíření covidu-19 za celosvětovou pandemii, Evropa stále bilancuje, co se změnilo a co nikoli. Tato reportáž a interaktivní mapa od projektu A European Perspective* sleduje, jak veřejnoprávní média na celém kontinentu reflektují dopad pandemie –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ptá se: Mohou nové hrozby Evropu zastihnout stejně zranitelnou?
před 9 hhodinami

Dítě, zvířata a absence artefaktů ve výjimečném brněnském hrobě matou archeology

Archeologie je věda založená na hledání podobností. Vědci na základě podobných znaků hledají souvislosti, datují a vysvětlují. Jenže občas narazí na objev, který se nepodobá ničemu. A právě takový teď popsali archeologové v Brně.
včera v 14:48

Kosmická loď Sojuz se dvěma Rusy a jedním Američanem se připojila k ISS

Ruská kosmická loď Sojuz MS-27 se dvěma Rusy a jedním Američanem se v úterý po třech hodinách od startu připojila k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Informovala o tom ruská vesmírná agentura Roskosmos a americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
včera v 12:15

Vědci „oživili“ zlovlky ze Hry o trůny. Mají tři štěňata

Díky genetické úpravě DNA se podařilo z obyčejných vlků vytvořit genetickou obdobu větších pravěkých vlků, kteří žili v Severní Americe a vyhynuli před deseti tisíci roky, tvrdí firma Colossal Biosciences.
včera v 11:50

„Potřebovala jsem se odzbrojit“. V terapii se stále častěji skloňuje ketamin

Lidé s duševním onemocněním se stále častěji obracejí k psychedelikům, tedy látkám, které navozují změněný stav vědomí. V Česku mohou legálně vyzkoušet zejména asistovanou terapii ketaminem, který podle odborníků umožňuje nahlédnout na problémy z jiné perspektivy, často u lidí, kterým nepomohla tradiční antidepresiva. „Ketamin by sám o sobě nic nevyřešil, ale naučil mě nechat nepříjemné věci prostě odplout,“ sdělila ČT24 Magdalena S., která ketamin v kontrolovaném prostředí vyzkoušela.
včera v 09:24

Letošní březen byl nejteplejším v Evropě

Letošní březen byl vůbec nejteplejším v Evropě, celosvětově pak dosáhly průměrné teploty druhé nejvyšší hodnoty v historii měření, informovala meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Její satelity také zaznamenaly nejmenší březnovou plochu arktického ledu za 47 let od začátku jejího monitorování.
včeraAktualizovánovčera v 07:22
Načítání...