Vědci chtějí přelstít sucho. U Lán vytvoří „chytrou krajinu“

Máme šanci, abychom po očekávaných klimatických změnách měli za 50 let dost vody, když už nyní nejen zemědělce trápí sucha? Tato otázka nedá spát studentům, kteří se v pátek připojili k akcím připomínajícím nutnost řešení problémů s klimatickými změnami. Ale ani českým vědcům. Ti nesedí se založenýma rukama, ale zkoumají, jak vodu v krajině udržet. Dokonce v „chytré“ krajině protože využívají nejmodernější technologie.  

„Pokud si začneme odměřovat, kolik vody odtočíme z kohoutku, tak už bude pozdě,“ říká rektor České zemědělské univerzity Petr Sklenička. Škola proto založila Centrum pro vodu, půdu a krajinu s cílem udržitelného využití vodních zdrojů. Nyní spouští první projekty.

Na Rakovnicku v nejsušší oblasti Česka vědci zkoumají, jak s vodou nakládat co nejhospodárněji. K dispozici mají 7,7 kilometrů čtverečních zemědělsky využívané půdy ležící u prezidentské obory v Lánech. U slavné vily Amálie, v níž Václav Havel pořádal debaty s přáteli.

Vědci zde na desítkách míst instalují zařízení, jež budou dlouhodobě snímat vodní procesy. „Síť senzorů je navržena jako modulární celek umožňující další rozšiřování a komunikaci,“ uvedla mluvčí ČZU Jana Kašparová.

„Na tomto modelovém pilotním projektu odvodíme nejen to, co je potřeba dělat, ale také kolik to bude stát,“ konstatoval Sklenička. V ideálním případě by lidé měli být schopni snadno akumulovat vodu i při dlouhodobě nižších srážkách, aby se při její spotřebě oproti dnešku nemuseli uskrovňovat.

Vědci z univerzity budou spolupracovat s kolegy z Izraele, kteří v tomto oboru patří ke světové špičce. „Závlahové systémy ještě neumíme. Zaspali jsme 30 let, ale už si to umíme přiznat,“ prohlásil Sklenička.

Spolupráce na vývoji úsporných technologií při nakládání s vodou byla jedním z témat, o nichž v únoru na návštěvě Izraele jednal premiér Andrej Babiš (ANO) se svým protějškem Benjaminem Netanjahuem.

Miliony na projekt

Škola projekt financuje nejen ze svých zdrojů. Od Technologické agentury ČR má k dispozici 15 milionů korun, z evropských fondů 18 milionů. Vědci počítají, že získají ještě prostředky z evropských i národních programů, hodlají spolupracovat i s různými soukromými subjekty. O úsporné systémy mají zájem i velké firmy.

Vědci doufají, že výsledky jejich výzkumů politici později uvedou v život. „Spolupracujeme například na nové metodice pro pozemkové úpravy,“ řekl Deníku ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Jde o změny jako terénní úpravy, příkopy či větrolamy, které mají mimo jiné právě zadržet vodu v krajině. Mají působit jako protierozní opatření.

 

Autor: Jiří Janda

Tisk

Další články v kategorii Ekologie

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info